-
3.5.2002
Koalice unionistů a lidovců se nerozpadne před volbami ani po volbách. Tvrdí to předsedové Unie svobody-DEU Hana Marvanová a KDU-ČSL Cyril Svoboda. "Ujistili jsme o tom i pana prezidenta," řekli po schůzce s Václavem Havlem. Prezident jim věří. "Tak jako spolu kandidujeme, tak koalice společně půjde do vlády nebo společně půjde do opozice," uvedla předsedkyně Unie svobody-DEU. Na veřejnosti se přitom objevily spekulace, zda strany sdružené v Koalici spolu vydrží i po červnových volbách. Lidovci by totiž údajně raději šli do vlády s ČSSD, zatímco unionisté se cítí blíže ODS. Svoboda s Marvanovou podobné úvahy popřeli. "To ujištění na mě působí velice autenticky," podotkl Havel po pracovním obědě na zámku v Lánech na Rakovnicku, na který šéfy stran Koalice pozval. Podle řady odborníků jsou mu právě KDU-ČSL a Unie svobody-DEU z parlamentních stran nejbližší. Svědčí o tom také to, že se prezident snažil osobně přimět zástupce bývalé čtyřkoalice, z níž později vyloučením ODA Koalice vznikla, aby své spory vyřešili.
-
3.5.2002
Červnových voleb do Poslanecké sněmovny se na přelomu března a dubna chtělo zúčastnit 70 procent voličů. Přesně 18 procent Čechů uvedlo, že k volebním urnám nepůjde. Vyplynulo to z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Lidí, kteří volit nechtějí, podle CVVM přibylo. Před parlamentními volbami v roce 1998 se k volbám nechtělo dostavit šest procent dotázaných. Nakonec však k urnám nepřišlo 26 procent voličů. K volbám chce rozhodně přijít 33 procent voličů, spíše půjde hlasovat 37 procent respondentů. Rozhodně do volebních místností nezamíří devět procent dotázaných a spíše ne stejné množství. Nejodhodlanějšími účastníky voleb jsou podle průzkumu potenciální voliči ODS, ČSSD a Unie svobody-DEU. Téměř polovina voličů, přesně 44 procent, již byla na přelomu března a dubna rozhodnuta, které straně dá svůj hlas. Svůj názor ještě do voleb možná změní 23 procent dotázaných.
-
3.5.2002
Občanská demokratická strana považuje za zbytečné zabývat se dopisem o vypovězení opoziční smlouvy, který předseda vládní sociální demokracie Vladimír Špidla v těchto dnech zaslal šéfovi občanských demokratů Václavu Klausovi. Platnost dokumentu podle ní totiž vyprší automaticky dnem voleb. Grémium ODS se dopisem nezabývalo a zabývat nebude, řekl ČTK místopředseda strany Petr Nečas. "Je to zbytečný cár papíru," dodal. V tom případě sociální demokracie odstoupí od smlouvy s ODS jednostranně. Špidla v dopise navrhl Klausovi, aby projednali způsob, kterým smlouvu ukončí ke dni voleb do Poslanecké sněmovny. Ty se konají v polovině června. "Pokud nepřijmete předložený návrh, jsem zmocněn Vám sdělit, že ČSSD ukončuje platnost smlouvy o politické stabilitě ke dni voleb," uvádí se v dopise. ČSSD soudí, že ve smlouvě není jasně formulováno, kdy vlastně skončí. ODS je ale přesvědčena, že dohoda byla podepsána na jedno volební období, a je tudíž zbytečné o jejím ukončení jednat.
Opoziční smlouva umožnila ČSSD v roce 1998 sestavit menšinovou vládu, kterou ODS celé funkční období tolerovala. Oba signatáři opoziční smlouvy patří mezi favority voleb, hovoří o silné většinové vládě založené na programové shodě a předem vylučují pouze spolupráci s komunisty. Někteří politici Koalice i analytici tvrdí, že povolební spolupráce dříve nesmiřitelných stran je dost pravděpodobná, protože během uplynulých čtyř let se podle nich občanští a sociální demokraté dost sblížili.
