• 8.5.2002

    První blok jihočeské jaderné elektrárny Temelín od úterního odpoledne nedodává elektřinu do rozvodné sítě a výkon reaktoru činí pouze 0,5 procenta. "V rámci dynamických testů pracovníci elektrárny odstavili turbogenerátor a snížili výkon reaktoru. Nyní připravují doladění regulací výkonu turbíny," řekl ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Po seřízení regulací turbíny bude obsluha bloku pokračovat v připravených testech podle denních plánů. "Začne tedy opět zvyšovat výkon reaktoru a po dohodě s Ústředním energetickým dispečinkem připojí turbogenerátor do rozvodné sítě," dodal mluvčí. Neupřesnil však čas pokračování zkoušek. Dynamické zkoušky prvního temelínského bloku, které ukončí energetické spouštění, mají podle plánu trvat tři týdny, tedy zhruba do 25. května. Podle představitelů elektrárny je možné, že ještě před jejich završením bude nastartována řízená štěpná reakce také ve druhém bloku.

  • 8.5.2002

    V mezinárodní interpretační soutěži Pražského jara se o prestižní laureátský titul utká 54 mladých klarinetistů z celého světa. Tajemnice soutěže Jarmila Nedvědová ČTK řekla, že porotě předsedá klarinetista Jiří Hlaváč, děkan Hudební fakulty AMU. Vítěz získá 200 tisíc korun a možnost honorovaného vystoupení na festivalu Pražské jaro v roce 2003. Soutěžní přehrávky prvního ze tří kol s předepsanými skladbami od Bohuslava Martinů a Carla Marii von Webera začaly ve středu v Národním domě na Vinohradech a potrvají do čtvrtečního večera. Druhé kolo je plánováno na sobotu. Souběžně se v Praze uskuteční klání fagotistů, jehož první kolo je stanoveno na čtvrtek. Finalisté klarinetové i fagotové soutěže se představí v Rudolfinu v pondělí a v úterý již v rámci programu třítýdenního mezinárodního festivalu, který začíná nedělním koncertem České filharmonie.

  • 8.5.2002

    Několik stovek Romů z celé České republiky se sjelo do Brna na pouť. Setkání zahájili mší v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích. Farář Jiří Rous ČTK řekl, že význam pouti spatřuje v touze lidí přiblížit se Bohu a také mu přinést nějakou oběť. Tou může být i vzdálenost překonaná cestou na pouť. Mše byla poněkud netradiční - oživovaly ji totiž náboženské písně zpívané v romštině. Farář uvedl, že se již konaly čtyři celorepublikové romské pouti, všechny dosud v severních Čechách. Pravidelně v září se také konají moravské romské pouti na Svatém Kopečku u Olomouce. Fakt, že bylo letos za cíl republikové poutě Romů zvoleno Brno, spojuje farář Rous i se svou osobou, protože je čerstvým národním ředitelem romské evangelizace.

  • 7.5.2002

    Pobyt českých vojáků v Afghánistánu stát zaplatí dluhopisy za 600 miliónů korun. Jejich vydání na návrh vlády schválila Poslanecká sněmovna, kde pro státní dluhopisy na financování afghánské mise hlasovalo 90 ze 172 přítomných poslanců. Zákon nyní posoudí Senát a prezident. Kabinet původně ve sněmovně neuspěl s žádostí o dluhopisy za 1,25 miliardy korun. Teď žádal polovinu, protože další peníze našel ve státním rozpočtu. V Afghánistánu již působí část 6. polní nemocnice. Vojenští lékaři by se měli starat o příslušníky mezinárodních vojenských sil, pomáhat ale mají i místním obyvatelům. Vládu při hlasování podpořili poslanci sociální demokracie a lidovci. Kluby ODS a KSČM byly proti. Ivan Pilip z Unie svobody-DEU těsně před hlasováním oznámil, že unionisté se ho nezúčastní. Uvedl, že tak vyjádří svůj nesouhlas s údajně arogantním postupem vlády, zároveň ale dají najevo názor, že republika se má podobných misí zúčastňovat. Se samotným vysláním nemocnice souhlasí i občanští demokraté, kteří jsou ale přesvědčeni, že vláda musí peníze na tuto misi najít v rozpočtu. Tři poslanci Unie svobody-DEU, konkrétně Pavel Pešek, Václav Krása a Petr Matějů, i po Pilipově oznámení hlasovali proti. Unionisté však přesto odhlášením většiny svých lidí snížili kvórum potřebné ke schválení dluhopisů natolik, aby umožnili sociálním demokratům a lidovcům přehlasovat ODS a KSČM.

  • 7.5.2002

    Šance na to, že sociálnědemokratická vláda prosadí v Poslanecké sněmovně nákup nových armádních stíhaček Jas-39 Gripen, se zvýšila. ČSSD, KDU-ČSL a část Unie svobody-DEU totiž v úterý zabránily tomu, aby sněmovna zamítla vládní předlohu, která má financování nákupu letadel umožnit. O jejím schválení by měli poslanci rozhodnout ve čtvrtek. V parlamentních kuloárech se předpokládá, že přijetí předlohy prosadí právě sociální demokracie, lidovci a část Unie svobody- DEU. Sněmovna bude ve čtvrtek rozhodovat o tom, zda se na nákup letadel použijí výnosy z privatizace. Vláda původně žádala, aby jí sněmovna umožnila uzavřít smlouvy o poskytnutí úvěrů.

