Zprávy

Prvních 30 vojáků 6. polní nemocnice odlétá do Afghánistánu. Na základně mezinárodních mírových sil ISAF připraví podmínky pro příjezd zbytku asi 150 českých lékařů a personálu nemocnice. Čeští vojáci odlétají do Kábulu i přesto, že zatím není jasné, z čeho stát misi zaplatí. "Pro armádu je to samozřejmě problém, ale armáda počítá s tím, že část prostředků najde ve svém rozpočtu a měla by vystačit na první rotaci jednotky," řekl náčelník operační sekce generálního štábu Pavel Štefka. Vojáci odlétají do Afghánistánu na půl roku. Velitel 6. polní nemocnice Jindřich Sitta, který odletí s hlavní části jednotky počátkem května, pouze uvedl, že není jeho problémem řešit financování mise. S jednotkou se na letiště přišli rozloučit i prezident Václav Havel a ministr obrany Jaroslav Tvrdík. "Jedete vykonávat velmi důležitý úkol. Za prvé budete pomáhat lidem trpícím, lidem ze země nesmírně zkoušené dlouholetými válkami. Budete pomáhat vojákům, kteří tam plní své úkoly," řekl během rozloučení Havel. Ministr Tvrdík přijel na rozloučení s vojáky později přímo z jednání Poslanecké sněmovny. Dolní komora nepropustila do třetího čtení jeho návrh zákona o financování nákupu stíhaček pro českou armádu. Viditelně zklamaný Tvrdík se odmítl bavit s novináři. Vojákům popřál, aby "zemi, jejíž vlaječku mají na rameni, reprezentovali lépe než někteří politici."

Obsluha Jaderné elektrárny Temelín dnes odpoledne znovu spustila reaktor prvního bloku. Stalo se tak po dvouměsíční odstávce, při níž technici vyměnili vadné armatury v nejaderné části bloku a provedli revize všech zařízení. Personál nyní stabilizuje výkon reaktoru na minimální úrovni a zahájuje úvodní fyzikální testy. Po zvýšení výkonu na 100 procent začnou závěrečné testy energetického spouštění. Čeští i rakouští odpůrci Temelína kritizovali to, že ministerstvo životního prostředí vydalo v rámci posuzování vlivů na životní prostředí souhlasné stanovisko k 78 změnám na Jaderné elektrárně Temelín a celý proces (EIA) označili za neseriózní. Naopak šéf rakouského Institutu pro výzkum rizik při univerzitě ve Vídni Wolfgang Kromp v pondělí ocenil otevřenost techniků při informování o jihočeské elektrárně.

Část poslanců Evropského parlamentu si myslí, že téma poválečných dekretů československého prezidenta Edvarda Beneše bude hrát roli v jednání o vstupu Česka do Evropské unie. Na závěr dvoudenního zasedání společného výboru českých zákonodárců a poslanců Evropského parlamentu v Praze to uvedla šéfka výboru Ursula Stenzelová. Společný výbor jako celek dospěl ke kompromisnímu konstatování, podle něhož by téma dekretů nemělo být překážkou pro uzavření rozhovorů o vstupu České republiky do EU. Stenzelová ale po jednání výboru prohlásila, že "v rámci procesu přistoupení by tyto věci měly hrát určitou roli". Řekla, že existují rozdílné názory na to, zda jsou dekrety účinné i dnes. Připomněla, že politici nyní čekají na posudky dekretů, jež si nechaly vypracovat EP a Evropská komise. Nejde přitom podle ní o revizi poválečného uspořádání a o přípravu nové vlny vyvlastňování, ale o evropské hodnoty. EU je podle ní společenství práva, kde neplatí princip diskriminace. Stenzelová také obecně vyjádřila naději, že stanovisko k dekretům, které připravuje česká Poslanecká sněmovna, "nezavře dveře". Druhý předseda společného výboru Jan Zahradil uvedl, že debata jeho členů o dekretech byla ostrá. Zopakoval, že československá poválečná legislativa byla výsledkem historického kontextu. Teď ale podle něj nemá žádné nové právní účinky a nikdo podle ní není diskriminován. Proto není v rozporu s evropskými normami.

Vedoucí rakouského Institutu pro výzkum rizik při univerzitě ve Vídni Wolfgang Kromp ocenil "příkladnou otevřenost" českých techniků při informování o jaderné elektrárně Temelín. Podle agentury APA to Kromp uvedl v pondělí večer při diskusi na téma Temelín v Katolickém akademickém svazu ve Vídni. V diskusi, v níž vystoupil také ředitel českého Institutu pro jaderný výzkum Jiří Žďárek, Kromp potvrdil, že česká strana přesně plní všechna bezpečnostní doporučení zahraničních expertů. Je podle něj politováníhodné, že této otevřenosti zneužívají někteří rakouští politici a média. Těžkosti, které se vyskytují při nezbytném testování nového technického zařízení, tak označují za "poruchy". Kromp tento způsob informování o Temelínu odmítl. Poukázal na to, že při zkouškách před uvedením každé jaderné elektrárny do provozu jsou opakovaná odpojení reaktoru naprosto normální. Problémy, které vznikly v Temelíně, jsou podle něj technicky řešitelné.