• 22.9.2001

    Předseda Poslanecké sněmovny ČR a šéf ODS Václav Klaus v pátek odložil své zásadní kritické výtky vůči evropské integraci a ujišťoval v Bruselu špičky Evropské komise, že není pochyb o směřování české politické reprezentace do EU. "Myslím, že se mi podařilo přesvědčit představitele Evropské komise o tom, že v České republice jsou sice nejrůznější detailní politické spory, není však sebemenší spor o základním směřování naší země vstříc členství v EU. Je to sice téměř samozřejmé, je však potřeba to občas sdělit," řekl novinářům po schůzce s předsedou Evropské komise Romanem Prodim a komisařem pro rozšíření Günterem Verheugenem. Mluvil také se svým belgickým protějškem Hermanem De Crooem. Bylo-li smyslem Klausovy návštěvy zmírnit napětí, jež mohly vyvolat některé jeho postoje, podařilo se to podle jeho názoru naplnit.

  • 22.9.2001

    Soubor Čhavorikani luma neboli Dětský svět z Neratovic na Mělnicku a Romatheater Rota z Vídně budou hosty prvního ročníku festivalu romských divadel, který se uskuteční 25. a 26. září v pražském klubu Roxy. Představení se budou hrát v romštině, diváci dostanou jejich stručný obsah i v češtině. Pro vystoupení obou souborů je podle organizátorů festivalu společný sociální rozměr jejich her. Český dětský soubor zahraje představení nazvané Zloděj a jeho svět aneb 16 krutých pravd. "Vystoupení odráží realitu života, který je mnohdy krutý. Nevymysleli jsme si to, to je to, co se nám stává každý den," řekla vedoucí souboru a autorka hry Olga Fečová. Příběh pojednává o muži, který nemůže sehnat práci, začne krást a po určité době je zatčen a odsouzen. Představení by mělo podle Fečové romským dětem i dospělým ukázat, že není možné řešit kritické životní situace tím, že lidé začnou krást, a že každé zlo bude potrestáno. Vídeňský soubor tvoří z velké části Romové, kteří do Rakouska přišli z bývalé Jugoslávie. Na festivalu zahrají představení nazvané Mustaka - knírek, které s vtipem vypráví příběh dvou přistěhovalců z Jugoslávie do města v západní Evropě.

  • 21.9.2001

    Česká policie je připravena na eventuální vlnu běženců, kteří kvůli obavám z odvety za útoky na USA houfně opouštějí Afghánistán. Žádný zvýšený pohyb uprchlíků ale zatím na hranicích nezaznamenala. Novinářům to ve čtvrtek řekl policejní prezident Jiří Kolář. Ministr vnitra Stanislav Gross k tomu podotkl, že na "migrační vlnu musí být připravena celá Evropa". Premiér Miloš Zeman nicméně v dalších dnech žádný dramatický příliv uprchlíků z Afghánistánu neočekává. Na tiskové konferenci v Ostravě prohlásil, že Česká republika je i nadále připravena přijímat uprchlíky z politických důvodů. U ekonomické emigrace se vláda naopak snaží o zpřísnění podmínek. "Když žádáte například o politický azyl, tak máte požádat v nejbližší bezpečné zemi," řekl Zeman s tím, že Česko je od Afghánistánu poměrně daleko. Přesto Zeman připustil, že v českých utečeneckých táborech žije řada afghánských občanů.

    Kvůli dramatické mezinárodní situaci přijala policie a ministerstvo vnitra již v uplynulých dnech řadu bezpečnostních opatření. Tato opatření se vztahují i na hraniční přechody, zelenou hranici a letiště, uvedl Kolář. Podle něj jde nyní především o to zajistit dostatečnou kapacitu azylových zařízení. Ministr vnitra Stanislav Gross v této souvislosti prohlásil, že Poslanecká sněmovna aktuálně zařadila na tento týden do programu jednání návrh novely zákona o azylu. Gross věří, že jej poslanci schválí. Vládní předloha mimo jiné upravuje možnosti odvolání uprchlíků proti verdiktu, který azyl zamítá. Na rozdíl od současné praxe předpokládá, že by rozhodnutí zkoumal soud.

