Zprávy

Policie převezme v úterý v 07:00 pod svou ochranu Kongresové centrum, ve kterém se ve čtvrtek a v pátek uskuteční summit Severoatlantické aliance. Během pondělí skončí prohlídky pyrotechniků a od rána bude zaveden policejní režim, řekl ředitel ochranné služby policie Lubomír Kvíčala.

Pyrotechnici již od minulého týdne kontrolují všechna auta vjíždějící s nákladem do podzemních garáží Kongresového centra a prohlížejí veškeré prostory budovy. Každá místnost bude prozkoumána pyrotechnikem, po ohledání bude uzavřena a před dveře se postaví policista. Po ukončení prohlídek bude policie garantem, že tento objekt je relativně bezpečný, řekl ve středu policejní prezident Jiří Kolář.

Policie již podle Kvíčaly posílila také ostrahu Pražského hradu. Budovy některých velvyslanectví, například Spojených států či Izraele, střeží stálá policejní hlídka. Přijely již posily z krajů, nyní se dělají instruktáže a rozdělují služby, řekl. Speciálně vycvičení policisté a odborníci, například pyrotechnici a chemici, budou podle ředitele Kongresového centra Františka Duška střežit v objektu také strojovny, které by mohly být zneužity k teroristickému útoku. K rozšíření jedovaté látky v celé budově by mohla být zneužita například klimatizace, která je napojena do všech kongresových prostor. "Pokud nebude fungovat ostraha objektu tak, aby se do těchto klíčových zařízení nemohl dostat nikdo nepovolaný, tak samozřejmě to může představovat určitým způsobem zdroj nějakého rizika nebo nebezpečí," řekl Michal Benátský, generální ředitel Janky Radotín, která klimatizaci pro Kongresové centrum dodala.

Ve čtvrtek budovu prohlédli také experti Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). NBÚ nemá na starosti jen bezpečnostní prověrky osob, ale také certifikaci informačních systémů a zabezpečovacích zařízení. Ředitel Dušek řekl, že jsou zcela připraveni na případný útok hackerů. "Máme to zajištěno, máme to i odzkoušeno, protože podobný útok se očekával i při jednání měnového fondu před dvěma roky," uvedl Dušek. Budova je podle něj z velké části ovládána počítačovými systémy. Potvrdil, že na jejich ochraně spolupracovalo vedení centra také s policií a NBÚ.

Podle něj zatím nejsou k dispozici žádné informace nasvědčující možnosti útoku hackerů. "Jednoznačně to však předpokládáme...možná už je něco nasazeno, ale jsme připraveni reagovat," uvedl. Informoval, že díky specialistům jsou schopni se po určitou dobu obejít i bez výpočetní techniky. "Umíme budovu řídit i na ruku, ke kolečkům, která ovládají počítače, přijdou lidé, a budou s nimi hýbat tak, aby to fungovalo," řekl. Dodal, že po dobu jednání jsou připraveny také záložní zdroje pro výpočetní techniku.

Kongresové centrum bude jednou z nejstřeženějších budov ve městě. Kolem centra vznikne bezpečnostní zóna, do níž budou mít přístup jen místní obyvatelé. Vozidla tam nebudou moci projíždět ani stát. Do uzavřené zóny nebude moci vjet ani sanitka civilní záchranné služby. Lékařskou pomoc pro účastníky summitu bude zajišťovat armáda. Uzavřena bude také část magistrály a metro nebude zastavovat ve stanici Vyšehrad. Do Prahy se sjede celkem 46 hlav států či vrcholných představitelů 19 členských zemí NATO a zemí zapojených do programu Partnerství pro mír.

V podstatě běžný život panoval v úterý v okolí pražského Kongresového centra (KCP), přestože v něm už za tři dny zasednou nejvyšší představitelé mnoha zemí. Lidé chodili na nákupy nebo venčili psi, všude parkovala auta. Už v úterý večer se tato místa ocitnou v ostře střežené zóně, kam se místní dostanou jen pěšky na občanský průkaz.

To, že se v budově centra uskuteční summit NATO, nyní připomínají snad jen policisté, kteří stojí prakticky na každém rohu. Někteří lidé se však netají obavami z toho, co může nastat. Mnozí raději odjedou.

"Mám z toho strach. Budu ráda, až to bude odbyté a nic se nám nestane. Mám mnoho sousedek, které jedou ke známým," řekla starší žena, která bydlí těsně před plánovanou hranicí uzavřené zóny. "Jedeme za babičkou. Tady nebudeme," přidal se muž s dítětem, které postávalo před hračkářstvím v ulici Na Pankráci.

