• 9.11.2001

    Zástupci parlamentních stran s výjimkou komunistů podporují záměr Spojených států zřídit Rádio Svobodný Afghánistán, které by zřejmě vysílalo z pražského sídla Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Upozorňují ale na zvýšená bezpečnostní rizika s tímto krokem spojená. Většina politiků je pro přestěhování Svobodné Evropy z centra Prahy do jiné, bezpečnější lokality. O možném přemístění rozhlasové stanice bude zřejmě v pátek jednat i ústřední krizový štáb.

  • 9.11.2001

    Dohoda mezi Rakouskem a Českou republikou o Temelínu, jíž vyvrcholí proces z Melku, by měla být učiněna závaznou tím, že se stane součástí smlouvy o přistoupení mezi EU a ČR, a to v rámci kapitoly energetika, vyložil ve čtvrtek rakouskou představu o ukončení procesu z Melku kancléř Wolfgang Schüssel. "Jednání zatím nejsou dokončena. Požádali jsme Evropskou komisi, aby výsledky dialogu zahájeného v Melku byly plně zahrnuty do smlouvy, do energetické kapitoly. Měl by to být závazný zákon pro obě strany," řekl Schüssel na otázku ČTK poté, co v Bruselu jednal o Temelínu s předsedou Evropské komise Romanem Prodim.

  • 9.11.2001

    Český ministr zahraničí Jan Kavan soudí, že budoucí česko-rakouská dohoda o Temelínu vycházející z melkského procesu nepatří do smlouvy o přistoupení mezi EU a ČR. Obecně si ovšem dokáže představit, že by závěrečný melkský dokument byl nějakým způsobem s kapitolou energetika propojen. Kavan to ve čtvrtek řekl na tiskové konferenci v reakci na rakouskou představu o ukončení procesu z Melku, kterou ve čtvrtek v Bruselu předestřel rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. "Dovedu si představit jistou formu propojení závěrečné dohody melkského procesu, pokud se na ní shodneme, ... jisté propojení s kapitolou energetikou," řekl Kavan na dotaz ČTK. Jeho kolegyně Benita Ferrerová-Waldnerová je pro jakoukoli variantu, která povede k zajištění bezpečnosti Temelína. Kdy přesně bude Melk uzavřen, ve čtvrtek ani jeden z ministrů neřekl.

  • 8.11.2001

    Američané specifikovali požadavky na náhradní objekt pro redakci Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Během své cesty po Spojených státech to řekl premiér Miloš Zeman. Ministerstvo obrany podle něj teď zjišťuje, zda má v resortu nemovitost, která by redakci vyhovovala. Premiér nevyloučil, že americká strana během příątích y týdnů vznese oficiální žádost o přestěhování stanice. Miloš Zeman se dnes zřejmě bude bavit o Svobodné Evropě s předsedou zahraničního výboru americké Sněmovny reprezentantů Henrym Hydem. Dolní komora amerického parlamentu totiž včera schválila návrh zákona o vytvoření rozhlasové stanice Rádio svobodný Afghánistán, která by vysílala do Afghánistánu v tamních jazycích paštštině a darí. Vysílání by nejspíše zaštítilo právě Rádio Svobodná Evropa.

    Vytvoření Rádia Svobodný Afghánistán bude ale znamenat další zvýšení bezpečnostních opatření v České republice. Ministr vnitra Stanislav Gross dnes Českému rozhlasu řekl, že chce s americkou stranou jednat o maximálním možném zabezpečení samotného vysílání i českých občanů.

    Autor: Eva Petržílková
  • 7.11.2001

    Místopředseda české vlády Pavel Rychetský ujistil o připravenosti České republiky splnit veškeré povinnosti, které by vyplynuly z mezinárodních závazků při protiteroristickém tažení. "Jsme připraveni poskytnout svým spojencům veškerou pomoc a podporu, včetně pomoci vojenské," řekl Rychetský na varšavské konferenci zabývající se možnostmi spolupráce v boji proti světovému terorismu. Účastníky summitu zároveň vyzval k zamyšlení, jaké formy boje proti terorismu by byly opravdu účinné a přitom by nenarušily "tak vzácně vytvořenou jednotu" euroatlantického prostoru, stejně jako většiny arabských zemí a států středního a dálného Východu. V boji s terorem je podle Rychetského především třeba zamezit jeho financování, ale i dalších forem organizovaného zločinu. Je také nutné znemožnit teroristům, aby kdekoliv nalezli bezpečné útočiště.