  • 7.5.2002

    Smlouva o nákupu 24 nadzvukových stíhaček Gripen britsko-švédského konsorcia BAE Systems-Saab za zhruba 52 miliard korun by měla být podepsána v nejbližších měsících. "Záleží to na rozhodnutí vlády," řekl ČTK viceprezident týmu Gripen John Neilson. "Vítáme rozhodnutí Poslanecké sněmovny, které se týká nákupu Gripenů," uvedl Neilson s tím, že jde o další důležitý milník celého procesu.

    Kabinet schválil smlouvy o nákupu 24 stíhaček v dubnu. Cena letadel bez výzbroje je 52,5 miliardy korun, zbraně by stály dalších 7,2 miliardy. Celkový rozpočet na pořízení strojů tak překračuje 60 miliard korun.

  • 7.5.2002

    Česká republika má zájem na tom, aby se Bulharsko stalo členem NATO již na letošním podzimním vrcholném zasedání aliance v Praze. Řekl to v Sofii předseda Senátu Parlamentu České republiky Petr Pithart, který v čele senátní delegace tuto balkánskou zemi oficiálně navštívil. "Bulharsko by mělo být pozváno do NATO především proto, že je prvkem stability na Balkáně," řekl Pithart po setkání s předsedou bulharského Lidového shromáždění Ogňanem Gerdžikovem. Pro členství Bulharska v NATO se v současnosti podle posledních průzkumů veřejného mínění vyslovuje na 75 procent obyvatelstva. Bulharsko si od členství slibuje rozšíření zóny stability i na svoje území a následný růst zahraničních investic. Při setkání s českými senátory to řekl předseda bulharské vlády Simeon Sakskoburggotský.

    Bulharská vláda se při svém nástupu do funkce vyslovila pro dokončení jaderné elektrárny Belene, jejímž hlavním dodavatelem až do začátku devadesátých let byly československé podniky. Premiér Sakskoburggostský ocenil vysokou úroveň československých technologií. Předseda Senátu potvrdil zájem českých podniků podílet se na dokončení jaderné elektrárny. Předsedu Senátu a členy delegace za pobytu v Sofii přijal i bulharský prezident Georgi Parvanov.

  • 7.5.2002

    Prezident Václav Havel ocenil práci bývalého předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Richarda Falbra. Někdejšího odborového předáka přijal v úterý společně s jeho nástupcem Milanem Štěchem na Pražském hradě. Prezident si myslí, že právě Falbrovou zásluhou se podařilo v České republice, alespoň v porovnání s okolními státy, udržet sociální smír, řekl Havlův mluvčí Ladislav Špaček. "Pan prezident pozval jednak končícího a jednak nastupujícího předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů především proto, aby vyjádřil uznání panu Richardu Falbrovi za to, že osm let stál v čele naší největší odborové centrály," dodal mluvčí. Odboráři si schůzky na Hradě cení. "Bylo to ocenění práce konfederace. Také osobně mě to setkání potěšilo, protože pan prezident se celou dobu o naši práci zajímal," řekl po schůzce Falbr. "Je pro nás zajímavé slyšet, jak on z pozice prezidenta vidí činnost odborů," poznamenal Štěch. Názory odborářů a Havla jsou podle něj na řadu věcí podobné. "Zejména proto, že jsme zastánci občanské společnosti," uvedl Štěch.

  • 7.5.2002

    Obhajobou opoziční smlouvy s Občanskou demokratickou stranou zakončil premiér a bývalý předseda vládní sociální demokracie Miloš Zeman projev k poslancům, kterým předložil zprávu vlády o plnění programového prohlášení. Řekl, že opoziční smlouvy, tedy dohody dvou nejsilnějších stran o toleranci menšinové vlády, si velmi váží. Prospěla republice a přilákala do ní zahraniční investory, soudí předseda vlády. Kritiky takového uspořádání označil za "rádoby politology", kteří tvrdili, že nebude fungovat. "Chtěl bych konstatovat, že tento systém fungoval," dodal. Premiér opět prohlásil, že sociálnědemokratická vláda zvrátila nepříznivý vývoj a přispěla k růstu ekonomiky a poklesu inflace a kriminality. Poněkud nespokojen je jen s vývojem nezaměstnanosti, i když i tu se podle něj podle předběžných odhadů podařilo stlačit pod devět procent. Přes "neustálé posměšky" na adresu akce čisté ruce rovněž stoupá počet lidí stíhaných za ekonomickou kriminalitu, řekl premiér Zeman ve sněmovně.

  • 7.5.2002

    Sociálnědemokratičtí poslanci zabránili tomu, aby sněmovna požádala svůj mandátový a imunitní výbor o disciplinární řízení s poslancem a premiérem Milošem Zemanem kvůli jeho výrokům o komunistickém poslanci Václavu Exnerovi. Místopředsedovi KSČM se nelíbilo, že před 14 dny o něm Zeman mluvil jako o antisemitovi. Poslanci ČSSD ale využili jednací řád sněmovny a zabránili dodatečnému rozšíření programu její schůze o projednání Exnerovy stížnosti. Exnera urazilo to, že Zeman při interpelacích řekl: "Pro mne je antisemitismus pana poslance Exnera pouze kolektivním komplexem méněcennosti nebo, chcete-li, závisti." Zeman to řekl v odpovědi na Exnerův dotaz, který se týkal postoje české vlády ke konfliktu Palestinců a Izraele. Zeman a Exner se v názoru na příčiny a důsledky konfliktu lišili.

Pages