• 20.11.2001

    Současná jaderná energetika patří podle ekologického sdružení Zelený atom mezi nejúčinnější technická řešení s jejichž pomocí může lidstvo odvrátit katastrofu z globálního oteplování planety; to je důsledkem obrovské produkce oxidu uhličitého a dalších tzv. skleníkových plynů. Sdružení se sídlem v Plané na Tachovsku to uvádí v otevřeném dopise rakouským odpůrcům Temelína. "Vážení sousedé, byli bychom opravdu velmi rádi kdybyste se na jadernou elektrárnu Temelín dokázali podívat z tohoto globálního pohledu, což by zcela jistě znamenalo zastavení blokád a podobných protestů, které nic nevyřeší, ba naopak jenom zhoršují naše vzájemné vztahy," zdůrazňují členové sdružení. "K vašim obavám o bezpečnost Temelína lze pouze dodat, že nikdo na světě nemůže mít větší zájem na bezpečnosti této elektrárny než my, Češi. Jsme pevně přesvědčeni, že náš Státní úřad pro jadernou bezpečnost dělá vše pro to, aby Temelín byl tou nejbezpečnější atomovou elektrárnou," uvádějí v závěru otevřeného dopisu. Podle Jana Teplíka představitelé sdružení předali text dopisu v němčině zástupcům Hornorakouské platformy proti jadernému nebezpečí a (rakouského) Spolku Stop Temelín. Využili k tomu sobotní demonstraci na hraničním přechodu Wullowitz - Dolní Dvořiště. Občanské ekologické sdružení Zelený atom se sídlem v Plané na Tachovsku registrovalo Ministerstvo vnitra ČR letošního 7. května. Jeho hlavním posláním je organizace osvětových akcí, které by měly upozorňovat na rizika takzvaného skleníkového efektu a možnostech řešení, jež nabízí jaderná energetika. Členové sdružení spolupracují s odborníky z České nukleární společnosti a občanským sdružením Jihočeští taťkové.

    Autor: Ivo Prokop
  • 19.11.2001

    Druhý předseda rakouské Národní rady (dolní komora parlamentu) za Svobodné (FPÖ) Thomas Prinzhorn nevěří, že by jeho strana skutečně vetovala rozšíření Evropské unie kvůli jaderné elektrárně Temelín, jak nyní hrozí. V rozhovoru pro deník Die Presse se vyslovil pro "vyčerpání všech vyjednávacích možností" s cílem dosáhnout odstavení elektrárny. "Rakousko je morálně oprávněno požadovat od ostatních odchod od jaderné energetiky, protože si tuto cestu samo vyznačilo nespuštěním své jaderné elektrárny Zwentendorf," řekl podle listu. Kromě toho je zemí, která dává nejvíce rozpočtových prostředků na životní prostředí. Názor Evropské unie, že Temelín je bezpečný a dvě drobné úpravy odstraní poslední pochybnosti, zpochybnil prohlášením, že má coby donedávna podnikatel s molochem evropské byrokracie vlastní zkušenosti. Dobrozdání EU jsou řízena příslušnými zájmovými skupinami, v daném případě atomovou lobby, a proto "nanejvýš pochybné". Osobně považuje Temelín za "velmi nebezpečný", odmítl ale apriori tvrdit, že je nevylepšitelný. EU se podle jeho názoru chce vyhnout zásadní diskusi o jaderné energetice, podle Prinzhorna je ale žádoucí, aby bylo "případu Temelín" využito k tomu, aby byly všechny členské státy přinuceny "vyložit katry na stůl" a diskutovaly o odchodu od atomu.

  • 19.11.2001

    Karel Schwarzenberg, bývalý poradce českého prezidenta Václava Havla, v rozhovoru pro pondělní číslo rakouského magazínu Format ostře kritizoval postoj Vídně k jihočeské jaderné elektrárně Temelín. "Mám dojem, že Rakušané svým postojem lezou Evropě celkem na nervy," řekl podle agentury APA, která z článku cituje. Způsobuje to podle něj především nerealistická politika rakouské vlády. "Všude v EU dnes existují jaderné elektrárny, a tak jako je dnešní renault bezpečnější než 20 let starý mercedes, tak je i Temelín bezpečnější než 20 let stará německá jaderná elektrárna v Bavorsku," řekl s narážkou na požadavky Rakušanů, aby Temelín odpovídal německým normám.

  • 19.11.2001

    Řešení bezpečnostních otázek v Jaderné elektrárně Temelín začali v neděli posuzovat odborníci, které do jižních Čech vyslala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) z Vídně. Podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře přijelo do Temelína, jehož první blok je nyní již dva týdny odstaven, 11 expertů z Francie, Německa, Velké Británie, Španělska, Bulharska a pozorovatel z Rakouska. "Odborníci z MAAE naposled v Temelíně působili letos v únoru. Budou mimo jiné posuzovat také technická řešení, která jsou v poslední době zpochybňována Rakouskem a Německem. Mise MAAE by měla trvat týden.

  • 19.11.2001

    Ministr financí Jiří Rusnok podpoří sedmimiliardový úvěr na nákup letounů L-159. A to i přesto, že se tím projekt prodraží zhruba o čtvrt miliardy korun na úrocích. Půjčka by měla být splacena z rozpočtu obrany v příštích letech, dodal ministr v nedělním pořadu Sedmička televize Nova. Navrhované řešení, které má vláda projednat příští týden, předložil ministr obrany Jaroslav Tvrdík svým kolegům už tuto středu. Chce tak překlenout nedostatek peněz v armádním rozpočtu.