    V celkem 11 českých azylových zařízeních v různých krajích nyní pobývá 53 dospělých Afghánců, kteří žádají v ČR o azyl; celkem je jich asi 120. Od roku 1990 do 31. srpna 2001 získalo v ČR azyl celkem 2100 lidí. Nejvíce - 474 azylantů - pochází z Rumunska; druhou největší skupinu azylantů tvoří 215 běženců z Afghánistánu a třetí 175 uprchlíků z bývalého Sovětského svazu. Počet asijských žadatelů o azyl v ČR se ale stále zvyšuje.

  • 21.9.2001

    Italské zpravodajské služby na konci roku 1998 odhalily, že se hlavní podezřelý z teroristických útoků na USA Usáma bin Ládin chystá financovat prodej českých tanků T-55 do Gruzie. Odtud pak měly být odprodány afghánskému hnutí Taliban. V knize Ve jménu Usámy bin Ládina, která tento týden vyšla ve Francii, o tom napsal odborník na mezinárodní terorismus Roland Jacquard. Informace o obavách západních tajných služeb z toho, že se tanky vyřazené z výzbroje české armády dostanou do rukou Talibanu, se v českém tisku objevily již na jaře 1999. Gruzínský ministr obrany David Tevzadze však tuto možnost odmítl. Společnost Thomas CZ dovezla tanky do Gruzie loni. Otazníky se ale vznášely letos na jaře i nad dalším obchodem této pražské firmy, když bylo v Bulharsku zadrženo ukrajinské letadlo s nákladem zbraní z České republiky rovněž určeným pro Gruzii. Zmínka o českých zbraních se v knize objevuje i v pasáži, v níž Jacquard rozebírá výcvik teroristických komand. Příprava teroristů v Afghánistánu trvá deset týdnů až půldruhého roku, kdy se učí zacházet se zbraněmi, obzvláště pak s populárními samopaly sovětské výroby AK-47 Kalašnikov, českými samopaly vzoru Scorpion a americkými raketomety RPG-7.

  • 21.9.2001

    Ztrátu zhruba 30 miliónů korun zaznamenaly v minulém týdnu ČSA kvůli přerušení leteckého provozu po teroristických útocích v USA. V rozhovoru pro ČTK to uvedl prezident společnosti Miroslav Kůla. Přibližně 3,5 miliónu korun si vyžádaly náklady na ubytování a občerstvení cestujících, kteří zůstali na letištích a nemohli odletět na lince mezi Prahou a New Yorkem. V částce je také přerušení letu a návrat jedné linky do Prahy. Zbylou část představují ušlé výnosy, o které firma přišla za dobu zákazu létat do USA od úterý do pátku.

    Pokles výnosů o zhruba deset procent, tedy o stovky miliónů Kč, očekávají v nejbližších měsících České aerolinie v souvislosti se situací v letecké dopravě po nedávných teroristických útocích v USA. Počet přepravených cestujících za celý letošní rok by však měl vzrůst o 15 procent z loňských 2,46 miliónu lidí. Problémy letecké dopravy podle Kůly začaly již před událostmi v USA. V té době však situace ČSA byla lepší než u většiny ostatních aerolinií. Zatímco letecká doprava v Evropě letos rostla o pět procent, ČSA zaznamenaly na evropských linkách 25procentní nárůst. Celosvětově byl růst okolo jednoho procenta a ČSA rostly o 11 procent. "To nás, myslím, opravňuje k vyššímu optimismu," uvedl.

    ČSA plánují v příštím roce rozšířit park čítající 30 letounů o dva Boeingy 737 a jeden turbovrtulový ATR. Kůla znovu potvrdil dřívější vyjádření ČSA, že společnost neplánuje zvyšování cen letenek.

