• 25.9.2001

    Postupy při obraně a přechodu do protiútoku nacvičovali čeští a slovenští vojáci na pětidenním velitelsko-štábním cvičení United step v britském simulačním centru bojové činnosti v německém Sennelageru. Cvičení se zúčastnilo 46 příslušníků 4. brigády rychlého nasazení a zhruba stejný počet vojáků ze Slovenska, řekl ČTK po návratu styčný důstojník brigády Václav Řidkošil. Cvičení, při němž se důstojníci seznamují se standardními operačními postupy 1. obrněné divize britské armády, se čeští vojáci letos zúčastnili potřetí. Elitní havlíčkobrodská brigáda by při bojovém nasazení NATO spadala právě pod britskou divizi. Podle Řidkošila je po třech letech vidět značný kvalitativní posun jak v jazykových, tak operačních znalostech českých vojáků. Před odjezdem si navíc čeští důstojníci prohloubili vojenskou odbornou terminologii v kursu angličtiny.

  • 25.9.2001

    Česká vláda nepředpokládá, že by se tuzemské ekonomiky výrazně dotkl teroristický útok v USA. "Pochybuji o tom, že s výjimkou krátkého zakolísání by měl útok i dlouhodobé makroekonomické důsledky," řekl v Brně při zahájení Mezinárodního strojírenského veletrhu premiér Miloš Zeman s tím, že českou ekonomiku však ovlivní nynější recese v západní Evropě. Připomněl, že devět čtvrtletí po sobě stále rostl hrubý domácí produkt (HDP). Pololetní přírůstek HDP o čtyři procenta označil za podstatně vyšší růstové tempo než v Německu nebo Evropské unii. Podle premiéra je potěšitelné, že růst táhnou investice, nikoli spotřeba. Zatímco tvorba hrubého fixního kapitálu roste o deset procent, spotřeba jen o čtyři až pět procent, doplnil premiér Zeman.

    Celkem 2470 vystavovatelů z 35 zemí je podle předběžných údajů na 43. ročníku mezinárodního strojírenského veletrhu. Třetinu z toho, tedy asi 800 firem, představují zahraniční vystavovatelé. Největší účast má Německo. Nově se na veletrhu představují vystavovatelé z Japonska, Jihoafrické republiky a Kazachstánu. První ročník veletrhu Transport a Logistika pak obsadilo 219 vystavovatelů.

  • 25.9.2001

    Rakouská sociální demokracie (SPÖ) vyzvala k okamžitému zveřejnění bezpečnostní zprávy o Temelínu, kterou měla společná komise pro tuto jadernou elektrárnu předat koncem července rakouské vládě. Mluvčí SPÖ pro životní prostředí Ulli Simaová a zástupci této strany z Dolních i Horních Rakous tento požadavek přednesli na společné tiskové konferenci v Linci. Sociálnědemokratičtí politici vyzvali hejtmany Horních a Dolních Rakous Josefa Pühringera a Erwina Prölla, aby se neprodleně zasadili o jednání s ústřední rakouskou vládou o Temelínu. Rakousko musí jednoznačně projevit svůj postoj, který pak bude základem pro návštěvu členů Evropského parlamentu v Praze 29. října. Podle SPÖ je nutné nejprve vysvětlit bezpečnostní otázky Temelína a pak teprve může být definitivně dohodnut termínový plán EU.

  • 24.9.2001

    Český prezident Václav Havel v pondělí společně s manželkou Dagmar zahajuje třídenní návštěvu Itálie. S italskými politiky chce Havel hovořit především o bezpečnostní situaci ve světě po nedávných teroristických útocích ve Spojených státech. Původně měl český prezident zavítat i na Maltu, ale právě kvůli napjaté mezinárodní situaci návštěvu této ostrovní země odložil. Ze stejného důvodu omezil i plánovaný rozsah návštěvy Itálie. S italskými politiky by měl Havel jednat nejen o dopadech teroristických útoků a chystané odvetě, ale také o rozšiřování Evropské unie, nadcházejícím summitu NATO, který se uskuteční příští rok v Praze, a česko-italským vztazích. Český prezident by se měl během návštěvy setkat se svým italským protějškem Carlem Azegliou Ciampim, premiérem Silviem Berlusconim a také s předsedy obou komor parlamentu. Havel by měl navštívit i Vojenskou akademii NATO v Římě, která koncem září slaví 50. výročí svého založení. Na programu má rovněž setkání se starostou Říma Walterem Veltronim a velmistrem Suverénního řádu maltézských rytířů Andrewem Bertiem. Zavítat by měl i do Kolosea a k pomníku sjednotitele Itálie krále Viktora Emanuela II.