-
3.5.2002
Po vstupu České republiky do Evropské unie stoupnou podle kalkulací Zemědělského svazu náklady českých rolníků více než podpory, které pro ně navrhuje Evropská komise. Vzhledem ke zpevňování koruny budou přitom stagnovat nebo dokonce mírně klesat ceny zemědělských výrobců. "Celý tento vývoj by vedl k dalšímu omezení zemědělské produkce v České republice," řekl na tiskové konferenci předseda svazu Miroslav Jirovský. Zatímco náklady zemědělců by měly podle údajů zpracovaných svazem v roce 2004 proti loňskému roku vzrůst o 10,4 miliardy korun, podpory odvětví by se základě návrhů komise zvýšily o 3,155 na 15 miliardy korun. V dalším roce svaz předpokládá růst nákladů o 17,4 miliardy proti roku 2001 při zvýšení dotací o 6,855 na 18,7 miliardy korun. Ceny zemědělských výrobců přitom podle odhadu Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky v roce 2006 poklesnou proti roku 2001 o pět procent. Nárůst nákladů by ve stejném roce měl činit 27,5 procenta. Vepřové z Francie nesmí kvůli moru prasat do ČR
Státní veterinární správa (SVS) zakázala v pátek dovoz prasat, vepřového masa a tepelně neopracovaných výrobků z Francie. Důvodem je výskyt klasického moru prasat v jednom francouzském departmentu, řekl ČTK ústřední ředitel SVS Josef Holejšovský. Stejné omezení platí také pro černou zvěř a výrobky z ní. Veterinární správa podle Holejšovského postupuje v souladu s bilaterální smlouvou, která na základě požadavku francouzské strany stanovuje, že v případě výskytu klasického moru prasat na území jedné ze smluvních stran bude uzavřena celá země. Při výskytu choroby v Německu například Česká republika uplatňuje dovozní omezení jen na postižené spolkové země, tedy regionálně. Zatímco v loňském roce dovezla Česká republika z Francie 585 tun vepřového masa, letos do 28. dubna to bylo 624 tun. Francie však podle ministerstva zemědělství patří mezi méně významné dovozce. Například importy z Dánska, Německa nebo Itálie se pohybují v řádu tisíců tun za rok.
-
2.5.2002
Pronájem Kongresového centra v Praze pro listopadový summit Severoatlantické aliance bude stát 37 miliónů korun. Příslušnou smlouvu přímo před novináři podepsali vládní zmocněnec pro přípravu summitu Alexandr Vondra a předseda představenstva Kongresového centra Praha Vladimír Göringer. Rozpočet akce je 340 miliónů korun. Vládní zmocněnec upozornil, že centrum není pronajímáno od počátku celé. Organizátoři summitu začnou postupně využívat některé jeho části už před zahájením jednání, v jiných částech se ale dál budou konat akce pro veřejnost. Poslední kulturní události v centru před schůzkou představitelů aliance tak bude týden japonské kultury. Plně bude centrum k dispozici pro summit pouhých deset dní před jeho zahájením.
-
2.5.2002
Americké úřady nemají žádné důkazy, že by se Muhammad Atta, který se podílel na loňských teroristických útocích na cíle v New Yorku a Washingtonu, sešel v dubnu 2001 v Praze s iráckým diplomatem. Ve Washingtonu to agentuře Reuters sdělil nejmenovaný dobře informovaný americký představitel. Jeho konstatování je v rozporu s dřívějšími tvrzeními českého premiéra Miloše Zemana a ministra vnitra Stanislava Grosse, kteří o zmíněném setkání veřejně informovali. Ministr Gross ovšem nadále věří informaci českých zpravodajských služeb, že k pražské schůzce Atty s iráckým diplomatem došlo. Zdůraznil, že ho ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek znovu ubezpečil, že na svých stanoviscích nemá co měnit. Podle zdroje, na který se odvolává Reuters, vyšetřování ukázalo, že neexistují důkazy naznačující, že ke schůzce Atty s iráckým diplomatem Ahmadem Chalílem Ibráhímem Sámirem Aním v Praze došlo. O tomto údajném setkání už loni veřejně hovořili premiér Zeman a ministr vnitra Gross, který Aního označil za důstojníka irácké rozvědky. Informace o zmíněné schůzce vedly k úvahám, že Bagdád mohl stát v pozadí teroristických útoků na Spojené státy z 11. září.
-
2.5.2002
ODS a ČSSD jsou stále favority červnových voleb do Poslanecké sněmovny. Aktuální průzkum agentury TNS Factum pro internetový server www.ihned.cz ukázal, že občanské demokraty by nyní volilo 31,4 procenta dotázaných. Sociální demokraté se těší přízni 26 procent respondentů. Koalici KDU-ČSL a Unie svobody-DEU patří se ziskem 19,6 procenta hlasů již stabilní třetí místo. Komunisté by v současné době dostali 14 procent hlasů. ODS by podle výsledků průzkumu získala ve sněmovně 69 křesel a ČSSD 57 mandátů, což by těmto stranám zaručilo většinu hlasů pro prosazení ústavních zákonů. Ostatní zákony by ODS mohla prosadit s Koalicí, která by získala 43 mandátů. K vytvoření společné vlády ČSSD a Koalice by těmto stranám ve sněmovně chyběl jeden mandát. Komunisté by mohli počítat s 31 křesly. Žádná z dalších stran se ani tentokrát nepřiblížila pětiprocentní hranici nutné pro vstup do sněmovny. Některé z nich ale dosáhly hranice 1,5 procenta hlasů, což by jim zajišťovalo zisk státního příspěvku za volby. Strana zelených by dostala 1,8 procenta a ODA a Strana za životní jistoty shodně 1,6 procenta hlasů. Strana Naděje, založená bývalou studentskou aktivistkou a diplomatkou Monikou Pajerovou, má šanci na zisk 1,1 procenta hlasů. Republikáni Miroslava Sládka by dostali 0,6 procenta extremistická Pravá alternativa 0,5 procenta a Česká strana národně sociální 0,3 procenta hlasů. Cesta změny, vedená podnikatelem Jiřím Lobkowiczem, by obdržela 0,2 procenta hlasů.