  • 21.9.2001

    Dnešní Evropská unie žije v zajetí "náhražkové ideologie" sjednocení kontinentu a evropanství, která potlačuje úlohu národních států a usiluje o prosazení škodlivého nadnárodního přístupu. Pro budoucnost je to nedobrá předzvěst, varoval dnes v Bruselu předseda Poslanecké sněmovny a šéf ODS Václav Klaus. V projevu a debatě na konferenci EuroInvest věnované východnímu rozšíření EU dospěl až po nastolení jisté paralely mezi Evropskou unií a někdejší Radou vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Klaus si před bruselskými podnikateli a diplomaty trpce stěžoval, že zatímco národy střední a východní Evropy snily o otevřené společnosti, je jim místo toho nabízena masová regulace, ochranářství, jsou jim vnucovány sjednocené zákony, předpisy a politiky, což vede "k oslabování demokratických procesů, které se vyvíjely po staletí". Zemím, které se zbavily komunismu, však nezbývá nic jiného než se o členství v EU za každou cenu ucházet a dělat všechno pro rychlé přijetí, bez ohledu na to, co si myslí o modelu evropského sjednocování a ideologii, jíž se řídí. Jedině tak mohou získat legitimitu a uznání.

  • 20.9.2001

    Po více než týdnu od teroristického útoku na New York a Washigton se pozornost české politické a diplomatické scény, stejně jako celého světa, soustředí více na území údajného úkrytu strůjců katastrofy v Afghánistánu, než na místo neštěstí. Ministerstvo zahraničí omezilo horké linky pro hledání lidí, kteří se od minulého úterka neozvali ze Spojených států do vlasti. Důrazně naopak žádá, aby se mu ozývali lidé žijící v Afghánistánu a Pákistánu. Tyto země by totiž měli opustit.

    Spekulace o tom, že se teroristé pokusili získat v Česku biologické zbraně, vyvrátili ve středu šéfové tajných služeb na neveřejném jednání sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost s ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem. Nepotvrdilo se ani to, že by organizace napojené na teroristy obchodovaly s českými výrobky. "Neexistují žádné důvody domnívat se, že by některé teroristické organizace získaly nebo se pokoušely získat některé biologické materiály využitelné pro válečné nebo teroristické účely. A může se prakticky stoprocentně vyloučit, že by byly získány z nějakých armádních zařízení," řekl předseda výboru Petr Nečas.

    Informace o tom, že mezinárodní teroristé mohli v Česku získat smrtelné jedy vhodné pro výrobu biologických zbraní, se poprvé objevily na konci minulého týdne. Odborník na islámský terorismus Simon Reeve napsal v nedělním vydání britského deníku The Mail on Sunday, že členové teroristické organizace Al-Kajdá Usámy bin Ládina operující z Albánie si v nejmenované laboratoři v ČR obstarali botulotoxin a antrax./

    Ministr obrany Tvrdík soudí, že obchodní embargo na některé země, jež mohou čelit podezření z podpory terorismu, by mohlo stát Česko miliardy korun. V rozhovoru s novináři označil za pravděpodobné, že stát může přijít řádově o miliardy korun, bude-li embargo vyhlášeno na obchod se státy obviněnými z podpory terorismu a s firmami, které mohou být z mezinárodního hlediska problémové. Mezi země, které jsou dlouhodobě řazeny mezi státy podporující terorismus, patří Afghánistán, Irák, Írán, Libye, Súdán a Sýrie. Tyto státy udržovaly čilé obchodní styky s komunistickým režimem bývalého Československa. Pro většinu z nich ale platí, že obchod se současnou ČR je minimální. Obchodu brání mezinárodní embargo (v případě Afghánistánu), mnohé patří k největším dlužníkům ČR, například Sýrie, Súdán, Irák a Libye.

    Z USA se dosud svým příbuzným a známým po teroristickém útoku z minulého týdne neozvalo 58 lidí. Ministerstvo zahraničí, které zřídilo pro jejich hledání zvláštní linky, však předpokládá, že dvě třetiny z postrádaných žijí mimo teroristy napadená města New York a Washington. Protože poslední tři noci nikdo tyto linky nevyužil, budou od středy fungovat pouze od 08:00 do 20:00.

    Z Prahy odletěl ve středu do USA jediný spoj. Letadlo Českých aerolinií na newyorské letiště JFK odstartovalo s 20minutovým zpožděním, které zavinilo čekání na povolení ke startu. Letadla ČSA nelétají v posledních dnech zcela zaplněná a podle mluvčího společnoszi se na palubu dostanou i cestující, kteří mají letenky na některý dřívější let po uzavření vzdušného prostoru USA.

