Zprávy

Sedmička zemí, jež byly na summitu NATO v Praze pozvány ke vstupu do aliance, vesměs považuje toto rozhodnutí za historický milník, který definitivně stvrzuje jejich příslušnost k západní civilizaci. První hodnocení pobaltských států ale ukazuje, že tyto země vidí členství v Severoatlantické alianci jako obranu proti Rusku. Za velké povzbuzení pro Slovensko označil pozvání slovenský premiér Mikuláš Dzurinda. Slovinský prezident Milan Kučan řekl, že pozvání do NATO je dobrá zpráva; nabízí to podle něj příležitost začlenit se do euroatlantického systému kolektivní bezpečnosti. Bulharská vláda v písemném prohlášení označila rozhodnutí o přizvání sedmi zemí jako milník, který odkáže do historie umělé rozdělení kontinentu. Podle rumunského prezidenta Iona Ileska je rozhodnutí Severoatlantické aliance přizvat jeho zemi k jednáním o přistoupení odměnou za úsilí a oběti celé rumunské společnosti.

Premiér Vladimír Špidla by se měl příští rok setkat s německým kancléřem Gerhardem Schröderem. Po schůzce se svým protějškem Joschkou Fischerem to řekl šéf české diplomacie Cyril Svoboda s tím, že termín a místo schůzky zatím nebyly stanoveny. Ještě před Špidlou by měl už počátkem příštího roku navštívit Německo i Svoboda. "Premiéři spolu budou hovořit zřejmě o celé řadě otázek, protože to bude po dlouhé době první oficiální návštěva," dodal Svoboda. Bývalý český premiér Miloš Zeman byl v Německu na oficiální návštěvě loni v říjnu, Schröder navštívil oficiálně Českou republiku naposledy před více než třemi lety. Kromě přípravy schůzky předsedů vlád spolu šéfové diplomacií během pražského summitu NATO hovořili také o vztazích mezi zeměmi.

Válku s demonstranty policie vyhrála již na státních hranicích, prohlásil na tiskové konferenci policejní prezident Jiří Kolář. "Nápomocny nám byly také zahraniční bezpečnostní složky, které udělaly vše pro to, aby sem přijelo co nejméně lidí," vysvětlil novinářům Kolář, proč do Prahy přijelo mnohem méně demonstrantů, než se očekávalo. V ulicích Prahy se podle něj nyní pohybuje asi 600 protestujících lidí. "Zatím nedošlo k žádné kolizi mezi nimi a bezpečnostními složkami," řekl Kolář.

Ministr vnitra Stanislav Gross ve čtvrtek znovu zopakoval, že nemá žádné věrohodné informace nasvědčující tomu, že by České republice hrozil v době konání summitu NATO teroristický útok. Vyplynulo to podle něj z jednání zpravodajské skupiny, která se schází každý den. Kromě českých zpravodajců se ho účastní i zahraniční experti. Ministr pochválil policejní ochrannou službu za profesionální zvládnutí příjezdu kolon s delegacemi ke Kongresovému centru, kde se summit koná. Policejní prezident Kolář má velmi dobrý pocit z toho, že svět může sledovat dění na summitu nerušené zpravodajstvím o pouličním násilí. Dodal, že pokud se budou demonstranti chovat jako doposud, nebude mít policie žádný důvod proti nim zasáhnout. Kolář popřel, že by v ulicích působili policejní provokatéři. Podle něj nebyli ani při předloňských protestech proti zasedání světových finančníků. V terénu ale operují neuniformovaní policisté, kteří zjišťují informace. "Pokud bude kritika jenom za to, že bezpečnostní opatření byla nepřiměřeně vysoká a drahá, budu velmi spokojen," prohlásil ministr Gross. Podle něj navíc například u výzbroje policistů nešlo o zbytečnou investici. Zvýšený počet policistů v ulicích hlavního města má za následek mírné snížení obecné kriminality, dodal Kolář.

Dlažební kostky, pytle se šrouby, sekyry, baseballové pálky, plynové pistole i pistole na paintball a spreje nachází policie v těchto dnech u cizinců, kteří míří v době vrcholné schůzky NATO do Česka. Kvůli obavám, že by mohli ohrozit bezpečnost státu či narušit veřejný pořádek, od úterý policie zakázala vstoupit do země 320 cizincům. Mezi nimi jsou převážně Němci, Poláci, Rakušané, Britové, Slováci, ale i Litevci. Na hraničních přechodech i takzvané zelené hranici je klid, žádný nápor zahraničních radikálů nenastal a ani se neočekává.