Zprávy

Vláda rozhodla o rozdělení 420 milionů korun z rezervy Fondu solidarity Evropské unie mezi kraje postižené loňskou povodní. ČTK to sdělila mluvčí Anna Stárková. Téměř polovina rezervy by měla směrovat na obnovu pražského Karlína a Libně, dalších sto milionů by měl dostat Terezín. Na opravu kanalizační sítě v Plzni je z rezervy vyčleněno zhruba 53 milionů a pro záchranu archiválií počítá ministerstvo financí s devíti miliony korun. Na škody vzniklé na zařízení pro výrobu a dodávky energií půjde 37 milionů, poskytnutí těchto prostředků soukromým subjektům však musí ještě schválit antimonopolní úřad. Zbývajících 19 milionů korun je určeno na kurzovou rezervu a jejich čerpání bude záležet na pohybu kurzu koruny vůči euru, uvedlo ministerstvo. Z celkové částky Fondu solidarity EU (zhruba čtyři miliardy korun) již byly na odstranění následků povodňových škod ze srpna 2002 rozděleny mezi kraje a ústřední orgány prostředky ve výši 3,666 miliardy korun.

Zoologické zahrady budou mít některé daňové výhody. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna, když hlasy 135 ze 183 přítomných poslanců přehlasovala prezidentské veto. Opětovně schválený zákon předpokládá, že zoologické zahrady nebudou muset platit daň z darů a z reklamy. Prezident Václav Klaus v případě tohoto zákona vůbec poprvé využil svého práva vetovat zákon. Klaus sněmovně zákon vrátil právě kvůli tomu, že nesouhlasil s daňovými úlevami. Se stejnou výtkou neprošel zákon Senátem, ale i veto horní komory poslanci v dubnu přehlasovali. Prezidentův mluvčí Tomáš Klvaňa zatím nedokázal říci, zda bude Klaus na svém vetu trvat, a obrátí se například se stížností na Ústavní soud. "Přehlasování veta pana prezidenta nepřekvapilo, očekával to," řekl ČTK. Prezidentovi na zákonu mimo jiné vadilo, že zavádí mimořádné daňové úlevy vybrané skupině prospěšných činností, a ostatní obory tak bezdůvodně diskriminuje. Bál se také toho, že by mohl vést k daňovým únikům. Klausovi dále vadilo, že norma je jednoúčelová, což prý vede k nepřehlednosti právního řádu.

Poslanecká sněmovna hladce zvolila všech deset členů sněmovní vyšetřovací komise k projektu dálnice D47. Komise má zkoumat okolnosti uzavření a následného vypovězení smlouvy o výstavbě dálnice z Lipníka nad Bečvou k polským hranicím s firmou Housing&Construction (H&C). Jsou v ní zastoupeni vždy dva poslanci z každé strany. Předsedu komise by měla sněmovna zvolit ze členů zřejmě na červnové schůzi. Výsledky šetření by komise měla sněmovně předložit do konce listopadu.

Dálnici měla podle smlouvy z loňského června postavit firma H&C, o níž předchozí vláda Miloše Zemana rozhodla bez výběrového řízení. Současná vláda Vladimíra Špidly koncem letošního března rozhodla smlouvu s uvedenou firmou vypovědět s tím, že projekt uskuteční sama. Namísto 125 miliard korun plánovaných H&C by měl projekt vyjít o 40 miliard levněji a doba zprovoznění by se měla zkrátit o rok. H&C by měla získat 600milionové odstupné.

V řadě měst, v nichž se při dvoudenní návštěvě Pardubického kraje zastavil prezident Václav Klaus, viděli hlavu státu naposled po vzniku samostatného Československa. Klaus je tak po Tomášovi Garrigue Masarykovi druhým prezidentem, který se zapíše například do historie Vysokého Mýta či Svitav. V Lanškrouně na Ústeckoorlicku byl dokonce prezident vůbec poprvé. "Poslední panovník který se v Lanškrouně zastavil byl císař František Josef I. v roce 1894," řekl ČTK pracovník místního muzea. Pro Svitavy zase zůstane Klaus prvním prezidentem, který k místním občanům promluvil česky. Před ním zde byl v roce 1929 pouze Masaryk, který ještě v tehdy Němci osídlených Svitavách strávil půl dne a pronesl projev německy. Přes nadšení, které Klausova návštěva u většiny obyvatel měst Pardubického kraje vzbudila, se neobešla bez incidentu. V Poličce na Svitavsku se po mítinku poprali Klausovi odpůrci s jeho příznivci, kteří chtěli zničit transparenty s hanlivými nápisy. Šarvátku ukončila policie. Prezidentskému páru, který nebyl incidentu přítomen, však podle mluvčího Tomáše Klvani ani tato nepříjemnost nepokazila dobrou náladu.