Zprávy

Předseda Poslanecké sněmovny ČR a šéf ODS Václav Klaus v pátek odložil své zásadní kritické výtky vůči evropské integraci a ujišťoval v Bruselu špičky Evropské komise, že není pochyb o směřování české politické reprezentace do EU. "Myslím, že se mi podařilo přesvědčit představitele Evropské komise o tom, že v České republice jsou sice nejrůznější detailní politické spory, není však sebemenší spor o základním směřování naší země vstříc členství v EU. Je to sice téměř samozřejmé, je však potřeba to občas sdělit," řekl novinářům po schůzce s předsedou Evropské komise Romanem Prodim a komisařem pro rozšíření Günterem Verheugenem. Mluvil také se svým belgickým protějškem Hermanem De Crooem. Bylo-li smyslem Klausovy návštěvy zmírnit napětí, jež mohly vyvolat některé jeho postoje, podařilo se to podle jeho názoru naplnit.

Česká policie je připravena na eventuální vlnu běženců, kteří kvůli obavám z odvety za útoky na USA houfně opouštějí Afghánistán. Žádný zvýšený pohyb uprchlíků ale zatím na hranicích nezaznamenala. Novinářům to ve čtvrtek řekl policejní prezident Jiří Kolář. Ministr vnitra Stanislav Gross k tomu podotkl, že na "migrační vlnu musí být připravena celá Evropa". Premiér Miloš Zeman nicméně v dalších dnech žádný dramatický příliv uprchlíků z Afghánistánu neočekává. Na tiskové konferenci v Ostravě prohlásil, že Česká republika je i nadále připravena přijímat uprchlíky z politických důvodů. U ekonomické emigrace se vláda naopak snaží o zpřísnění podmínek. "Když žádáte například o politický azyl, tak máte požádat v nejbližší bezpečné zemi," řekl Zeman s tím, že Česko je od Afghánistánu poměrně daleko. Přesto Zeman připustil, že v českých utečeneckých táborech žije řada afghánských občanů.

Kvůli dramatické mezinárodní situaci přijala policie a ministerstvo vnitra již v uplynulých dnech řadu bezpečnostních opatření. Tato opatření se vztahují i na hraniční přechody, zelenou hranici a letiště, uvedl Kolář. Podle něj jde nyní především o to zajistit dostatečnou kapacitu azylových zařízení. Ministr vnitra Stanislav Gross v této souvislosti prohlásil, že Poslanecká sněmovna aktuálně zařadila na tento týden do programu jednání návrh novely zákona o azylu. Gross věří, že jej poslanci schválí. Vládní předloha mimo jiné upravuje možnosti odvolání uprchlíků proti verdiktu, který azyl zamítá. Na rozdíl od současné praxe předpokládá, že by rozhodnutí zkoumal soud.

V celkem 11 českých azylových zařízeních v různých krajích nyní pobývá 53 dospělých Afghánců, kteří žádají v ČR o azyl; celkem je jich asi 120. Od roku 1990 do 31. srpna 2001 získalo v ČR azyl celkem 2100 lidí. Nejvíce - 474 azylantů - pochází z Rumunska; druhou největší skupinu azylantů tvoří 215 běženců z Afghánistánu a třetí 175 uprchlíků z bývalého Sovětského svazu. Počet asijských žadatelů o azyl v ČR se ale stále zvyšuje.

Ztrátu zhruba 30 miliónů korun zaznamenaly v minulém týdnu ČSA kvůli přerušení leteckého provozu po teroristických útocích v USA. V rozhovoru pro ČTK to uvedl prezident společnosti Miroslav Kůla. Přibližně 3,5 miliónu korun si vyžádaly náklady na ubytování a občerstvení cestujících, kteří zůstali na letištích a nemohli odletět na lince mezi Prahou a New Yorkem. V částce je také přerušení letu a návrat jedné linky do Prahy. Zbylou část představují ušlé výnosy, o které firma přišla za dobu zákazu létat do USA od úterý do pátku.