-
1.5.2002
Zhruba deset tisíc účastníků přišlo na prvomájovou demonstraci komunistů na pražské Letenské pláni. Na úvod oslav Svátku práce zazněla z reproduktorů Píseň práce, při níž všichni zůstali stát v pozoru. Předseda českých komunistů Miroslav Grebeníček odmítl ve svém projevu účast České republiky v Severoatlantické alianci i Evropské unii. "Jestli mají být čeští zaměstnanci jen levnou pracovní silou a čeští podnikatelé a zemědělci zkrachovat v nerovné konkurenci, pak je třeba takovou integraci odmítnout," soudí Grebeníček. V České republice se podle něj vyhrocují třídní rozpory. Považuje to za logickou součást procesu, kdy byl rozprodán pod cenou veškerý národní majetek. "Viníme vládu, že podlehla pravicovému šílenství totální privatizace všeho, co mělo a mohlo přinášet zisky občanům," volal Grebeníček k davu, jenž ho přerušoval potleskem a výkřiky souhlasu. Grebeníček přítomné ujistil, že komunisté zamezí snahám o revizi výsledku druhé světové války včetně vysídlení sudetských Němců. Slíbil rovněž plnou zaměstnanost, solidární sociální zabezpečení a bezplatné vzdělávání.
-
1.5.2002
Evropská komise nechce nijak nastolovat otázku Benešových dekretů v době před volbami v České republice. Bude se držet společného dubnového prohlášení komisaře Güntera Verheugena a premiéra Miloše Zemana. Teprve po volbách bude s novou vládou debatovat o zbývajících sporných bodech. Generální ředitel Eneko Landaburu, vrchní vyjednávač Evropské komise s kandidátskými zeměmi, nepovažuje za naléhavě nutné, aby právní služba EK záhy vypracovala analýzu dekretů. "Problém byl do značné míry vyřešen prohlášením Verheugen-Zeman; podle mých informací není tento dokument v rozporu se závěry rozboru našich právníků. Ti souhlasí také s tím, že dekrety nemají nic společného s rozhovory o přistoupení ČR k EU," uvedl Landaburu. Právníci se nyní soustřeďují na ty dekrety a další poválečné akty, které se netýkají majetku a státního občanství; je to hlavně dekret číslo 16 o trestání za kolaboraci s nacisty a zákon o amnestii z roku 1946. Komise podle něj také dále zkoumá české restituční zákony ze začátku 90. let, zejména na základě stížností, že diskriminují bývalé české občany, kteří po opuštění Československa pozbyli českého občanství a přišli na jejich základě tudíž o nárok na návrat majetku.
-
1.5.2002
Sociální demokraté se ještě před volbami pokoušejí prosadit vznik nového druhu bytových družstev, která mají podle nich střední třídě otevřít cestu k bydlení. Sociální demokraté navrhují vznik obecně prospěšných bytových družstev se zaměřením na výstavbu nájemních bytů pro družstevníky. Částečně by se na financování výstavby podíleli členové družstva, měli by ale nárok na podporu z veřejných peněz. Za to by se družstva podrobila přísnější kontrole a zavázala by se, že svůj případný zisk investují zpět do nájemního bydlení. Návrh zákona předložilo několik poslanců ČSSD, kteří ho chtějí ve sněmovně projednat ve zrychleném režimu. Jejich šance na úspěch jsou ale vzhledem k odporu pravicových poslanců zřejmě malé. Podobný návrh, který předložila vláda, už sněmovna v tomto volebním období zamítla. Místopředseda ODS a šéf sněmovního výboru pro regionální rozvoj Miroslav Beneš uvedl, že občanští demokraté považují za řešení bytové situace dlouhodobé stavební spoření a hypoteční úvěry.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13733
- 13734
- 13735
- 13736
- 13737
- 13738
- 13739
- 13740
- 13741
- …
- následující ›
- poslední »