• 16.10.2001

    Ačkoli německé veřejnoprávní televize ARD a ZDF předem v německých médiích avizovaly, že ve svých nejnovějších publicistických magazínech poukáží i na stopy, které ve snahách islámských teroristů získat zbraně hromadného ničení vedou také do České republiky, ARD se v odvysílaném pořadu o ČR vůbec nezmínila. Relace ZDF bude uvedena až dnes večer. Expert na kontrolu zbrojení na Stanfordově univerzitě v USA Friedrich Steinhäusler v pořadu televize ARD Report poukázal na na to, že se organizace Al-Káida pokoušela získat jaderné materiály za pomoci ruské mafie. Jednání o tom měla probíhat v Evropě, což teď zkoumají evropské tajné služby. Předem avizované Steinhäuslerovo vyjádření, že bylo v Praze zadrženo několik kilogramů vysoce obohaceného uranu z Ruska, však v relaci ARD nezaznělo. Chybělo také sdělení, že banda, která byla zajištěna, prý pracovala s prostředníky z Česka, Běloruska, Ruska a Německa.

  • 16.10.2001

    Premiér Miloš Zeman v pondělí připustil, že zakázku na dodávku nadzvukových stíhaček pro české vojenské letectvo může získat i společnost Boeing se svými stroji F-16. Potvrdil tak informace deníku Právo, podle nichž USA tlačí Českou republiku právě do tohoto nákupu. Američané přitom současné výběrové řízení na dodávku před časem společně s dalšími firmami opustili a tak v něm zůstalo jen britsko-švédské konsorcium BAe Systems s letounem JAS 39 Gripen.

    "Můj postoj byl vždy založen na principu, že čím více uchazečů na jednu zakázku, tím lépe pro Českou republiku," řekl v pondělí premiér. Doplnil, že nabídku americké vlády lze "do jisté míry chápat jako opožděný vstup do tendru". Česká strana bude podle Zemana dále jednat s oběma stranami a zvítězí pro Česko výhodnější nabídka. "Protože ironie mi byla vždy bytostně cizí, nikdy bych se neodvážil diskutovat o tom, zda je rozumné, jestliže jednou nám říkají, že stíhačky nepotřebujeme a podruhé nám říkají, že je potřebujeme, ovšem za předpokladu, že budou dodány právě od nich," komentoval s úsměvem současnou situaci okolo nákupu nadzvukových letounů Zeman.

  • 16.10.2001

    Představitelé rakouských protijaderných sdružení se v hornorakouském Freistadtu dohodli na obnovení blokád hraničních přechodů s Českou republikou. Chtějí tak upozornit na nevyřešené bezpečnostní otázky ohledně jihočeské jaderné elektrárny Temelín a přimět rakouskou vládu, aby nesouhlasila s předběžným uzavřením energetické kapitoly v přístupových jednáních Prahy s Evropskou unií. Šéf platformy Stop Temelínu Josef Neumüller uvedl, že protesty budou zahájeny do deseti dnů. Poznamenal, že demonstranti si během příštích protestů sednou na vozovku a neumožní průjezd automobilů.

  • 16.10.2001

    O posílení potřeby rozšířit Evropskou unii po teroristických útocích z 11. září, nutnosti boje proti xenofobii a rasismu, které jsou mimo jiné živnou půdou terorismu, i o možnosti zapojení České republiky do Paktu stability pro jihovýchodní Evropu jednal v pondělí v Řecku se svým protějškem Jorgosem Papandreem český ministr zahraničí Jan Kavan.

    Kavan, který je od neděle v Řecku na oficiální návštěvě, se setkal také s řeckým prezidentem Konstantinem Stefanopulosem a zúčastnil se zasedání česko-řecké Rady pro rekonstrukci a rozvoj. Jednat bude i s ministrem obrany Akisem Tsochadzopulosem. Ministři Kavan a Papandreu se při jednání shodli, že nyní "je mnohem, mnohem větší důvod rozšířit EU a NATO, než tomu bylo před 11. zářím," řekl ČTK z Atén mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. "Musíme světu ukázat, že 11. září naše společné projekty nezpomalí, ale právě naopak," řekl Papandreu. Naznačil v této souvislosti, že Řekové by chtěli, aby proces rozšíření byl definitivně završen v roce 2003 v Soluni, kdy bude Řecko předsedat EU. "Pakliže by se ovšem tento proces nepodařilo ukončit už o půl roku dříve, za předsednictví Dánska," dodal Kavan.

  • 15.10.2001

    Vláda má vytipováno několik míst, kam by se v případě potřeby mohla z centra Prahy odstěhovat rozhlasová stanice Svobodná Evropa (RFE/RL). Jak řekl premiér Miloš Zeman v diskusním pořadu české soukromé televize Nova, ke stěhování rádia by vláda podle něj přistoupila ve chvíli, kdy by bylo zřejmé, že "teroristický útok nelze stoprocentně odvrátit". "Kdyby došlo k tomuto útoku na Svobodnou Evropu, bude to mít těžko představitelné důsledky, je proto vhodné, a to není zbabělost, ale opatrnost, Svobodnou Evropu přestěhovat do místa, kde bude moci být střežena lépe a efektivněji a kde i okolí, bude takové, že minimalizuje počet obětí," uvedl premiér. Budovu RFE/RL střeží od 27. září obrněné transportéry. Ministr vnitra Stanislav Gross opatření odůvodnil informacemi o konkrétním hrozícím teroristickém útoku na tuto budovu. Podle Zemana musí být potrestáni lidé střežící budovu rádia, kteří jsou zodpovědní za to, že neznámý pachatel odcizil z obrněných vozidel odrazová světla. K činu se přihlásilo recesistické sdružení Rudý doutnák s tím, že jim nikdo z ostrahy nekladl žádné překážky.