Pokles výnosů o zhruba deset procent, tedy o stovky miliónů Kč, očekávají v nejbližších měsících České aerolinie v souvislosti se situací v letecké dopravě po nedávných teroristických útocích v USA. Počet přepravených cestujících za celý letošní rok by však měl vzrůst o 15 procent z loňských 2,46 miliónu lidí. Problémy letecké dopravy podle Kůly začaly již před událostmi v USA. V té době však situace ČSA byla lepší než u většiny ostatních aerolinií. Zatímco letecká doprava v Evropě letos rostla o pět procent, ČSA zaznamenaly na evropských linkách 25procentní nárůst. Celosvětově byl růst okolo jednoho procenta a ČSA rostly o 11 procent. "To nás, myslím, opravňuje k vyššímu optimismu," uvedl.

ČSA plánují v příštím roce rozšířit park čítající 30 letounů o dva Boeingy 737 a jeden turbovrtulový ATR. Kůla znovu potvrdil dřívější vyjádření ČSA, že společnost neplánuje zvyšování cen letenek.

Po více než týdnu od teroristického útoku na New York a Washigton se pozornost české politické a diplomatické scény, stejně jako celého světa, soustředí více na území údajného úkrytu strůjců katastrofy v Afghánistánu, než na místo neštěstí. Ministerstvo zahraničí omezilo horké linky pro hledání lidí, kteří se od minulého úterka neozvali ze Spojených států do vlasti. Důrazně naopak žádá, aby se mu ozývali lidé žijící v Afghánistánu a Pákistánu. Tyto země by totiž měli opustit.

Spekulace o tom, že se teroristé pokusili získat v Česku biologické zbraně, vyvrátili ve středu šéfové tajných služeb na neveřejném jednání sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost s ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem. Nepotvrdilo se ani to, že by organizace napojené na teroristy obchodovaly s českými výrobky. "Neexistují žádné důvody domnívat se, že by některé teroristické organizace získaly nebo se pokoušely získat některé biologické materiály využitelné pro válečné nebo teroristické účely. A může se prakticky stoprocentně vyloučit, že by byly získány z nějakých armádních zařízení," řekl předseda výboru Petr Nečas.

Informace o tom, že mezinárodní teroristé mohli v Česku získat smrtelné jedy vhodné pro výrobu biologických zbraní, se poprvé objevily na konci minulého týdne. Odborník na islámský terorismus Simon Reeve napsal v nedělním vydání britského deníku The Mail on Sunday, že členové teroristické organizace Al-Kajdá Usámy bin Ládina operující z Albánie si v nejmenované laboratoři v ČR obstarali botulotoxin a antrax./

Ministr obrany Tvrdík soudí, že obchodní embargo na některé země, jež mohou čelit podezření z podpory terorismu, by mohlo stát Česko miliardy korun. V rozhovoru s novináři označil za pravděpodobné, že stát může přijít řádově o miliardy korun, bude-li embargo vyhlášeno na obchod se státy obviněnými z podpory terorismu a s firmami, které mohou být z mezinárodního hlediska problémové. Mezi země, které jsou dlouhodobě řazeny mezi státy podporující terorismus, patří Afghánistán, Irák, Írán, Libye, Súdán a Sýrie. Tyto státy udržovaly čilé obchodní styky s komunistickým režimem bývalého Československa. Pro většinu z nich ale platí, že obchod se současnou ČR je minimální. Obchodu brání mezinárodní embargo (v případě Afghánistánu), mnohé patří k největším dlužníkům ČR, například Sýrie, Súdán, Irák a Libye.

Z USA se dosud svým příbuzným a známým po teroristickém útoku z minulého týdne neozvalo 58 lidí. Ministerstvo zahraničí, které zřídilo pro jejich hledání zvláštní linky, však předpokládá, že dvě třetiny z postrádaných žijí mimo teroristy napadená města New York a Washington. Protože poslední tři noci nikdo tyto linky nevyužil, budou od středy fungovat pouze od 08:00 do 20:00.

Z Prahy odletěl ve středu do USA jediný spoj. Letadlo Českých aerolinií na newyorské letiště JFK odstartovalo s 20minutovým zpožděním, které zavinilo čekání na povolení ke startu. Letadla ČSA nelétají v posledních dnech zcela zaplněná a podle mluvčího společnoszi se na palubu dostanou i cestující, kteří mají letenky na některý dřívější let po uzavření vzdušného prostoru USA.