    Aero má armádě do roku 2003 předat postupně 72 letounů, za které má oproti původně plánovaným 30 miliardám dostat zhruba 50 miliard korun. Ministr Tvrdík nedávno L-159 kritizoval kvůli závadám, ve středu byly cvičné lety vojenský pilotů na tomto typu letadla zakázány.

  • 18.11.2001

    U zlínského pomníku za oběti druhé světové války se v sobotu sešly asi tři desítky mladých lidí. Při příležitosti státního svátku uctili zapálenou svíčkou a písní "Jednou budem dál" památku studentů pronásledovaných nacisty v roce 1939. Před 62 lety byli vysokoškolští studenti na pražských a brněnských kolejích pronásledováni fašistickým režimem. Z velké části byli převezeni do koncentračních táborů, uvedl Tomáš Čabla z pořádající organizace Nesehnutí. Pietní akce se zúčastnil také čtyřiaosmdesátiletý Jan Pachl ze Zlína, který tehdy bydlel na Kaunicových kolejích v Brně. "Byl jsem svědkem zatčení studentů, když 17. listopadu ráno vtrhli na koleje příslušníci SS. Zatkli jich asi 200 a dalších asi 50 ze Sušilových kolejí," řekl Pachl ČTK. Sám považuje za štěstí, že zatčení unikl.

    Autor: Eva Petržílková
  • 18.11.2001

    Události 17. listopadu 1989 a následný pád komunismu v tehdejším Československu si v sobotu v Paříži připomnělo asi třicet účastníků kolokvia s názvem "Od sametové revoluce k rozšíření Evropské unie". Na okolnosti, které přispěly ke zhroucení komunistického režimu, vzpomínal například francouzský diplomat Yves Barelli, který v letech 1988 až 1991 působil jako rada francouzského velvyslanectví v Praze. Barelli připomněl, že tehdejší francouzský prezident Frančois Mitterrand se už v prosinci 1988 při své oficiální návštěvě Prahy setkal s českými disidenty. Francouzský diplomat se domnívá, že od Václava Havla bylo během událostí v roce 1989 politicky velmi prozíravé nabádat lidi, aby i v revolučních dobách postupovali podle zákonů. "Havel tak navrátil do politiky morální aspekt," prohlásil Barelli.

    Český velvyslanec v Paříži Petr Janyška v této souvislosti poznamenal, že řada lidí v České republice již zapomněla, nakolik významné byly listopadové události roku 1989. Ocenil proto, že se Francouzi rozhodli zorganizovat sobotní debatu zasvěcenou tomuto tématu a jeho vazbám na současnost. Jedním z polistopadových hesel ostatně byl "návrat Československa do Evropy", řekl Janyška.

    Autor: Eva Petržílková
  • 18.11.2001

    Zklamání nad nedostatky ve školství, zdravotnictví a sociální péči vyslovovali lidé, kteří v sobotu večer přišli k soše svatého Václava na pražské Václavské náměstí. Shromáždění k výročí 17. listopadu pořádalo občanské sdružení Petrklíč. Účastníci akce vyzývali ke změně politického vedení státu v nadcházejících volbách. Mluvčí, kterých se na pódiu před asi 200 posluchači vystřídalo přibližně deset, kladli nízké mzdy státních zaměstnanců a slabé zdravotnictví za vinu současné politické reprezentaci. Kritiku sklidila zvláště ODS, ale ani vládnoucí sociální demokraté nebyli ušetřeni.

    Autor: Eva Petržílková
  • 18.11.2001

    Dvě hodiny demonstrovali v sobotu na hraničním přechodu Wullowitz - Dolní Dvořiště odpůrci jaderné elektrárny Temelín. K asi 400 účastníkům z Rakouska, Německa a Česka promluvili někteří z přítomných lékařů, k poslechu hrál tříčlenný jazzband, zajištěno bylo i občerstvení. V proslovech řečníků opět zaznívala slova o nebezpečnosti Temelína, řada z nich tuto jihočeskou jadernou elektrárnu srovnávala s Černobylem a vypočítávala oběti jeho havárie. Česká vláda si prý počíná nezodpovědně, když pokračuje ve zkouškách prvního temelínského bloku. Protest nijak nenarušil provoz na hraničním přechodu.

    Autor: Eva Petržílková
  • 18.11.2001

    Větší část Rakušanů si v otázce jaderné elektrárny Temelín přeje tvrdý postup spolkové vlády. Rovných 47 procent obyvatel zastává názor, že by Rakousko mělo reagovat vetováním vstupu České republiky do Evropské unie, odmítne-li Praha uzavřít reaktor. Opačný názor má 41 procent obyvatel země. Vyplývá to z průzkumu institutu OGM, který ve svém pondělním vydání otiskne časopis Format. Třetina občanů se určitě zúčastní lednového podpisového referenda k Temelínu a dalších 29 procent je pravděpodobně odhodláno v polovině příštího roku podpořit požadavky krajně pravicové strany Svobodných (FPÖ), píše agentura APA.

    V polovině ledna příštího roku se z iniciativy FPÖ uskuteční v zemi celostátní petice, jejíž cíl je zabránit vstupu severního souseda do Evropské unie, pokud Česká republika uvede Temelín do provozu.

    Autor: Eva Petržílková

Pages