• 17.2.2002

    Čeští občané, kteří budou v době červnových voleb do sněmovny v zahraničí, mohou svůj hlas dát některé z kandidujících stran na 108 vyslanectvích a generálních konzulátech. Na těchto zastupitelských úřadech budou zřízeny zvláštní volební okrsky. Možnost volit poslance budou mít letos poprvé i čeští emigranti a krajané, pokud mají české občanství. Až po 5. květnu ale bude známo, kolik krajanů tuto možnosti využije. Mají totiž 40 dní před volbami velvyslanectví písemně požádat o zapsání do zvláštního seznamu voličů. Čeští občané, kteří budou v zahraničí v polovině června studovat, pracovat nebo budou na dovolené, mohou na zastupitelských úřadech volit po předložení voličského průkazu. Vyžádat by si jej měli na obecních úřadech v místě svého bydliště. Státní volební komise minulý týden losem rozhodla o tom, že ze 14 krajů si čeští občané v zahraničí budou vybírat poslance z kandidátek předložených v Jihomoravském kraji.

  • 16.2.2002

    Jihočeská jaderná elektrárna Temelín znovu dodává elektřinu. Personál elektrárny v sobotu odpoledne připojil první blok do rozvodné sítě. Blok byl odstaven minulý čtvrtek. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová výpadek označila za vážný problém. Poruchová komise elektrárny poté nařídila personálu provést nápravná opatření, která by do budoucna měla výpadkům zabránit. Pracovníci elektrárny nyní postupně zvyšují výkon reaktoru na 50 procent, při kterých provedou několik zkoušek. Po jejich dokončení vyvedou reaktor až na plný výkon. Asi po týdnu blok zhruba na měsíc odstaví, aby provedli jeho revizi a vyměnili vadné armatury, které zapříčinili jednu z posledních odstávek. Zkušební provoz prvního bloku začne pravděpodobně v dubnu, tedy asi o měsíc později, než se předpokládalo. Do dvou týdnů by Státní úřad pro jadernou bezpečnost měl rozhodnout o zavezení paliva do druhého bloku.

  • 16.2.2002

    V Praze na Václavském náměstě proběhla v sobotu demonstrace krajně pravicové strany Pravá alternativa. Její účastníci nevybíravými výroky vyzývali Radio Svobodná Evropa k odchodu z České republiky. "Zbavme se už jednou provždy tohoto parazita. Sbalte si do rance svých pár krámů a vypadněte," řekl na demonstraci u sochy sv. Václava, nedaleko od sídla RFE/RL, jeden z lídrů strany Vladimír Skoupý. Svobodná Evropa podle něj "odůvodňuje lživými argumenty mezinárodní teror, rozpoutaný Spojenými státy a státem Izrael". Protestní akce se zúčastnilo přibližně osmdesát přívrženců strany, její předseda Jan Kopal jejich počet odhadl na 100. Demonstraci se pokusila pískotem a skandováním překazit zhruba stejně početná skupinka anarchistů. Od pravicových extremistů je odděloval početný kordon těžkooděnců se psy. Policie pohrozila anarchistům, že proti nim zakročí, budou-li řádně ohlášenou demonstraci narušovat. Anarchisté poté odešli středem náměstí směrem na Můstek.

  • 16.2.2002

    Ústřední výbor ČSSD v sobotu podle očekávání schválil složení kandidátek pro červnové volby do Poslanecké sněmovny. Seznamy kandidátů ČSSD zveřejní příští týden na svých internetových stránkách. Kandidátky se proti navrhovanému složení nezměnily až na Liberecký kraj, kde ze sedmého místa odstoupila poslankyně Světlana Navarová. Ústřední výbor zmocnil podle předsedy strany Vladimíra Špidly předsednictvo, aby schválilo volební program. Stát by se tak mělo do čtyř týdnů. Vycházet by měl z takzvaného střednědobého programu, jehož hlavní myšlenkou je princip sociálního státu. ČSSD se rozhodla kromě deníkové přílohy Pohled, vydávané jednou za 14 dní, rozdávat na svých akcích magazín Společně s vámi. Magazín, v němž čtenáři kromě informací "ze života strany" naleznou i bilancování práce vlády, bude distribuovat také do poštovních schránek. Ústřední výbor již rozhodl také o uspořádání sjezdu ČSSD, který se bude konat 28. března příštího roku v Praze.

  • 16.2.2002

    Moravská demokratická strana půjde samostatně do voleb ve všech krajích Moravy a Slezska a také v krajích Jihočeském, Pardubickém a v Praze. Rozhodl o tom sobotní zemský sněm strany. Podle předsedy strany Ivana Dřímala si strana od letošních parlamentních voleb slibuje, že zůstane v povědomí občanů jako jediná promoravská stabilizovaná politická síla. Moravané chtějí ve volbách dosáhnout minimálně 1,5 procenta voličů, které by jim zajistily státní příspěvek. V případě příznivé situace se chtějí ucházet i o účast v parlamentu. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1998 získala strana pouze 22.282 hlasů, tedy 0,37 procenta. Dřímal letos počítá s větší kampaní než v minulosti, protože se straně podařilo získat pomoc sponzorů. Strana se chce letos účastnit i komunálních voleb, v nichž byla v minulosti úspěšná. Její kandidáti získali 180 míst v zastupitelstvech moravských měst a obcí.