  • 24.9.2001

    Více než dvě třetiny lidí se obávají, že události spojené s teroristickými útoky na Spojené státy mohou přerůst ve světový válečný konflikt. Strach z války má 69 procent Čechů. Vojenskou odvetu za činy teroristů podporuje 45 procent lidí, 30 procent s ní nesouhlasí. Přesně 57 procent Čechů se domnívá, že teroristické útoky budou v nejbližší době pokračovat. Vyplynulo to z bleskového průzkumu agentury STEM pro Český rozhlas a Českou televizi.

    Obavy, že by po leteckých atentátech na New York a Washington mohla vypuknout světová válka, mají častěji ženy než muži a především stoupenci KSČM. Ozbrojeného konfliktu se bojí 74 procent žen a 62 procent mužů. S vojenskou odvetou proti teroristům souhlasí častěji lidé ve věku do 45 let, voliči ODS, ČSSD a čtyřkoalice a lidé, kteří ze žádnou politickou stranou nesympatizují. Zhruba dvě třetiny dotázaných připouštějí, že jednou z příčin teroristického útoku na USA byla údajně necitlivá zahraniční politika Spojených států. Myslí si to zejména lidé starší 29 let a příznivci KSČM a ČSSD. V zahraniční politice USA nevidí příčinu teroristických útoků občané mezi 18 a 29 lety a voliči čtyřkoalice a ODS.

    Přesně polovina dotázaných souhlasí s vysláním českých vojáků do boje proti mezinárodnímu terorismu. Tento názor zastávají častěji vysokoškolsky a středoškolsky vzdělání lidé, příznivci ODS, čtyřkoalice a občané, kteří nejsou stoupenci žádné politické strany. Naopak s rostoucím věkem respondentů ubývá lidí, kteří by s účastí českých vojáků souhlasili. Tyto údaje se liší od zjištění agentury TNS Factum z minulého týdne. Tehdy se pro účast českých vojáků vyslovilo 81 procent Čechů, proti bylo 12 procent dotázaných. Čtyři lidé z pěti si podle STEM myslí, že teroristické útoky na USA jsou událostí, která se dotýká každého občana České republiky. Mimořádný dosah přičítají agresi proti civilním cílům v USA všechny skupiny české populace s výjimkou stoupenců KSČM.

  • 24.9.2001

    Bezpečnostní opatření přijatá v České republice po nedávných teroristických útocích na Spojené státy připraví rozpočty příslušných resortů o několik set miliónů korun. V nedělním diskusním pořadu televize Nova to řekl ministr financí Jiří Rusnok. Nyní jde podle ministra o částku, která nepřesahuje půl miliardy korun. Přesně se to dá těžko určit, některá opatření trvají, jiná nikoli, vysvětlil Rusnok s tím, že je nutno vyčkat na celkové vyúčtování jednotlivých resortů. S tím souhlasil i předseda sněmovního rozpočtového výboru Vlastimil Tlustý (ODS). Podle něj je nutno odlišovat krátkodobá a dlouhodobá opatření. Tlustý je přesvědčen, že v budoucnu bude celosvětově posílena bezpečnost například na letištích a hraničních přechodech. Česká vláda se podle Rusnoka nechystá po vzoru německé vyčlenit z rozpočtu určitou sumu na posílení vnější a vnitřní bezpečnosti. "Naše resorty jsou schopny finančně zajistit bezpečnostní opatření," prohlásil. V Německu si armáda, policie a prokuratura rozdělí z rozpočtu tři miliardy marek (kolem 54 miliard korun). Náklady pokryje zvýšení daní z cigaret a pojistného, vztahovat se ale nebude na životní pojištění.