  • 20.9.2001

    Propojení situačních center v České republice s obdobnými pracovišti v Evropské unii s cílem usnadnit výměnu citlivých informací navrhl v Bruselu vysokým úředníkům EU náměstek ministra obrany Štefan Füle. Z reakcí nabyl dojmu, že nápad byl dobře přijat a bude se na něm pracovat. "Vyměníme si kontakty na situační centra. Smyslem je dosáhnout stavu, kdy každá země přispěje vlastním dílkem do mozaiky, která pak vytvoří celkový obraz o teroristických skupinách," řekl po setkání se šéfem útvaru pro plánování politiky a včasné varování v Radě EU Christophem Heusgenem, předsedou Vojenského výboru EU Gustavem Hagglundem a velvyslanci několika členských zemí. Situační centra jsou v podstatě sekretariáty krizových štábů na různých ústředních orgánech státní správy, které se zabývají sběrem, zpracováním a vyhodnocováním informací. Propojení těchto center v ministerstvech vnitra, obrany a zahraničí v minulých dnech v ČR se podle Füleho velmi osvědčilo.

  • 20.9.2001

    Policie předpokládá, že během dvou týdnů by do České republiky mohla dorazit vlna uprchlíků, kteří nyní kvůli hrozící odvetě za teroristické útoky na USA opouštějí Afghánistán. Ve středečním pořadu české redakce rozhlasové stanice BBC to prohlásil policejní prezident Jiří Kolář. Uvedl, že policie se na příliv běženců chystá a bude schopna případný nápor zvládnout. "Udělali jsme kroky k tomu, aby se kapacita azylových zařízeních uvolnila," řekl. Všechna azylová střediska jsou nyní zaplněna asi z 80 procent, dodal. Azylový režim totiž umožňuje žadatelům pobývat i mimo zařízení, která jsou určena především lidem bez jakýchkoliv prostředků a zázemí. Policejní ředitel předpokládá, že narychlo se také mohou zprovoznit další zařízení, která měla začít fungovat až příští rok. Tím by se mohl počet míst v azylových centrech zvýšit asi o jeden tisíc, upřesnil.

    Afghánci figurují na šestém až sedmém místě v pořadí příslušníků národností, kteří nejčastěji nelegálně překračují české hranice, řekl Kolář. Značný počet je také afghánských žadatelů o azyl. V azylových zařízeních nyní pobývá 53 dospělých Afghánců, kteří žádají v ČR o azyl; celkem je jich asi 120.

    V České republice žijí trvale asi tři stovky Afghánců. Podle předsedy Česko-afghánské kulturní společnosti Jiřího Bečky přijela většina z nich do někdejšího Československa studovat, mnozí si zde pak založili rodiny a natrvalo se usadili. Členové společnosti odsuzují praktiky vládnoucího militantního hnutí Talibán, uvedl Bečka. Talibán odmítá vydat teroristu Usámu bin Ládina, podezřelého z teroristických útoků proti USA, a Afghánistán kvůli tomu stojí na pokraji války. V této souvislosti ministerstvo zahraničí opět vyzvalo české občany, aby opustili Afghánistán i část Pákistánu. V Pákistánu zatím zůstávají čeští diplomaté, jeden v Karáčí a dva v Islámábádu. Ve složité situaci pomáhají opustit zemi i občanům Slovenska.

  • 20.9.2001

    Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) nechtěl ve středu sdělit, zda a jaké poznatky mají české bezpečnostní složky o Muhammadu Attovi. Třiatřicetiletý muž při teroristickém útoku na cíle v USA narazil dopravním letounem do jednoho ze dvou mrakodrapů newyorského Světového obchodního centra. Podle středečních Lidových novin cestoval Atta loni z Německa do USA přes Česko. Gross v souvislosti s objasňováním okolností atentátů na cíle v USA řekl, že by považoval za předčasné sdělovat nějaké konkrétní údaje.

    Lidové noviny napsaly, že Atta se do USA dostal z Prahy. Několik let studoval v Německu. Loni v květnu získal v Berlíně víza do USA. Za necelé dva týdny odletěl pravidelnou linkou Českých aerolinií z Prahy do New Jersey. Proč si Atta zvolil právě Prahu, zatím není jasné. Atta působil především v Hamburku, kde studoval urbanismus, zároveň však byl jedním z klíčových členů tamní islámské teroristické buňky.

Pages