Zprávy

Vláda schválila návrh novely trestního řádu, který má tento zákon přizpůsobit Schengenským dohodám o volném pohybu osob. Novela se podle mluvčího Libora Roučka týká především mezinárodní spolupráce v trestní oblasti. Nutné je v zájmu právní jistoty přesně vymezit, který orgán činný v trestním řízení je příslušný k provedení konkrétního úkonu, o který požádají zahraniční orgány, dodal mluvčí. Podle Schengenské úmluvy o volném pohybu osob se na hranicích účastnických zemí nekonají celní a pasové kontroly. Současně je toto opatření doprovázeno zvýšenou ostrahou vnější hranice společenství, která má zamezit nelegální migraci. Do schengenského prostoru nyní patří Německo, Francie, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Španělsko, Portugalsko, Itálie a Rakousko.

Novela branného zákona, jejíž věcný záměr schválila vláda, má snížit počet územních vojenských správ, vojenských velitelství i zaměstnanců. Tato úprava bude znamenat roční úsporu 500 miliónů korun. Počet územních vojenských správ se po vstoupení novely v platnost sníží z 86 na 35. Celkový plánovaný počet pracovníků se tak sníží z nynějších 3036 na 1340. Ministerstvo obrany připravuje celkovou reformu armády, která má vést k její profesionalizaci.

Vláda schválila návrh novely zákona o obecně prospěšných společnostech. Cílem je odstranit rozpor s právem Evropské unie, který spočívá zejména v omezení účasti cizinců ve správní radě společností. Zatímco podle nynějšího zákona mohli cizinci tvořit ve správní radě obecně prospěšné společnosti maximálně třetinu, novela toto omezení odstraňuje. Obecně prospěšné společnosti jsou neziskové organizace, které vznikly z iniciativy občanů, a stát je pouze reguluje. Jde například o nemocnice, školy a sociální zařízení, jež vyplňují prostor na trhu vedle státních či soukromých společností.

Zákon o Antarktidě, jehož věcný záměr schválila vláda, zapojí Českou republiku do ochrany bílého kontinentu. Jeho přijetím a ratifikací protokolu k mezinárodní smlouvě o Antarktidě získá ČR konzultativní status s právem hlasování na fóru poradního shromáždění smlouvy o Antarktidě. Cílem zákona je transformace mezinárodněprávních závazků ČR a úprava podmínek ochrany životního prostředí v Antarktidě, které budou platit pro české expedice. Přestože se nyní z výzkumných stanic systematicky odstraňují odpadky, Antarktida zůstává znečištěna 300.000 tun odpadu. V minulých desítiletích ho na bílém kontinentě zanechaly expedice složené z příslušníků více než čtyřiceti států, které ho obývaly a využívaly.

Pracovníci jihočeské Jaderné elektrárny Temelín udržují výkon reaktoru prvního bloku na 75 procentech, při nichž blok dodává do rozvodné sítě zhruba 705 megawattů elektrické energie. Mluvčí elektrárny Milan Nebesář uvedl, že v této etapě čeká první blok 294 zkoušek.

Předseda poslaneckého klubu sociálnědemokratické strany (SPÖ) v rakouském parlamentu Josef Cap naléhavě vyzval kancléře Wolfganga Schüssela, aby okamžitě zveřejnil dopis komisaře EU Güntera Verheugena, adresovaný rakouské a české vládě. V něm podle informací z minulého týdne Verheugen označuje pochybnosti ohledně české jaderné elektrárny Temelín za odstraněné a vyzývá k ukončení procesu posuzování bezpečnosti Temelína.

Mimořádná bezpečnostní opatření vyvolaná hrozbou teroristických útoků přijdou český stát do konce roku zřejmě na několik set miliónů korun. Jen za uplynulé čtyři týdny za ně resorty vnitra a obrany vydaly 60 miliónů korun. Informovala o tom Česká televize. Pokud ostraha strategických objektů brzy neskončí, což není pravděpodobné, bude muset ministerstvo financí odebrat peníze pro policii a armádu z rozpočtů ostatních resortů. S podobnými výdaji navíc totiž nikdo nepočítal, uvedla televize. "Bezpečnostní opatření stojí půl miliónu korun denně; jsou to mzdové i provozní náklady," řekla televizi policejní mluvčí Ivana Zelenáková. Ministerstvo obrany, které počítá s desítkami miliónů korun výdajů navíc, využívá podle jeho mluvčího Milana Řepky dosud vlastní finanční rezervy. Ani jeden z obou takzvaných silových resortů zatím ministerstvo financí o pomoc nepožádal. O zvýšení schodku státního rozpočtu nebo o vydání státních dluhopisů je podle ministerstva předčasné hovořit.

Předseda rakouských opozičních Zelených Alexander van der Bellen se vyslovil proti uzavření energetické kapitoly při jednáních o vstupu ČR do EU až do parlamentních voleb v České republice, které jsou naplánovány na příští rok. "Po volbách bude situace možná jiná. To znamená, že do té doby musí kapitola o energetice zůstat otevřená," řekl van der Bellen v diskusním pořadu rakouské televize. Reagoval tím na prohlášení komisaře Evropské unie Güntera Verheugena, který v dopisu předsedům rakouské a české vlády označil vyhodnocování bezpečnosti Temelína v rámci procesu z Melku za ukončené a vyzval k jeho uzavření. Předseda Zelených navrhl uspořádat k Temelínu jakýsi vnitrorakouský "summit", tedy setkání zástupců parlamentních stran, vlády v čele s kancléřem Wolfgangem Schüsselem a ekologických organizací s cílem dohodnout další postup Rakouska ohledně jihočeské elektrárny. Odmítl ale myšlenku krajně pravicové vládní strany Svobodných (FPÖ) zabránit vstupu severního souseda do Evropské unie, bude-li Temelín v provozu.

Strana rovněž podporuje protestní akce rakouského obyvatelstva včetně obnovení blokád na česko-rakouských hraničních přechodech. "To jsou nouzová opatření. To jsou výkřiky dotčených v situaci, kdy se cítí osamoceni," zdůraznil van der Bellen.