Kritické ohlasy zaznívají k usnesení českého parlamentu v Rakousku
Více či méně kritické ohlasy zaznívají k usnesení českého parlamentu o takzvaných Benešových dekretech z Rakouska. "Problémy kolem Benešových dekretů se žádným prohlášením českého parlamentu nestanou jednoduššími," uvedl předseda rakouské Národní rady (dolní komory parlamentu) Heinz Fischer. Velká většina lidí v Rakousku i v České republice má zájem na dobrých, přátelských a sousedských vztazích a je dost chytrá na to, aby se nenechala navzájem proti sobě poštvat, protože to v minulosti už přineslo dost neštěstí, prohlásil Fischer. "Myslím, že bychom měli vyčkávat na české parlamentní volby, pak musí Rakousko s novou českou vládou nastoupit cestu rozhovorů," řekl Schüssel pro rádio Ö3. Podle kancléře je totiž usnesení českého parlamentu důsledkem předvolební kampaně v zemi. Zahraničněpolitická mluvčí rakouských Zelených Ulrike Lunaceková v této souvislosti zopakovala podporu své strany nedávnému návrhu rakouského odborníka na mezinárodní právo Manfreda Rottera předložit otázku Benešových dekretů k posouzení Evropskému soudu pro lidská práva. Ostře kriticky se vyjádřili představitelé krajně pravicových svobodných (FPÖ). Předseda jejich poslaneckého klubu Peter Westenthaler prohlásil, že označení dekretů za nedotknutelné znamená, že Česká republika přijala usnesení proti EU. S Benešovými dekrety totiž nemůže být Česko do unie přijato, to je pro svobodné naprosto jasné, zdůraznil Westenthaler. Podle něj je krok české strany provokací vůči Rakousku. Bezpráví zůstává bezprávím a bezpráví nelze promlčet, prohlásil generální tajemník FPÖ Karl Schweitzer. Také šéfka poslanců FPÖ v Evropském parlamentu Daniela Raschhoferová označila přijetí Česka do EU i s Benešovými dekrety za naprosto nemyslitelné a požadavek Václava Klause na záruky nedotknutelnosti dekretů ze strany EU za nebezpečnou hru, kterou prokazuje své zemi špatnou službu.