-
5.11.2001
Vláda ve středu projedná opatření, která mají posílit integraci Romů do většinové společnosti. Opatření se zaměřují především na zvýšení romské vzdělanosti. Důvodem jejich zpracování byly nedávné kontroly britských imigračních úředníků na ruzyňském letišti. Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, totiž odhalily "velmi neuspokojivý stav integrace romských komunit do společnosti". Pokud vláda materiál schválí, měl by ministr školství posílit zřizování přípravných tříd pro romské děti, kterých dosud není dost. Mělo by přibýt romských vychovatelů a asistentů učitelů a měli by začít působit i na druhém stupni základních škol a na učilištích, v dětských domovech a ve výchovných ústavech. Právě na učiliště totiž míří řada romských dětí, obtížná komunikace ale bývá příčinou toho, že školy nedokončí. Vzniknout by měl i projekt terénní sociální práce ve špatně situovaných romských komunitách.
-
4.11.2001
Strana rakouských Svobodných (FPÖ) stojí za hrozbou vetování vstupu ČR do Evropské unie, pokud Česko nebude připraveno postupovat konstruktivně při jednáních o jaderné elektrárně Temelín. Podle agentury APA to v sobotu řekla vicekancléřka a představitelka FPÖ Susanne Riessová-Passerová v rozhovoru pro rakouský rozhlas. Česká vláda se musí "v této otázce pohnout", míní politička. Jak vyplývá ze zprávy APA, obviňuje Českou republiku, že narozdíl od ostatních kandidátů na členství v Evropské unii dosud nebyla připravena vystupovat v rozhovorech konstruktivně. Bezpečnost Rakušanů musí být zajištěna, zdůraznila prý Riessová-Passerová.
-
4.11.2001
Za největší hrozbu pro lidstvo považuje po teroristických útocích na USA více než polovina Čechů a Slováků války a konflikty. V obou zemích je o tom přesvědčeno zhruba 51 procent lidí. Ještě v červnu přitom války za největší hrozbu považovala zhruba čtvrtina Čechů. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury RCA Research. Větší obavy z válečných konfliktů odsunuly do pozadí některé otázky, které lidé ještě před pár měsíci považovali za aktuální. Například znečištění životního prostředí považovala v červnu za hlavní problém lidstva téměř čtvrtina Čechů, v říjnu už to byl jen každý osmý. Méně lidí než v minulém průzkumu také nyní jako hlavní problém lidstva uvádělo nedostatek potravin, hospodářské problémy či vyčerpání přírodních zdrojů.
-
3.11.2001
Ministerstvo zahraničí podle svého mluvčího Aleše Pospíšila již ví, jak si Američané představují budovu, do níž by se v budoucnu mohla z centra Prahy přestěhovat Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Rozhodnutí o přesunu rádia však zatím nepadlo, i když o stěhování na bezpečnější místo se jedná. Zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu ve čtvrtek navrhl, aby vyla vytvořena rozhlasová stanice Radio svobodný Afghánistán. Pospíšil zatím nedokázal říci, zda by vznik nového rádia zvýšil nebezpečí teroristického útoku na sídlo rozhlasové stanice. V takovém případě by bylo nutné vycházet z analýzy informací zpravodajských služeb. Obecně usoudil, že nebezpečí útoku na českém území souvisí nejen s pražským vysíláním RFE/RL, ale i členstvím ČR v NATO a zapojením českých jednotek do akcí proti terorismu. Pražské sídlo RFE/RL kvůli možným útokům teroristů nyní neustále hlídají obrněné transportéry a policisté.
-
3.11.2001
Protitemelínští aktivisté chtějí prezidentu Havlovi doručit zprávu rakouských expertů o jaderné elektrárně Temelín, kterou odpůrci jihočeské elektrárny nazývají "černou knihou". Očekávají přitom, že je prezident podpoří. Odvolávají se přitom na některé jeho kritické výroky, které se vztahovaly k temelínské elektrárně. Na neděli odpoledne připravuje spolek Stop Temelín protestní akci na hraničním přechodu Wullowitz/Dolní Dvořiště. Kritickou zprávu rakouských expertů na ní převezme jihočeský krajský zastupitel Vladimír Halama, který ji má osobně předat prezidentovi. Rakouští odpůrci Temelína chtějí Havla požádat, aby se postaral o to, že "atomová lobby v pražské vládě zprávu neutají". Zprávu, která byla zveřejněna koncem září, zřejmě vypracoval rakouský Institut pro výzkum rizik (IRF).
-
2.11.2001
O vyslání české protichemické jednotky do kampaně proti terorismu vedené Spojenými státy požádal českého premiéra Miloše Zemana americký velvyslanec v Praze Craig Stapleton. Informovalo o tom tiskové oddělení úřadu vlády s tím, že předseda vlády se žádostí souhlasil. Česká republika se tak výrazněji zapojuje do kampaně proti terorismu zahájené po 11. září. Spojenci ze Severoatlantické aliance zatím využívali jen českého dopravního letounu Tu-154, který počátkem tohoto týdne dopravoval osoby a materiál po západní Evropě. Elitní jednotku chemické ochrany v Liberci, součást roty okamžité reakce NATO, nabídl společně s polní nemocnicí spojencům před časem premiér Zeman.
