Zprávy

Dekrety prezidenta Beneše patří minulosti, prohlásil ve čtvrtek před novináři člen Evropské komise pro rozšíření Günter Verheugen. Ve společném prohlášení s premiérem Milošem Zemanem uvedl, že poválečné prezidentské dekrety o zbavení občanství a majetku sudetských Němců nemají v současnosti právní účinky. Zároveň spolu se Zemanem řekl, že nejzazším datem pro majetkové restituce v Česku zůstává 25. únor 1948. "Majetkové restituce nejsou věcí Evropské unie, ale České republiky. Nikdy jsme toto téma nenastolili a nehodláme to udělat," prohlásil Verheugen. Potvrdil tak při čtvrteční návštěvě ČR stanovisko Evropské komise, podle něhož nejsou dekrety součástí jednání o přistoupení Česka k Evropské unii a nijak jeho vstup do EU neovlivní.

Kabinet zřejmě znovu požádá sněmovnu, aby souhlasila s vydáním dluhopisů k financování české vojenské mise do Afghánistánu a Kuvajtu. Sněmovna žádost o dluhopisy v hodnotě 1,25 miliardy korun zamítla, proto chce nyní vláda žádat o 600 až 700 miliónů a zbytek sehnat jinde. Během veřejné debaty s evropským komisařem Günterem Verheugenem to ve čtvrtek na pražské fakultě sociálních věd řekl ministr zahraničí Jan Kavan.

Evropská komise očekává, že se v České republice v dohledné době začne uplatňovat zákon o veřejné kontrole, tedy že se vytvoří a začne fungovat interní systém finanční kontroly, který zatím fungoval například u výkonné moci jen sporadicky. Řekl to ve čtvrtek v Bruselu prezident českého Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Lubomír Voleník. Po setkání s členkou komise pro rozpočet Michaele Schreyerovou dále uvedl, že komise pokládá přijatý český zákon o kontrole veřejné správy za dobrý a chápe, že je již jen otázkou času, než se plně zavede do praxe. Panuje shoda, že v této citlivé otázce je potřeba postupovat rychle, ale hlavně kvalitně.

Bezproblémové zveřejňování výsledků červnových voleb krátce po jejich ukončení v České republice má zajistit novela volebního zákona, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Novela předpokládá, že čeští krajané ve státech, které jsou časově o více než čtyři hodiny zpožděny za Českem, budou hlasovat už ve čtvrtek 13. a pátek 14. června. Čeští občané v ČR a krajané v ostatních zemích by volili v pátek 14. a sobotu 15. června. Výsledky by se ve všech volebních místnostech začaly počítat až poté, co skončí hlasování v republice. Předlohu nyní posoudí ještě Senát a prezident republiky.

Jak ale ukázaly první průzkumy, krajané v zahraničí se zatím o volby nezajímají. Necelý měsíc před uzavřením volebních seznamů se zaregistrovala na velvyslanectví ve Washingtonu a na generálních konzulátech v New Yorku a v Los Angeles jen necelá stovka krajanů. O účast ve volbách se příliš nezajímají ani Češi v Rakousku, Francii či Velké Británii. Zájem o volby je dosud malý i přesto, že vláda zaplatila v zahraničních novinách inzeráty s informacemi o volbách.

Převod kompetencí okresních úřadů na mnohem větší počet obcí schválila Poslanecká sněmovna. Zákon by měl v praxi znamenat, že lidé budou mít blíže na úřady například pro občanské průkazy a cestovní doklady. Občanská demokratická strana ale tvrdí, že převod kompetencí úřadů lidem spíše zkomplikuje život. Zákon je nejdůležitější součástí druhé etapy reformy veřejné správy. V předchozích měsících totiž sněmovna přijala zákony, které ze současných 78 okresů vytvoří od počátku roku 194 takzvaných pověřených obcí. ODS a komunisté ale varují před tím, že sněmovna zvolila nákladnější variantu, a dala tak zelenou vzniku dalších míst pro úředníky.

Rozšíření možností, jak nakládát s nadačním jměním, by měla umožnit novela, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Senát se bude novelou zákona o nadacích a nadačních fondech zabývat v nejbližších dnech. Podle této předlohy se rozšiřují zejména investiční možnosti nadací, které mohou zvyšovat své základní jmění, řekl Jiří Müller z Nadace Charty 77. Novela nadacím například umožní za určitých podmínek nakupovat všechny dluhopisy. Dosud mohly nakupovat jen ty státní. Budou moci nakupovat i cizí měnu a podílové listy otevřených podílových fondů. Nově budou moci investovat do nemovitostí. S předlohou je svázána i novela zákona o daních z příjmů. Nadace mají být osvobozeny od daní z příjmů, které plynou z vlastnictví cenných papírů, ale jen pokud jsou tyto papíry součástí nadačního jmění zapsaného v nadačním rejstříku. V Česku po roce 1989 vzniklo 5500 nadací.

Čeští občané, kteří byli ve 40. a 50. letech minulého století odvlečeni do sovětských internačních táborů, budou odškodněni. Za každý měsíc internace by měli dostat 12.000 korun. Pokud tito lidé již nežijí, dostanou odškodnění jejich pozůstalí a potomci. Předpokládá to zákon, který schválila sněmovna. Proti hlasovali jen komunisté.

Vládě se nepodařilo prosadit plošné vyplácení dětských přídavků. Sněmovna totiž neschválila návrh zákona, který to předpokládal. Vzhledem k tomu, že předtím ho zamítl Senát, bylo k jeho přijetí třeba podpory 101 poslanců, pro jich ovšem hlasovalo jen 87. Sněmovna přitom plošné vyplácení dětských přídavků v únoru schválila. Hlasování tehdy zmeškali někteří pravicoví poslanci, což levicovým zákonodárcům umožnilo normu prosadit.

Poslanci přehlasovali prezidentské veto a napodruhé schválili zákon, který upravuje způsob poskytování deputátů, rent a dalších sociálních a zdravotních dávek horníků. Václav Havel návrh vrátil, neboť se mu nelíbilo, že stát se jeho přijetím zavázal platit dolům ze svého rozpočtu dotace po neomezeně dlouhou dobu. "Jsem přesvědčen, že došlo k nedorozumění nebo nepochopení některých věcí," komentoval Havlovo rozhodnutí poslanec Jiří Hofman. Dosud se renty a deputáty pro bývalé horníky vyplácely pouze na základě rozhodnutí vlády. Uzákonění dávek bylo zapotřebí kvůli novým rozpočtovým pravidlům. Podle nich už není možné horníkům vyplácet sociální dávky ze státního rozpočtu jen na základě rozhodnutí vlády, ale je zapotřebí zákon.