Zprávy

Americký ministr zahraničí Colin Powell poděkoval České republice a české vládě za rychlou reakci na události kolem teroristického útoku proti New Yorku a Washingtonu. Ve Washingtonu to řekl český ministr zahraničí Jan Kavan, který dodal, že Powell byl dobře obeznámen s českou nabídkou pomoci, jdoucí od pomoci humanitární, logistiky, poskytování zpravodajských informací, přes možnosti přeletů vojenských letounů po nabídku vojenských jednotek; zde by šlo mimo jiné o protichemickou jednotku, která se osvědčila ve Válce v Perském zálivu, nebo o polní nemocnici, která byla nasazena na Balkáně.

Kavan jednal s Powellem také o možnosti vývozu českých podzvukových bitevníků L-159 z Aera Vodochody. Tato možnost se podle českého ministra zahraničí Jana Kavana rýsuje poté, co Spojené státy zrušily hospodářské embargo proti Indii a Pákistánu výměnou za jejich pomoc v protiteroristickém tažení. "Indie má zájem asi o 66 těchto letadel, což by byla pro Aero Vodochody významná zakázka," řekl Kavan. Spojené státy uvalily embargo na Indii a Pákistán poté, co obě země provedly krátce po sobě pokusné jaderné výbuchy. Spojené státy to považovaly za porušení smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Velké problémy by měl velitel české armády, který by v současném českém právním prostředí dal rozkaz sestřelit sebevražedně útočící civilní letadlo. Generální štáb v tomto smyslu upozornil ministra obrany na nutnost změn. Ty se však zřejmě budou muset týkat i mezinárodních smluv o civilním letectví. Sdělil to náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. "Musí se rozhodnout, za jakých podmínek bude moci být použit vojenský prostředek - a je jedno jestli to bude letadlo nebo raketa - k tomu, aby se zlikvidovalo letící civilní letadlo," poznamenal Šedivý v souvislosti s teroristickými útoky na cíle v USA. Tato otázka se musí podle něj důkladně projednat nejen v českém parlamentu. Armáda si však podle něj nedovolí navrhnout způsob řešení, protože tato otázka je otázkou politickou.

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík se chystá vládě příští týden předložit určité návrhy, řešící odpovědnost za rozkazy při případném sestřelení civilního letadla nad Českou republikou. V reakci na prohlášení generála Šedivého to ČTK řekl mluvčí ministra Milan Řepka. Tvrdík o tomto problému podle něj informoval bezpečnostní radu státu na jejím posledním zasedání.

Generál Šedivý připustil, že by bezpečnostní opatření u budovy rozhlasu Svobodná Evropa v centru Prahy osobně řešil jemněji. Budovu od čtvrtka hlídají společně s policisty parašutisté s několika obrněnými transportéry, vojáci i jejich technika jsou ale vyčleněni pro potřeby policie, která jim také velí. Šedivý poznamenal, že osobně by obrněnce v centru Prahy nepoužil, rozhodnutí však nebylo na armádě. Neozbrojené kolové transportéry mají podle představ policie sloužit u Svobodné Evropy jako zátarasy proti případnému sebevražednému útoku například vozidla s výbušninou, vysvětlil velitel 43. mechanizovaného výsadkového praporu Aleš Opata, jehož vojáci u rozhlasu stojí. Upozornil také, že kromě na první pohled viditelných úrovní ochrany budovy je ještě několik dalších.

Bezpečnostní opatření u budovy rozhlasové stanice Svobodná Evropa v centru Prahy byla minulý týden zavedena kvůli konkrétnímu riziku. ČTK to řekla tisková mluvčí ministerstva vnitra Gabriela Bártíková. "Opatření, která byla přijata, vyplývají z jediného reálného rizika, které není v rovině teoretických úvah, ale v rovině konkrétních poznatků, před kterými jsme byli relevantními složkami varováni," řekla Bártíková. Dodala však, že žádné jiné konkrétní nebezpečí nehrozí.

Do základní a náhradní vojenské služby nastoupilo v pondělí přibližně 6400 branců. Jak informovala tisková služba ministerstva obrany, nováčci budou zařazeni do výcvikových základen jednotlivých druhů vojsk, kde je očekává až tříměsíční výcvik. Doba výcviku závisí na druhu vojenské odbornosti, do které budou po dobu základní či zkrácené náhradní vojenské služby zařazeni. Po ukončení výcviku a vykonání vojenské přísahy budou vojáci umístěni k jednotlivým útvarům. Branci nastupují k výkonu základní vojenské služby čtyřikrát ročně - v lednu, dubnu, červenci a říjnu.

Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus při setkání s novým velvyslancem Německa v Česku Michaelem Libalem znovu odmítl snahy Německa a některých dalších zemí omezit na sedm let volný pohyb pracovních sil z České republiky v zemích Evropské unie (EU). "Musel jsem to označit za věc, která nám nesmírně komplikuje život a která nemůže být českou stranou a českou veřejností pozitivně přijímána," řekl Klaus po schůzce s velvyslancem. Klaus a další čeští politici se podobně opakovaně vyjádřili již v minulosti. Až sedmileté omezení volného pohybu pracovních sil z Česka po jeho vstupu do EU prosazuje kromě Německa také Rakousko. Obě země se tím snaží vyjít vstříc části svých občanů, kteří se bojí, že po přijetí České republiky do EU zaplaví jejich trh pracovníci z Česka a dalších nových členských zemí.