  • 16.2.2002

    Bezplatnou telefonní informační linku o Evropské unii využilo od jejího zprovoznění bezmála 27.000 lidí. Na linku 0800 200 200 mohou občané volat od loňského října. Linka jim podle ministerstva zahraničí pomůže zodpovědět otázky související se vstupem země do EU. Zájemci se často ptají na zemědělskou politiku EU, kdy bude zavedeno euro, budou-li potřeba pro cestování pasy, jestli vzroste cena nemovitostí. Zajímají se také o to, jaké budou platy a sociální politika. Dotazy zodpovídají operátoři od pondělí do pátku mezi 09:00 a 19:00. Na linku upozorňují billboardy, upoutávky v televizi, rozhlase a tisku.

  • 15.2.2002

    Předsedové vlád České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska (zemí tzv. visegrádské čtyřky) vyjádřili nelibost nad návrhem Evropské komise, jak financovat rozšířenou Evropskou unii po přistoupení jejich zemí v letech 2004-06. Shodli se, že by se novým členům EU mělo dostat naprosto stejného zacházení jako stávajícím, což projekt EK zdaleka nezajišťuje. "Premiéři litují, že globální návrh Evropské komise je dosti vzdálen jejich stanoviskům pro jednání a jejich oprávněnému očekávání," praví se v textu, který získala ČTK v Bruselu; oficiálně měl být zveřejněn v Budapešti, kde se premiéři čtyřky měli původně sejít. Text byl nakonec domluven na dálku.

  • 15.2.2002

    Volebními spory a problémy, které se vyskytnou při registraci a rozpuštění politických stran a při pozastavení a znovuobnovení jejich činnosti, by se měl od počátku příštího roku zabývat Nejvyšší správní soud. Jeho sídlem bude Brno. Vznik Nejvyššího správního soudu má umožnit zákon, který přijala Poslanecká sněmovna. Předlohu musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident Václav Havel. Pokud soud k 1. lednu příštího roku skutečně vznikne, bude to přesně deset let poté, co začala platit Ústava ČR, která jeho existenci dosud marně předpokládala. Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš se obává, že soud začne pracovat v provizorních podmínkách, neboť na vybudování jeho brněnského sídla není dostatek peněz. Bureš chtěl, aby sídlil v Praze.

    Veřejnoprávní smlouvy, na jejichž základě se poskytují různé dotace ve výši miliónů korun, nebudou přezkoumatelné. Vyplynulo to z vyjádření vicepremiéra Pavla Rychetského poté, co sněmovna neschválila vládní návrh nového správního řádu, který měl přezkoumávání umožnit. Zástupci ODS, kteří nový správní řád nepodpořili, se obávali toho, že jeho přijetí by ohrozilo výběr daní. Rychetský řekl, že veřejnoprávní smlouvy se týkají přesunů miliónových hodnot z veřejných prostředků. Jako příklad uvedl dotace, které poskytuje třeba Fond životního prostředí a ministerstva.

  • 15.2.2002

    Kaplanům nehrozí, že se jejich počty kvůli profesionalizaci české armády sníží. Ve vojsku nyní působí 13 duchovních, do roku 2008 jich má být 25. Do čtyř let by armáda měla být plně profesionální, bez vojáků základní služby. "Naroste počet profesionálů, kteří budou kaplany potřebovat, a proto počítáme s tím, že se počet duchovních bude zvyšovat," řekl ČTK náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Vojenští kaplani působí dnes již ve všech složkách armády - u pozemních sil, letectva, logistiky a u Hradní stráže. Dva z nich se nyní připravují na zahraniční misi. První vyjede k českým jednotkám na Balkáně, druhý se připravuje na případný výjezd na Blízký východ. Podle hlavního armádního kaplana Tomáše Holuba vyhledávají duchovní v armádě nejen věřící, ale také ateisté. Vojáci s nimi mohou řešit náboženské otázky, popřípadě i své osobní problémy.

  • 15.2.2002

    Občanská demokratická aliance ve čtvrtek složila na účet České pojišťovny deset miliónů korun. Na tuto první splátku ze svého téměř sedmdesátimiliónového dluhu si strana půjčila od 27 svých členů a příznivců, přičemž nikdo z nich nedal více než půl miliónu korun. Na páteční tiskové konferenci to oznámil předseda ODA Michael Žantovský. Zároveň zveřejnil jména všech věřitelů - patří mezi ně sám Žantovský, jeho předchůdce Jan Kalvoda, místopředseda Oldřich Kužílek a řada krajských představitelů strany. Část dluhu zaplatila ODA i z vnitrostranické sbírky, která vynesla asi čtvrt miliónu korun. Do sbírky přispěli i bývalí čelní politici aliance Vladimír Dlouhý, Pavel Bratinka a Libor Kudláček.

Pages