Obavy mají i živnostníci, zejména ti, kteří mají obchody v místech, jež budou volně přístupná. Na dveřích mají vylepena upozornění, že bude zavřeno. Některé výlohy už kryje bednění. "Uvidíme, co z toho bude," uvedla majitelka trafiky v ulici Na Pankráci. Přestože bude mít zavřeno, o ušlý zisk žádat nebude. "To žádný z úřadů nezajímá," poznamenala.

Optimističtější jsou lidé, kteří budou uvnitř zóny. "Obavy nemám, zažil jsem to při zasedání Mezinárodního měnového fondu. Když bývaly sjezdy komunistické strany, taky to tady bylo obšancováno," řekl starší muž z ulice Marie Cibulkové, která byla před dvěma lety zcela zaplněna demonstranty.

Číšník z baru v ulici Mikuláše z Husi soudí, že provozovna je tak blízko Kongresového centra, že se v těchto místech nemůže nic stát. Část baru si na dobu summitu pronajala zahraniční televize. Před dvěma lety při zasedání finančníků se přitom jen několik metrů od restaurace tvrdě střetli anarchisté s policisty.

Evropská unie nehodlá s kandidáty jednat o většině základních bodů svého stanoviska ohledně financování rozšíření, k němuž dospěla koncem října. Ministrům zahraničí 10 kandidátských zemí to řekli v Bruselu komisař Günter Verheugen a dánský ministr zahraničí Per Stig Möller.

"Výsledek bruselského summitu EU nemůže být předmětem jednání. To platí zvláště pro délku náběhového období pro přímé zemědělské podpory, sumy vyčleněné na strukturální operace a jakoukoli žádost o postupné zvyšování příspěvků do rozpočtu," prohlásil Verheugen na společné schůzi, které se za ČR účastní ministr Cyril Svoboda.

Odmítl tak rozhodně požadavek, na kterém se v pondělí ve Varšavě shodli šéfové států a vlád kandidátských zemí, aby EU umožnila nabíhání odvodů kandidátů do společného rozpočtu v závislosti na zvyšování jejich příjmů z něj.

Nechal naopak otevřené dveře zvýšení počáteční hladiny přímých plateb pro zemědělce v nových zemích, která byla zatím stanovena na 25 procent; nezmínil se o ní ani slovem.

Někteří lidé v Evropská komisi uvažují o vyšší startovní sumě, ovšem s tím, že by její růst byl pak pomalejší. Podle jiných je to vyloučeno. "S návrhem na přímé platby už nepůjde pohnout," citoval jeden z mluvčích zemědělského komisaře Franze Fischlera.

"Čas, který máme ke skončení jednání, se krátí. Vyzývám vás proto, abyste se soustředili na ukončení procesu a nezatěžovali rozhovory o finálním balíku žádostmi, které nemají šanci uspět," prohlásil komisař v neobvykle tvrdém projevu. Zdůraznil, že "prostor pro jednání je omezený".

Po pondělní schůzi začne unie podle jeho slov připravovat poslední návrhy na adresu vstupujících členů. Předsedající Dánsko chce mít tyto "balíky" hotové do konce týdne; seznámí s nimi ostatní členské státy, ale zároveň i uchazeče, aby se neztrácel čas.

Podle ministra Möllera se mají kandidáti soustředit na dílčí finanční otázky, jako jsou zemědělské výrobní kvóty a výpočty finančních toků z rozpočtu a do rozpočtu. "Nemá cenu se zakopávat a hájit neobhajitelné," uvedl. "Je třeba se zaměřit na to, co je realisticky možné."

EU chce uzavřít rozhovory s ČR, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Slovinskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Kyprem a Maltou na summitu v Kodani 12. a 13. prosince, tedy za 24 dní. Do té doby musejí členské a kandidátské státy najít společnou řeč, která by podle názoru unie měla být velmi podobná její řeči. Manévrovací prostor pro vlády vstupujících zemí je tudíž minimální.

První pražský protest proti NATO, jehož summit začne již ve čtvrtek, se obešel bez incidentů. Zhruba 200 anarchistů pochodovalo v průvodu po stopách studentů z listopadu 1989 z Albertova na Národní třídu, vykřikovali hesla, bubnovali a pískali. Doprovázela je zhruba desítka policistů, kteří nemuseli nijak zasahovat. Organizátoři si stěžovali na to, že policie často zjišťovala totožnost účastníků. V ulicích, kudy demonstranti procházeli, policisté zastavovali dopravu. Více strážců pořádku na ně čekalo na Národní třídě. Na chodnících poblíž pamětní desky listopadových událostí tam rovněž stály desítky dalších lidí.

Před zahájením pochodu promluvili ke shromáždění zástupci Československé anarchistické federace a Feministického hnutí 8. března. Prohlašovali, že řešením současné situace je mezinárodní revoluce. Masovými protesty po celém světě chtějí prosazovat zrušení soukromého vlastnictví výrobních prostředků a zavedení samosprávy.