• 9.10.2001

    Do vyššího stavu pohotovosti po zahájení útoků protiteroristické aliance na Afghánistán přešly některé firmy, například elektrárna Energetického centra Kladno Generating, neratovická Spolana a Lovochemie Lovosice, největší výrobce průmyslových hnojiv. Bezpečnostní opatření se zvýšila také na vodárenských nádržích. Jadernou elektrárnu Dukovany střeží kromě protiletadlového raketového pluku i vrtulníky MI-24 z Přerova. Většina strategických podniků však zůstala u zvýšených bezpečnostních opatřeních přijatých již po teroristických útocích na USA. České aerolinie nezrušily žádný ze svých pravidelných letů a lety nehodlají zrušit ani v nejbližších dnech. Zavedly však bezpečnostní taxu 2,40 USD ke každé letence. Taxa zajišťuje krytí odpovědnosti vůči třetím stranám a cestujícím pro případ leteckého neštěstí v důsledku válečného konfliktu nebo teroristického útoku.

  • 9.10.2001

    Na potřebě užší spolupráce a intenzívnější komunikace mezi vládou a Poslaneckou sněmovnou se shodli premiér Miloš Zeman a předseda sněmovny Václav Klaus. Politici se dohodli, že se zasadí o stabilizaci Českých aerolinií urychleným přijetím zákona o vládních garancích za pojištění aerolinií. ČSA totiž v kvůli omezení leteckého provozu po teroristických útocích v USA očekávají výraznou ztrátu. Klaus doplnil, že se Zemanem jednali i o změnách například v oblasti civilní ochrany, zpravodajských služeb a armádě. Politici hovořili i o informaci, že by Spojené státy v rámci tažení proti terorismu mohly podniknout odvetné akce proti dalším organizacím a zemím. "Bereme to vážně, protože já myslím, že to naznačuje rozšiřování (boje proti terorismu) do dalších zemí, což může mít souvislost s řadou českých občanů v těchto zemích a řadou našich iniciativ v těchto zemích," řekl Klaus.

  • 9.10.2001

    Pravděpodobně nejstřeženější civilní objekt v České republice, budovu Radia Svobodná Evropa/Radia Svoboda (RFE/RL) v Praze, navštívil český prezident Václav Havel. Během asi pětiminutové návštěvy rádia uvedl, že přišel podpořit pracovníky, kteří vysílají do zemí bývalého Sovětského svazu, "zvláště pak do středoasijských republik". Prezident je totiž přesvědčen o tom, že právě solidární postoj těchto států a jejich zapojení do mezinárodní protiteroristické koalice zasluhuje ocenění.

    Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) by se mohlo podle premiéra Miloše Zemana přestěhovat z centra Prahy do jiného objektu, pokud o to požádají Spojené státy. Budovu bývalého Federálního shromáždění, z níž rádio vysílá mimo jiné do islámských zemí, kvůli možnému teroristickému útoku střeží společně s policisty vojáci s obrněnými transportéry. Dotaz, zda již Spojené státy požádaly o vytipování náhradních budov, nechal Zeman bez komentáře.

  • 9.10.2001

    Předseda Islámské nadace v Brně Muníb Hasan uvedl, že Spojené státy neměly útočit na Afghánistán, protože vůdce teroristické organizace Al-Káida Usámu bin Ládina mohl vydat afghánskému nebo mezinárodnímu soudu Taliban. Dodal, že kdyby byl bin Ládin souzen podle islámského práva a byla by mu prokázána vina, hrozila by mu smrt. Čeští muslimové nevnímají útok USA jako boj proti islámu. Ve svém okolí se zatím ani nesetkávají s otevřeným nepřátelstvím občanů. Jistý nesouhlas a odstup se již projevil, vždy ale jen slovně, dodal předseda.

    Čeští muslimové v souvislosti se spojeneckými vojenskými operacemi v Afghánistánu doufají, že budou potrestáni jen viníci teroristických útoků. Oficiálně podpořit nebo odsoudit postup USA tito vyznavači islámu nechtějí, i když v září s uvažovaným bombardováním země ukrývající teroristu Usámu bin Ládina nesouhlasili. Jeden z předních představitelů české islámské komunity Vladimír Sáňka připustil, že situace je nová. Bin Ládinova organizace Al-Káida se ústy Ajmána Zavahrího v neděli přihlásila k útokům z 11. září v New Yorku a ve Washingtonu. Čeští muslimové nicméně připomínají, že důkazy proti této organizaci nemá většina světa k dispozici a že likvidace bez soudu by mohla islámské teroristy v očích některých souvěrců proměnit v mučedníky.