-
2.11.2001
Přibližně 300 českých vojáků se zřejmě bude podílet na operaci Enduring Freedom (Trvalá svoboda), kterou se mezinárodní koalice vedená USA snaží bojovat s terorismem. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík a náčelník generálního štábu Jiří Šedivý potvrdili, že američané požádali o 9. rotu protichemické ochrany z Liberce. Pro nasazení v operaci bude tato jednotka rozšířena o další vojáky na sílu praporu. Podrobnosti jejího možného působení resort obrany tají. Podle ministra je také možné, že jednotka nasazena v zahraničí vůbec nebude.
-
2.11.2001
Irák popřel tvrzení českého ministra vnitra Stanislava Grosse, že irácký diplomat a tajný agent se v Praze sešel s Muhammadem Attou, domnělým únoscem jednoho z letadel, která byla použita při teroristickém útoku na USA 11. září. S odvoláním na komuniké iráckého ministerstva zahraničí o tom informuje agentura AP. Podle iráckého ministerstva zahraničí informace o schůzce Atta-Aní "nejsou vůbec pravdivé". V prohlášení se také připomíná, že Gross v rozhovoru pro jistý francouzský deník zveřejněném 9. října sám přiznal, že "toto setkání nemůže potvrdit". Irácké ministerstvo také obvinilo Grosse z vypouštění "falešných zpráv" s cílem "zburcovat Západ proti Arabům a muslimům", dodává AP. Informace o schůzce Atty a Aního, o níž informovaly počátkem října některé české deníky, popřel již také irácký vicepremiér Tárik Azíz v článku v panarabském listu Aš-Šark al-Avsat vycházejícím v Londýně z 19. října. Aní byl předmětem zájmu českých služeb, které se na něj soustředily kvůli jeho zájmu o rozhlasovou stanici Svobodná Evropa.
-
2.11.2001
Rakouská vicekancléřka za kontroverzní Svobodné (FPÖ) Susanne Riessová-Passerová zmírnila význam její stranou prosazovaného podpisového referenda "Veto proti Temelínu", které se má konat v lednu. V rozhovoru pro dnešní deník Salzburger Nachrichten uvedla, že "referendum není namířeno proti vstupu Česka do EU, ale proti elektrárně", a proto postačí, když česká vláda připustí plán na odstavení Temelína v budoucnu. "Kvůli Temelínu se naše koalice (s lidovci-ÖVP) rozhodně nerozpadne," prohlásila vicekancléřka v reakci na skutečnost, že ÖVP kancléře Wolfganga Schüssela vetování českého vstupu do EU jednoznačně odmítá, stejně jako všechny ostatní rakouské strany. "Veto vstupu není skutečným obsahem referenda: to usiluje o uzavření Temelína jako podmínky pro přijetí Česka do EU," zdůraznila Riessová-Passerová s tím, že splnění této podmínky lze dosáhnout přijetím plánu na uzavření elektrárny, jako to například Slovensko udělalo v případě dvou nejstarších bloků Jaslovských Bohunic či Litva v případě Ignaliny.
-
2.11.2001
Ministr dopravy a spojů Jaromír Schling nevidí důvod, proč by Evropská komise měla ve své hodnotící zprávě pokárat Česko za udělování veřejných zakázek bez vyhlášení tendru. Schling, který je zodpovědný za kontrakt na výstavbu dálnice D47 na severní Moravě v hodnotě 1,3 miliardy USD, řekl, že zakázka ještě vůbec zadána nebyla. Vedoucí delegace Evropské komise pro Českou republiku Ramiro Cibrian pro elektronické vydání listu Financial Times totiž prohlásil, že Evropská komise pravděpodobně ve své roční hodnotící zprávě, která má být schválena 13. listopadu, pokárá českou vládu za udělování veřejných zakázek bez vyhlášení tendru. "Při pohledu z Bruselu ta kritika oprávněná být může. Pokud by se tím zabývali hlouběji, pokud by neusuzovali jen z novinových článků, tak by zjistili, že ta zakázka zatím ještě zadána nebyla. O smlouvách se teprve vyjednává," řekl ministr Schling. Zákon o veřejných zakázkách, resp. příslušný paragraf 50, umožňuje vládám udělovat kontrakty bez vyhlášení tendru v případě nepředvídaných událostí. Vláda však k podobnému kroku přistoupila v letošním roce již několikrát, což rozzlobilo potenciální zájemce a zvýšilo obavy, že vládní výběr ovlivňuje korupce. Mezi tyto případy kritici zahrnují například jmenovaní poradců pro privatizaci v petrochemickém, energetickém a plynárenském odvětví. Státem vlastněný Český Telecom pak lehce získal kontrakt pro vládní multimediální komunikace. Komise má také námitky proti ministerskému plánu poskytnout státní pomoc na restrukturalizaci problémového ocelářství. Podle vedoucího delegace Evropské komise Ramira Cibriana bude EK kritizovat také rozšíření deficitu státního rozpočtu a zklamána je také zpožděním přijetí nového zákona o státní službě.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13787
- 13788
- 13789
- 13790
- 13791
- 13792
- 13793
- 13794
- 13795
- …
- následující ›
- poslední »