  • 24.9.2001

    Představitelé KSČM kritizují amerického prezidenta George Bushe za to, že pohrozil odvetou i státům, které pomáhají teroristům. Předsedu KSČM Miroslava Grebeníčka popudila zejména Bushova slova, že si země musejí vybrat, zda jsou s USA, nebo proti nim. "To je totiž také terorismus. Dokonce na státní úrovni," řekl předseda komunistů na nedělním pražském zasedání ústředního výboru své strany. Bush ve čtvrtek v projevu na mimořádném zasedání obou komor amerického Kongresu řekl, že Spojené státy použijí všechny prostředky, včetně "každé nutné válečné zbraně," k odvetě za teroristické útoky z 11. září. Spojené státy podle něj půjdou i proti státům, které teroristům pomáhají. Země si musejí vybrat, zda jsou s USA, nebo proti nim, řekl. "Odmítáme krátkozrakou a arogantní tezi, kdo není na straně USA, je s teroristy," uvedl ve stanovisku k mezinárodní situaci po teroristických útocích na Spojené státy ústřední výbor komunistické strany. Sociálnědemokratickou vládu vyzval, aby nepodléhala velmocenskému nátlaku a nevystavovala české občany možnému nebezpečí nesmyslné války.

  • 24.9.2001

    Jedním z požadavků na případnou pomoc státu Českým aeroliniím, které kvůli přerušení provozu po útocích v USA zaznamenaly v minulém týdnu ztrátu zhruba 30 miliónů korun, je možnost nesplacení části půjčky, jež má firma od státu v řádu několika desítek miliónů korun. V diskusním pořadu televize Nova to uvedl ministr financí Jiří Rusnok. Prozatím však jednání o kompenzaci označil za předčasná. "Já bych byl nakloněn vyhovět požadavkům ČSA, pokud by byly průkazné," dodal Rusnok s tím, že je nutné vyčkat výsledků hospodaření. Naznačil zároveň, že je nakloněn hovořit o nepřímých formách odškodnění. Partner v diskusi, stínový ministr financí Vlastimil Tlustý, řadí škody leteckých společností do kategorie krátkodobých nákladů. Očekává totiž, že se poptávka po letecké dopravě během několika měsíců vrátí na původní úroveň.

  • 24.9.2001

    Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal soudí, že bude třeba posílit rozpočet civilní ochrany, neboť je zanedbaná. Ochrana občanů by měla být zabezpečena spíše než jiné věci, řekl Kasal pořadu Nedělní partie televize Prima v souvislosti s teroristickými útoky proti USA. Peníze by se podle něj měly najít v rozpočtové kapitole ministerstva vnitra. Kasal připustil, že v případě podobného atentátu v České republice by zřejmě nastal velký chaos. Tato obava se podle něj odrazí v jednání branně bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Určitá změna v zajištění civilní ochrany podle něj nastane v nejbližších dnech až měsících. Místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf ve stejném pořadu podotkl, že nedostatečnou připravenost země na mimořádné situace odhalil nejen útok na USA, ale i povodně v minulých letech. Tehdy se podle něj ukázalo, že civilní ochrana je naprosto rozvrácená. Ransdorf i Kasal se však shodli, že bezprostřední nebezpečí teroristických útoků velkého rozsahu republice nehrozí.

  • 24.9.2001

    Otázka platnosti tzv. Benešových dekretů, které po druhé světové válce vedly mimo jiné k odsunu německy mluvícího obyvatelstva z území tehdejšího Československa, se musí vyjasnit ještě před vstupem České republiky do Evropské unie. Na nedělním shromáždění k Sudetoněmeckým dnům vlasti v Klosterneuburgu u Vídně to prohlásila státní tajemnice rakouské spolkové vlády zodpovědná za cestovní ruch Maries Rossmannová. Poznamenala rovněž, že morální odsouzení dekretů, jak to podle jejích slov udělal český prezident Václav Havel při nedávné návštěvě Vídně, nestačí. "Česká vláda a stát musí konečně udělat právní rozhodnutí," zdůraznila státní tajemnice.

    Hlavní řečník, hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer, ocenil práci sudetských Němců, kteří našli v alpské republice novou vlast. "Bez vás by bylo Rakousko mnohem chudobnější," řekl Pühringer. "Vaše domovina vám byla protiprávně odebrána," zdůraznil hornorakouský zemský hejtman s tím, že nucený odchod sudetských Němců patří mezi největší protiprávní akty v Evropě za poslední období. Pühringer, který se v neděli stal čestným členem Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku, nepřímo vyzval k pokračování procesu rozšiřování Evropské unie. "Musíme budovat Evropu, aby se podařilo zabezpečit mír," zdůraznil. Podobně jako Rossmanová ani Pühringer však nevyslovil požadavek na podmínění vstupu Prahy do EU zrušením tzv. Benešových dekretů.

Pages