    S obavami o své příbuzné sledují útok USA na Afghánistán strojní inženýři Mohamad Omar a Nakibula Safi, kteří již před 17 lety odešli z této země a žijí v Brně. Oba se shodují, že obyvatelé Afghánistánu jsou rukojmími Talibanu a teroristů. Vojenské operace USA jsou pro Safiho nadějí na to, že se do vlasti ještě bude moci vrátit. "Já bych tam zatím nemohl jet, protože to hnutí, které tam je, to jsou samí teroristé. Já si myslím, že kdyby zjistili, že mám manželku Češku, tak by mě hned zavraždili," uvedl Safi. Dodal, že porážka Talibanu by byla výhrou nejen pro USA, ale pro "celou civilizaci".

  • 9.10.2001

    Vojenský úder Spojených států na Afghánistán zkomplikuje pátrání po Petrovi Poláškovi z Frenštátu pod Radhoštěm, který v dubnu zmizel v sousedním Pákistánu. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. Poláškova přítelkyně Gabriela Gubičová, s níž pohřešovaný cestoval, byla v Pákistánu brutálně zavražděna. Česká diplomacie doufá, že i přes složitou situaci bude pákistánská policie pokračovat ve vyšetřování případu zmizelého Čecha. Jeho přítel Tomáš Harabiš před časem v Pákistánu zjišťoval, co se dvojici přihodilo. Podle něj mohlo jít o politicky motivovaný únos. Také v Albánii jsou od začátku srpna nezvěstní Češi - tři studenti. Od neděle po nich pátrá devítičlenný záchranný tým.

  • 9.10.2001

    Zářijové teroristické útoky v USA ovlivnily i mezinárodní konferenci o boji proti korupci, která začala v pražském Kongresovém centru. Několik řečníků poukázalo na úzké propojení korupce a terorismu. Oba nebezpečné fenomény podle nich totiž mají stejné kořeny. Generální tajemník Interpolu Ronald Noble ve svém projevu řekl, že bezpečnost občanů bude vždy ohrožena, pokud ji budou zevnitř "podkopávat" zkorumpovaní policisté či státní úředníci. Připomněl, že někteří teroristé, kteří 11. září unesli letadla, měli zfalšované osobní doklady. Stát by proto podle něj měl investovat nejen do zpravodajských služeb, ale především do lidí, kteří pro něj pracují. V části, věnované odpovědnosti politických vůdců, vystoupil i český premiér Miloš Zeman. Hovořil mimo jiné o vládní akci Čisté ruce, kterou chce kabinet ČSSD potírat korupci a závažnou hospodářskou kriminalitu.

  • 9.10.2001

    Jednání s Rakouskem o bezpečnosti a ekologických dopadech temelínské jaderné elektrárny se podle ministra zahraničí Jana Kavana vlečou kvůli řadě neshod. Řekl to na tiskové konferenci po zasedání vládního výboru pro evropskou integraci. Rakušané uzavřením tohoto procesu, na němž se dohodli předsedové vlád obou zemí loni v prosinci v rakouském Melku, podmiňují souhlas s uzavřením kapitoly o energetice přístupové smlouvy ČR o vstupu do Evropské unie. Šéf diplomacie řekl, že česká strana vychází především z hodnocení bezpečnosti elektrárny skupinou pro atomové otázky Evropské komise, zatímco rakouská strana má poněkud jiné představy. Rakousko podle něj rovněž požaduje jistou právní závaznost závěrečného dokumentu.

  • 9.10.2001

    Získat konkrétní informace o dopadech provozu jaderných elektráren a budování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu chtějí senátoři z výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí v rámci nadcházející cesty do Finska. Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu by mohlo podle některých úvah vzniknout i v ČR. Vybudování úložiště, které má začít fungovat až za 50 let, bude stát 50 miliard korun v současných cenách. Zatím byla pouze vytipována místa, kde by úložiště mohlo vzniknout.

  • 8.10.2001

    Spojené státy americké a Velká Británie zahájili v neděli vojenské operace proti cílům afghánského vládního hnutí Taliban a výcvikovým táborům teroristické sítě radikála Usámy bin Ládina Al-Káida, která se prostřednictvím katarské satelitní televize přihlásila k útokům na USA 11. září. Bin Ládin poté ve videonahrávce odvysílané katarskou televizí pochválil Boha za útoky z 11. září v New Yorku a ve Washingtonu.

