Zprávy

Zahraniční dluh vůči České republice se ke konci loňského roku snížil z 5,7 na tři miliardy dolarů. V korunovém vyjádření tak klesl o více než polovinu na 91,6 miliardy korun. Za poklesem dluhu o 113,4 miliardy korun stálo zejména vypořádání části pohledávky za Ruskou federací a kurzové rozdíly. Informace ČTK poskytlo ministerstvo financí. Rusko sice loni umazalo dvě třetiny svého závazku vůči České republice, stále však stojí v čele největších dlužníků. Za ním pak následuje Sýrie, Irák, Libye, Kuba, Alžírsko, Jugoslávie, Nikaragua, Súdán, Barma a Irán. Pohledávka za Ruskem ke konci loňského roku činila necelou miliardu dolarů, tedy 29,5 miliardy korun. Arabské státy celkem ČR dluží 1,5 miliardy dolarů, tedy 46 miliard korun.

Ještě v roce 2001 Rusko dlužilo České republice 3,6 miliardy dolarů. Poté, co pohledávku 2,5 miliardy dolarů koncem roku odkoupila od české vlády společnost Falkon Capital za zhruba 22 procent hodnoty, se ruský dluh snížil na 1,1 miliardy dolarů. Ta je postupně splácena dodávkami zboží, jejichž objem se každoročně dohaduje. V rozpočtu na letošní rok vláda počítá s tím, že z deblokace ruského dluhu získá 67,3 milionu dolarů, tedy zhruba 1,9 miliardy korun. Naopak dluh českého státu vůči zahraničí činil ke konci loňského roku 9,2 miliardy korun. Mezi největší věřitele ČR patří zejména mezinárodní instituce.

Řada domácích producentů nealkoholických nápojů by mohla vydělat na otevření evropského trhu po vstupu země do Evropské unie, domnívá se výkonný tajemník Svazu výrobců nealkoholických nápojů Zdeněk Huml. "Například pro výrobce ovocných šťáv se odstraněním celních bariér vytvoří nový prostor pro expanzi na trh států EU," řekl Huml ČTK. Pád obchodních bariér a lepší přístup na trhy se podle něj bude týkat vedle současných členských států unie také Maďarska a Polska. Ne zcela jasná je situace kolem budoucího vývozu limonád. Výrobci těchto nápojů totiž zatím nemají informace, jaký dopad bude mít vstup země do EU na český cukerný trh. Sama unie navíc zvažuje reformu své cukerné politiky, dodal.

Domácí legislativa upravující výrobu nealko nápojů je harmonizována s předpisy EU. Zásadní změnu by tedy neměli pocítit ani výrobci, ani spotřebitelé. "Sortiment i kvalita nápojů vyráběných v ČR je navíc plně srovnatelná se situací ve státech unie," uvedl Huml. Domácí produkce nealkoholických nápojů stoupá. Loni činila zhruba 2,631 miliardy litrů, což je asi třiapůlkrát víc než v roce 1993. Export loni podle odhadů činil kolem 300 milionů litrů. Více než 60 procent českého vývozu směřuje do Německa.

Stále větší prestiž získávají ve světě psovodi z armádní veterinární základny v Grabštejně. "Dobrý zvuk máme také díky misím v Kosovu a v Iráku," řekl ČTK zástupce velitele základny Marcel Rybář. V Iráku jsou se svými psy dva profesionální vojáci z Grabštejna, v Kosovu jeden. V Kosovu slouží ještě dva další čeští psovodi. Především tam hledají ukryté zbraně a drogy. Díky jejich výsledkům si je s sebou berou na akce i jednotky jiných zahraničních armád. "V jedné usedlosti lidé zapírali, že mají zbraně. Když jsme tam přivedli našeho psa, hned je dobrovolně vydali. Věděli totiž, že by je stejně našel," podotkl Rybář. V Iráku střeží grabštejnští psovodi českou vojenskou polní nemocnici. Jejich psi vzbuzují mezi místními obyvateli velký respekt.

V Kosovu jsou psovodi z Grabštejna už rok, v Iráku necelého půl roku. Střídají se pravidelně po půl roce. Ti, kteří mají odjet zhruba za měsíc, se již připravují mimo grabštejnskou posádku. Cvičí společně s jednotkami, s nimiž do zahraničí pojedou. "Je důležité, aby se co nejvíce stmelili," uvedl Rybář. Protože v Grabštejně chybí nyní kvůli zahraničním misím šest nejlepších profesionálních psovodů, nemůže základna předvádět veřejnosti výcvik psů. Spojuje ho vždy s velkými kulturními a zábavnými akcemi v areálu sousedního hradu.

V grabštejnské posádce procházejí výcvikem především němečtí a belgičtí ovčáci, ale také rotvajleři a další plemena. Dají se využívat v boji proti terorismu, protože dokážou najít také výbušniny. V polovině září se v Grabštejně uskuteční mezinárodní soutěž armádních psovodů, v říjnu odjedou psovodi na kynologický biatlon do Švýcarska. Zájem o zkušenosti českých psovodů projevila americká armáda, jejíž specialisté zřejmě ještě letos do Grabštejna přijedou.

Pouhých osm procent žen v Česku je podle údajů Českého statistického úřadu na vysokých manažerských pozicích. Příčinou jsou nejen společenské stereotypy, podle nichž je dobrým vedoucím pracovníkem spíše muž, ale i to, že na opravdu vysokých postech jsou ženy nuceny jednat jinak, než jim velí přirozenost. "Spousta žen tohle vidí a nechce do toho jít," řekla ČTK socioložka Alena Křížková. Na nejvyšších pozicích je třeba jen jedna žena mezi samými muži a je v podstatě donucena jednat jako oni. A to je pro ni těžké, uvedla socioložka, která zjišťovala v jedné velké firmě, jak se cítí ženy - manažerky. Tyto úspěšné vedoucí pracovnice podle ní vypovídaly, že se snaží mnohem více než jejich mužské protějšky přiblížit svým podřízeným a vytvořit si k nim vztah. Také jsou pečlivější a plnění zadaných úkolů se snaží kontrolovat po celou dobu. Muži oproti tomu usilují o to, vidět situaci celkově, mají nadhled a neřeší jednotlivé konflikty. Řeknou: "to bude v pořádku," a pak řeší tu situaci až na konci, když to třeba nevyjde, říká socioložka. Počty žen na vedoucích postech však hodně ovlivňuje přetrvávající přesvědčení, že dobrými manažery jsou jen muži. Důvodem je i to, že jsou to právě většinou muži, kdo řídící pracovníky vybírají.