  • 15.10.2001

    Spory antraxu, který se v posledních dnech objevil na Floridě, nepocházejí z Česka. Čeští policisté a pracovníci civilní rozvědky o tom mají téměř stoprocentní jistotu. V diskusním pořadu České televize Naostro to uvedl v neděli ředitel civilní rozvědky František Bublan. Připustil však, že jeho úřad nemá přesný přehled o tom, jak se s nebezpečnými látkami v někdejším Československu nakládalo například v 60. a 70. letech

    Výskyty sněti slezinné na Floridě mají podle listu The Observer známky teroristického útoku. Podezření, že si teroristé mohli obstarat nebezpečné chemické látky právě v České republice, už před několika týdny zveřejnil britský spisovatel Simon Reeve. Zmiňoval se v této souvislosti také o nebezpečném botulotoxinu. České úřady ale po několikadenním vyšetřování sdělily, že naše země rozhodně zdrojem této látky není.

  • 15.10.2001

    Zhruba tři čtvrtiny obyvatel České republiky by souhlasily s výraznějším omezením osobní svobody výměnou za větší bezpečí před hrozícími teroristickými útoky. Podle výsledků průzkumu agentury TNS Factum exkluzivně pro ČTK je také osm lidí z deseti pro zavedení kontrol cestujících i zavazadel ve veřejné dopravě. Šetření dále ukázalo, že 75 procent dotázaných se nebrání instalaci bezpečnostních zařízení u kin, divadel či muzeí. S opatřeními většina veřejnosti souhlasí, přestože by přinesly zdražení vstupného či zdržení v případě prohlídek zavazadel.

    Obdobné výsledky zaznamenal průzkum společnosti SC&C, který zveřejnily Lidové noviny na konci září. Pro zvýšení pravomocí policie a omezení občanských práv se v něm vyslovilo 83 procent respondentů, tedy zhruba o osm procent více než nyní. Třicet procent účastníků průzkumu podle SC&C dokonce uvedlo, že by zemi před teroristy lépe ochránila vláda pevné ruky.

  • 15.10.2001

    Představení České republiky v souvislosti s jejím úsilím o začlenění do Evropské unie je cílem Českých dnů ve Španělsku. Uskuteční se 17. a 18. října v Madridu. "Během těchto dvou dnů budeme lobbovat v tom nejlepším slova smyslu za Českou republiku a budeme se snažit vytvořit veřejné mínění nám nakloněné," řekl ČTK předseda Senátu Petr Pithart. Do Španělska pojede v čele delegace českých politiků, politologů, ekonomů i umělců. Španělsko bude v první polovině roku 2002 předsedat EU. Pithart připomněl, že právě první polovina příštího roku bude možná "rozhodující půlrok" v dosavadním procesu rozšiřování EU. I když je dost dobře možné, že příslušné protokoly budou podepsány až na podzim příštího roku, ta nejtěžší jednání, například o zemědělské politice či fondech EU, se uskuteční za španělského předsednictví, uvedl Pithart, který bude v rámci dnů hovořit o vývoji České republiky od roku 1989.

  • 15.10.2001

    Přístup rakouských politických sil i dalších subjektů k reformním sousedům a jejich chystanému přijetí do Evropské unie kritizoval zmocněnec rakouské vlády pro rozšíření unie Erhard Busek. Vyčetl jim neustálé přemílání negativ a zastal se i jihočeské jaderné elektrárny Temelín, která je některými silami zneužívána pro získání vnitropolitických pozic, ačkoli jsou v reformních zemích výrazně nebezpečnější elektrárny, o kterých se přitom v Rakousku mlčí. "Hrozby vetem pro vstup ČR do EU kvůli Temelínu jsou jen pokusem strany Svobodných (FPÖ) nahnat si nové voličské hlasy pro příští volby," řekl Busek na konferenci o rozšíření ve Vídni. "Temelín zůstane sporným tématem, i když se Česko do EU dostane. Naproti tomu při zabránění českému vstupu nebude mít Rakousko zvenčí prakticky už vůbec žádný vliv na další vývoj elektrárny," upozornil Busek podle agentury APA.

  • 15.10.2001

    Vliv Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí je minimální, uvádí provozovatel elektrárny, a.s. ČEZ, s odvoláním na studie pražského Výzkumného ústavu vodohospodářského. Ekologové z Hnutí Duha s tím souhlasí, ale pouze za podmínky, že se nestane těžká havárie. "Bezprostřední vliv jaderné elektrárny na okolí je za běžného provozu pochopitelně minimální, pomineme-li krajinný ráz," uvedla mluvčí Hnutí Duha Karolína Šůlová. Dopady se podle ní projeví v případě těžké havárie. "A právě kvůli nim jsou jaderné elektrárny považovány za rizikové," dodala. Pravděpodobnost havárie s únikem radioaktivity je jednou za 70 tisíc let, uvádí analýza Evropské komise z roku 1998.

    Studie o vlivu Temelína na životní prostředí sledovaly mimo jiné šest meteorologických charakteristik a porovnávaly, nakolik odchýlí Temelín rozmezí jejich průměrných hodnot. Zatímco se před spuštěním Temelína v letech 1990 až 1997 měnily vlivem počasí jednotlivé roční průměry teploty o 11,05 procenta, Temelín tyto průměry mění z 0,29 procenta. U délky trvání námrazy kolísalo rozmezí ročních průměrů před spuštěním proti celkovému průměru z 59,58 procenta, Temelín mění roční průměry z 1,82 procenta.

Pages