    Americký prezident George Bush ve svém projevu v televizi CNN prohlásil, že se ke Spojeným státům v útoku na Afghánistán připojila Británie. Útok není veden jen na vojenské cíle, ale i na další strategické objekty, které by mohly pomoci Talibanu v jeho ofenzívě. Hlavní město Kábul je pod mohutným raketovým útokem. V afghánské metropoli jsou slyšet mohutné výbuchy a protiletadlová palba. Útok směřoval i na jihoafghánské město Kandahár, kde sídlí šéf afghánské opozice a skrývat by se tam měl i terorista Usáma bin Ládin.

  • 8.10.2001

    Prezident Václav Havel vyjádřil "absolutní podporu" zahájené odvetě USA za zářijové teroristické útoky na New York a Washington. "Je na místě klidná trpělivost, není důvod k panice," zdůraznil na mimořádné tiskové konferenci prezident. Podle Havla jsou chvíle, kdy si "naše svobody" žádají určité oběti. Pokud se lidé chtějí svým svobodám a civilizačním hodnotám těšit, musí být připraveni tyto hodnoty bránit i se zbraní v ruce, uvedl prezident. Akce byla podle Havla připravována dlouho a promyšleně. "Není to útok na Afghánistán, není to útok na islám, není to útok proti žádnému národu ani proti nějakému náboženství. Je to ochrana civilizačních hodnot, které spojují mnoho náboženství, mnoho kultur, mnoho zemí, které spojují celý svět," prohlásil prezident.

    Mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl ČTK řekl, že prezident se krátce po zahájení útoku sešel s americkým velvyslancem v ČR Craigem Stapletonem. Krafl ale uvedl, že ani Havlovi nikdo předem z USA o útoku netelefonoval.

    Podle vicepremiéra Vladimíra Špidly se čeští představitelé dozvěděli o útoku USA na Afghánistán v neděli odpoledne. "Z diplomatických kruhů jsme už krátce po poledni věděli, že se situace odehraje," řekl Špidla v České televizi. Potvrdil to i ministr zahraničí Jan Kavan po mimořádné schůzce s vládními kolegy.

    Mluvčí vlády Libor Rouček řekl, že ČR byla na možnost vojenského útoku Spojených států na Afghánistán připravena. "Na všechny eventuality je vláda připravena. Spojené státy a spojenci mají plnou podporu České republiky, nejenom politickou a morální, ale i vojenskou," tlumočil mluvčí stanovisko premiéra Zemana. Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus v první reakci na útok uvedl, že "použití síly je vždy velmi smutnou věcí". "V tomto případě je ale evidentní, že je použití síly nezbytné," tlumočil ČTK Klausovu reakci jeho poradce Ladislav Jakl. Klaus podle něj také vyjádřil přesvědčení, že tyto kroky Spojených států budou úspěšné a splní svůj cíl.

    Zahájení útoku USA na Afghánistán nebude pro Českou republiku znamenat zavedení přísnějších bezpečnostních opatření. Novinářům to po mimořádné schůzce s vládními kolegy řekl ministr vnitra Stanislav Gross. Ministři bezpečnostních resortů a ministr zahraničí Jan Kavan nyní čekají na aktuální zprávy tajných služeb, které by je měly informovat o souvislostech útoku USA na základny teroristů v Afghánistánu. Podle zpráv, které jim zpravodajci poskytnou, ministři rozhodnou, kdy bude zasedat meziresortní krizový štáb.

    Česká republika je v souvislosti s odvetou USA za teroristické útoky připravena poskytnout NATO jeden letoun TU-154 pro přepravu lidí a materiálu. Letoun by mohl také doprovázet letadla s monitorovacím systémem AWACS. Televizi Nova to řekl ministr vnitra Stanislav Gross. "Severoatlantická aliance, respektive Spojené státy požádaly o pomoc v podobě dopravních letadel, dopravního letectva, takže ministerstvo obrany po dohodě s předsedou vlády (Milošem Zemanem) učinilo na základě této výzvy nabídku, že jsme připraveni Severoatlantické alianci dát k dispozici jeden letoun TU-154 na přepravu materiálu a osob a doprovod letounů AWACS," oznámil Gross.

Pages