Zprávy

Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš požádal nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou, aby svolala poradu krajských a vrchních státních zástupců s cílem sjednotit postup v případech propagace mezinárodního terorismu. Jde o to, aby tentýž čin, který se stane na různých místech, nehodnotili státní zástupci odlišnými způsoby, řekl v pátek novinářům Bureš. Porada se bude konat 2. října v Brně. Příkladem propagace terorismu je podle Bureše případ předsedy ultrapravicového Národně sociálního bloku Jana Kopala, stíhaného v souvislosti se schvalováním útoků na New York a Washington, za nimiž podle USA stojí terorista Usáma bin Ládin. Kopal na demonstraci v Mostě řekl, že USA si útok zasloužily a že činy bin Ládina jsou hodny ocenění. Ministr zdůraznil, že v tomto případě jde o propagaci terorismu, protože není pochyb, že bin Ládin stojí za mnohými teroristickými činy.

Předseda Poslanecké sněmovny ČR a šéf ODS Václav Klaus v pátek odložil své zásadní kritické výtky vůči evropské integraci a ujišťoval v Bruselu špičky Evropské komise, že není pochyb o směřování české politické reprezentace do EU. "Myslím, že se mi podařilo přesvědčit představitele Evropské komise o tom, že v České republice jsou sice nejrůznější detailní politické spory, není však sebemenší spor o základním směřování naší země vstříc členství v EU. Je to sice téměř samozřejmé, je však potřeba to občas sdělit," řekl novinářům po schůzce s předsedou Evropské komise Romanem Prodim a komisařem pro rozšíření Günterem Verheugenem. Mluvil také se svým belgickým protějškem Hermanem De Crooem. Bylo-li smyslem Klausovy návštěvy zmírnit napětí, jež mohly vyvolat některé jeho postoje, podařilo se to podle jeho názoru naplnit.

Česká policie je připravena na eventuální vlnu běženců, kteří kvůli obavám z odvety za útoky na USA houfně opouštějí Afghánistán. Žádný zvýšený pohyb uprchlíků ale zatím na hranicích nezaznamenala. Novinářům to ve čtvrtek řekl policejní prezident Jiří Kolář. Ministr vnitra Stanislav Gross k tomu podotkl, že na "migrační vlnu musí být připravena celá Evropa". Premiér Miloš Zeman nicméně v dalších dnech žádný dramatický příliv uprchlíků z Afghánistánu neočekává. Na tiskové konferenci v Ostravě prohlásil, že Česká republika je i nadále připravena přijímat uprchlíky z politických důvodů. U ekonomické emigrace se vláda naopak snaží o zpřísnění podmínek. "Když žádáte například o politický azyl, tak máte požádat v nejbližší bezpečné zemi," řekl Zeman s tím, že Česko je od Afghánistánu poměrně daleko. Přesto Zeman připustil, že v českých utečeneckých táborech žije řada afghánských občanů.

Kvůli dramatické mezinárodní situaci přijala policie a ministerstvo vnitra již v uplynulých dnech řadu bezpečnostních opatření. Tato opatření se vztahují i na hraniční přechody, zelenou hranici a letiště, uvedl Kolář. Podle něj jde nyní především o to zajistit dostatečnou kapacitu azylových zařízení. Ministr vnitra Stanislav Gross v této souvislosti prohlásil, že Poslanecká sněmovna aktuálně zařadila na tento týden do programu jednání návrh novely zákona o azylu. Gross věří, že jej poslanci schválí. Vládní předloha mimo jiné upravuje možnosti odvolání uprchlíků proti verdiktu, který azyl zamítá. Na rozdíl od současné praxe předpokládá, že by rozhodnutí zkoumal soud.

V celkem 11 českých azylových zařízeních v různých krajích nyní pobývá 53 dospělých Afghánců, kteří žádají v ČR o azyl; celkem je jich asi 120. Od roku 1990 do 31. srpna 2001 získalo v ČR azyl celkem 2100 lidí. Nejvíce - 474 azylantů - pochází z Rumunska; druhou největší skupinu azylantů tvoří 215 běženců z Afghánistánu a třetí 175 uprchlíků z bývalého Sovětského svazu. Počet asijských žadatelů o azyl v ČR se ale stále zvyšuje.

Ztrátu zhruba 30 miliónů korun zaznamenaly v minulém týdnu ČSA kvůli přerušení leteckého provozu po teroristických útocích v USA. V rozhovoru pro ČTK to uvedl prezident společnosti Miroslav Kůla. Přibližně 3,5 miliónu korun si vyžádaly náklady na ubytování a občerstvení cestujících, kteří zůstali na letištích a nemohli odletět na lince mezi Prahou a New Yorkem. V částce je také přerušení letu a návrat jedné linky do Prahy. Zbylou část představují ušlé výnosy, o které firma přišla za dobu zákazu létat do USA od úterý do pátku.

Pokles výnosů o zhruba deset procent, tedy o stovky miliónů Kč, očekávají v nejbližších měsících České aerolinie v souvislosti se situací v letecké dopravě po nedávných teroristických útocích v USA. Počet přepravených cestujících za celý letošní rok by však měl vzrůst o 15 procent z loňských 2,46 miliónu lidí. Problémy letecké dopravy podle Kůly začaly již před událostmi v USA. V té době však situace ČSA byla lepší než u většiny ostatních aerolinií. Zatímco letecká doprava v Evropě letos rostla o pět procent, ČSA zaznamenaly na evropských linkách 25procentní nárůst. Celosvětově byl růst okolo jednoho procenta a ČSA rostly o 11 procent. "To nás, myslím, opravňuje k vyššímu optimismu," uvedl.

ČSA plánují v příštím roce rozšířit park čítající 30 letounů o dva Boeingy 737 a jeden turbovrtulový ATR. Kůla znovu potvrdil dřívější vyjádření ČSA, že společnost neplánuje zvyšování cen letenek.