Zprávy

Ve Spojených státech byla uvedena do provozu druhá tramvajová linka plně vybavená českými vozy společnosti Škoda. Linka byla slavnostně otevřena v pátek ve městě Tacoma a spojuje střed města s dopravním uzlem Tacoma - Seattle (stát Washington). ČTK to v úterý oznámilo české velvyslanectví ve Washingtonu.

Otevření linky se zúčastnila tisícovka lidí a tramvaje se rozjížděly v dešti konfet a za ohňostrojů. "Linka spojí celý svět s Tacomou," citoval místní list Seattle Post Intelligencer Kevina Phelpse, radního a předsedu finančního výboru společnosti Sound Transit, která ji bezplatně provozuje sedm dní v týdnu. Projekt stál 80,4 miliónu dolarů (asi 2,2 miliardy korun), což je asi o třicet milionů dolarů více proti původnímu rozpočtu. O významu linky a s ní spojené soutěže o dodávky vozů svědčí i to, že se jejího otevření zúčastnili mimo jiných kongresmani Norm Dicks a Adam Smith. Starosta Tacomy Bill Baarsma prohlásil, že město se vrací "zpět do budoucnosti". Kevin Phelps uvedl, že Tacoma stagnovala natolik, že slavila otevření každého nového obchodu v centru města.

Blokáda kamionu s nákladem živých koní, který ve středu po poledni na hraničním přechodu v Chotěbuzi na Karvinsku zastavili ekologové, skončila. Akci ale musel ukončit zásah policie. Jelikož se aktivisté nedočkali veterináře, který měl transport prověřit a zajistit nápravu nedostatků, zablokovali celý přechod. Zasahující policisté asi dvě desítky lidí po několika minutách naložili do vozů a odvezli pryč.

"V současné době je přechod v provozu a transport s koňmi pokračuje v cestě," řekla ČTK před 15:00 mluvčí severomoravské pohraniční a cizinecké policie Daniela Vlčková. "Jsme zatčeni a čekáme na výslech," řekl ČTK Michal Kolesár z organizace Ochránci hospodářských zvířat. Podle něj se policisté během zásahu chovali slušně a nepoužívali násilí.

Kolesár tvrdí, že transport nebyl v pořádku. "Koně nesou stopy po bití a nejsou napájeni. Zvířata jedou až z Litvy a nebyla po 24 hodinách cesty vyložena na veterinární stanici. Řidič má ale papíry v pořádku, což je nepochopitelné," podotkl. Dodal, že výsledek akce je rozhodně neodradí. "Upozorňujeme na celoevropský problém. Jsme připraveni pokračovat akcemi, kteří mnozí označují za příliš tvrdé. Není jiné cesty," řekl Kolesár. Nechtěl však upřesnit, co konkrétně aktivisté chystají.

O podobnou blokádu se členové organizace Ochránci hospodářských zvířat v Chotěbuzi pokusili už začátkem července. Tehdy se jim ale nepodařilo zastavit žádný transport zvířat. Na polské straně řidiče někdo informoval a kamiony odkláněl na jiné přechody.

Podle ekologů chovatelé vypraví směrem na jatka ročně 300.000 transportů se živými zvířaty. "Dohromady se tak přepraví 312 milionů zvířat. Z toho 100.000 zahyne při dopravních nehodách," uvedl Kolesár. Přepravovaná zvířata pak trpí žízní, hladem a vysílením. "Jsou ve stresu a mnohdy nemohou stát na vlastních nohou. Pak je nešetrně popohánějí elektrickými šoky. Často se k nim řidiči bez požadované kvalifikace chovají velmi brutálně," doplnil.

Obraz zkázy se naskytl majitelce panelákového bytu v plzeňském sídlišti po návratu z dovolené. Její domov v Sokolovské ulici totiž dva týdny obývalo 500 netopýrů. V bytě byly hromady netopýřího trusu a linul se jím nepříjemný zápach. Žena zavolala na pomoc ochránce přírody. Ti nemohli dělat nic jiného, než nezvané hosty vyhnat otevřenými okny.

"Byl to rekordní počet netopýrů, který jsme kdy v nějakém bytě viděli. Desítky se schovávaly za obrazy, hrozny těchto savců visely na záclonách. V celém bytě se válelo milion bobků. Otevřeli jsme okna a vyhnali je ven, " řekl ČTK zásah šéf plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň. Upozornil, že kvůli přetrvávajícím teplým večerům existuje stále velké riziko, že netopýři vniknou do lidských příbytků. "Lidé by měli v době nepřítomnosti úplně zavřít okna i všechny dveře v bytě. Tato paní nechala 14 dnů otevřenou větračku a navíc ve všech pokojích otevřené dveře, takže se netopýři dostali úplně všude," dodal Makoň.

Prvňáčci, kteří kvůli chystané stávce učitelů nezasednou 1. září do školních lavic, si nemusejí zoufat. Například pražská zoologická zahrada pro děti připravila na první školní den zvláštní program. V něm nebudou chybět žirafí a ptačí škola, škola šelem či kopýtek, řekl ČTK mluvčí zahrady Vít Khale. "Jako každý rok, tak i letos chystáme na první školní den pro děti zvláštní program. Letos to bude souviset i s tou plánovanou stávkou učitelů, a proto bude pestřejší," dodal. V zoo tak bude například několik různých stanovišť. "Budou to takové srandovní zoo-školy. Na každém stanovišti se děti zábavnou formou dozvědí informace o té které živočišné říši," poznamenal Khale. Připraveny budou samozřejmě i hry a soutěže. Pražská zoo navíc podle něj uvažuje o tom, že první školní den bude vstup pro děti zdarma.

Pražská zoo se ještě stále zotavuje po loňské povodni. Minulý rok v srpnu bojovali její zaměstnanci o záchranu životů stovek zvířat, ohrožených velkou vodou. Ani dramatické chvíle loňského léta se ale nepodepsaly na porodnosti. V pražské zoo se od loňské povodně do letošního července narodilo na 300 mláďat. Z vajíček se vyklubalo třeba 13 tučňáků Humboldtových. Právě jejich pavilon v dolní části zahrady patřil k nejvíce postiženým. K ptačím obyvatelům přibylo i devět mláďat plameňáků a tři malí pelikáni kadeřaví. Nejznámějším "popovodňovým" mládětem v pražské zoo je ale dcera lachtaního hrdiny Gastona. Lachtaní slečna Abeba se narodila až několik měsíců po jeho smrti.