Zprávy

Projekt na zlepšení podmínek obyvatel vojenského újezdu Libavá, který připravil ministr obrany Jaroslav Tvrdík, uvítali senátoři ze střední Moravy. Současně se však obávají, že ministr, kterému končí příští rok v létě mandát, není schopen zabezpečit splnění slibů. Skupina senátorů, mezi nimi například František Mezihorák (ČSSD) a Jitka Seitlová (ODA), již léta usiluje o zlepšení životních podmínek v Libavé. Ministr obrany ve čtvrtek na Libavé přiznal, že armáda rozvoj území, kde žijí lidé pod vojenskou správou, dlouhá léta zanedbávala. Nyní však vypracovala program obnovy do roku 2006 a pro zlepšení životních podmínek uvolní jen letos a příští rok téměř 100 milionů korun. Lidé by se tak měli dočkat například výrazného snížení nezaměstnanosti, lepšího zásobování a služeb či oprav chátrajících budov. Armáda se nyní snaží zabránit tomu, aby se lidé z újezdu vyslovili pro převedení obydleného území pod civilní správu. O to se snaží z popudu části obyvatel Libavé senátoři, kteří kvůli tomu připravili změnu zákona. Senátoři upozorňují, že lidé jsou zbaveni práva volit a rozhodovat o trvalém pobytu, podnikat či volně se pohybovat v újezdu. Podle senátorů je to v zemích NATO rarita.

Představitelé rakouských parlamentních stran se na čtvrtečním setkání nedohodli na společném postupu ohledně jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Ministr životního prostředí Wilhelm Molterer ale po setkání zopakoval, že Praha nemůže počítat se souhlasem Rakouska k uzavření kapitoly energetika ve vstupním jednání ČR s EU, dokud nebude ukončen melkský proces hodnocení Temelína. Ministr se jednoznačně zasazuje o rozšíření Evropské unie a proto vetování vstupu České republiky do unie kvůli provozu Temelína, jak to navrhuje vládní pravicová strana Svobodných, považuje za kontraproduktivní. Svobodní bývalého předáka Jörga Haidera hodlají vyčkat výsledků podpisového plebiscitu, které se na jejich žádost uskuteční v lednu příštího roku. Voliči v něm budou moci podpořit požadavek strany na zablokování vstupu České republiky do unie, pokud severní soused uvede Temelín do komerčního provozu. Předáci poslaneckých klubů se opět sejdou 12. listopadu, do kdy ministr životního prostředí Wilhelm Molterer předloží písemnou zprávu o stavu jednání ohledně hodnocení Temelína a o otázkách, které rakouská strana považuje nadále za otevřené.

V žádné z podezřelých zásilek, které lidé nahlásili policii nebo hasičům, nebyly do dnešního dne objeveny bakterie antraxu ani jiných nemocí, uvedl v úterý hlavní hygienik ČR Michal Vít. Všechny podezřelé zásilky byly nejprve podrobeny zkoumání Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, přičemž v žádné z nich se nevyskytly nebezpečné chemické či radioaktivní látky, uvedl v úterý také jeho mluvčí Pavel Pittermann. Úřad do úterý prověřil zhruba 600 těchto zásilek. Pouze část z nich poté putuje na bakteriologické vyšetření do Státního zdravotního ústavu. Hasiči nebo policie mohou podle charakteru zásilky, tvaru a jejího vybavení požadovat buď komplexní vyšetření včetně biologického, nebo například pouze chemické, uvedl Pittermann. Podle hlavního hygienika bakteriologickým rozborem dosud prošlo zhruba 70 zásilek.

Šéfové frakcí všech rakouských parlamentních stran se ve čtvrtek dopoledne sejdou, aby se poradili o dalšímu postupu v otázce české jaderné elektrárny Temelín. Oznámil to v úterý předseda parlamentní frakce lidové strany (ÖVP) Andreas Khol. Předseda strany Zelených Alexander Van der Bellen pozvání lidovců uvítal, prohlásil však, že Zelení trvají na tom, aby ke schůzce byli přizváni i zástupci nevládních organizací, tedy odpůrci atomové energie. Zdůraznil, že všichni účastníci schůzky by se měli zavázat, že v otázce Temelína budou postupovat jednotně a vyhnou se samostatným akcím.

České republice by mělo být podle Van der Bellena dáno jasně na vědomí, že její vstup do EU je i cílem Rakouska, že však otázka Temelína je pro Rakousko záležitostí národní bezpečnosti, a tedy nejdůležitější otevřenou otázkou vstupních jednání s ČR. Důsledkem je, že energetická kapitola vstupních jednání nyní nemůže být uzavřena.