    Americký prezident George Bush prostřednictvím satelitního přenosu z Bílého domu varoval představitele zemí východní a střední Evropy, kteří se sešli na bezpečnostní konferenci ve Varšavě a jejichž země prošly područím bývalého SSSR, že svoboda je opět ohrožena. Dnes toto ohrožení představují teroristické organizace, zdůraznil Bush. Řekl, že teroristická organizace Al-Káida Usámy bin Ládina se snaží získat chemické, biologické a jaderné zbraně. Tato teroristická síť usiluje o vyvezení "teroru do celého světa", řekl Bush. Al-Káida, obviňovaná ze zorganizování teroristických útoků na Spojené státy, podle něj operuje ve více než 60 zemích včetně některých ve střední a východní Evropě.

    V závěrečné deklaraci účastníci varšavské konference odsoudili teroristické útoky na New York a Washington z letošního září. Zároveň se zavázali k boji proti terorismu ve svém regionu i za jeho hranicemi a k podpoře veškerých protiteroristických mezinárodních aktivit.

  • 7.11.2001

    Bezpečnostní situace České republiky se v posledních týdnech nezměnila a nadále platí řada bezpečnostních opatření zavedená po zářijových útocích na USA. Ministr vnitra Stanislav Gross to řekl v Jindřichově Hradci. "Nemáme jediný signál, který by nás mohl uklidňovat. Naopak informace od našich zahraničních kolegů jsou do určité míry varující," uvedl Gross. Podle něj je důležité nepolevovat v přijatých bezpečnostních opatřeních. Ochabnutí pozornosti by totiž mohli využít potenciální nepřátelé k teroristickému útoku. Zvýšenou měrou jsou v republice střeženy například státní úřady, energetické a chemické provozy, vysílače, vytipované mosty, tunely a zdroje pitné vody.

  • 7.11.2001

    "Česká republika může očekávat pozitivní zprávu," řekl evropský komisař Günter Verheugen poté, co dlouze rozmlouval s českým ministrem zahraničí Janem Kavanem, převážně mezi čtyřma očima. K posudku, který bude schválen Evropskou komisí a zveřejněn za týden, však odmítl sdělit jakékoli podrobnosti. Jan Kavan posléze řekl, že zpráva ještě více než obvykle zdůrazní potřebu stabilní, nezávislé a výkonné státní správy a poukáže na to, že ČR stále nemá zákon o státní službě. Oba politici se shodli, že ČR patří jednoznačně mezi kandidáty, kterých se týká slib EU ukončit rozhovory v roce 2002 a umožnit přistoupení na začátku roku 2004. Verheugen předpověděl, že unie tento příslib na prosincovém summitu v Laekenu potvrdí a umocní.

    Hodnotící zpráva Evropské komise bude podle ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše hodnotit stav české justice příznivěji než v loňském roce. Bureš to řekl v rozhovoru pro rádio BBC. Loni zpráva Evropské komise kritizovala především zpoždění reformy soudnictví, průměrnou délku řízení před civilními soudy první instance, množství nedodělků u soudů a jejich nedostatečné technické vybavení.

  • 7.11.2001

    Představu české vlády, jak ukončit jednání s Rakouskem o Temelínu na základě protokolu z Melku a jak uzavřít v přístupových rozhovorech kapitolu "energetika" vyložil místopředsedkyni Evropské komise Loyole de Palaciové český ministr zahraničí Jan Kavan. Po schůzce se radoval, že se s komisařkou plně shodl. "Musím s potěšením konstatovat, že jsme se zcela shodli. Nyní bude záležet na jednání s rakouskou stranou v příštích dnech, které bude, doufám, stejně úspěšné," řekl Kavan ČTK. V opačném případě by podle něj hrozilo, že Rakousko bude kapitolu "energetika" vetovat. "Pokud bychom se s rakouskou stranou nedohodli do konce listopadu nebo začátku prosince, hrozí tu krach procesu z Melku, tedy místo jednání konfrontace," uvedl Kavan.

  • 7.11.2001

    Hornorakouští odpůrci jihočeské jaderné elektrárny Temelín jsou nanejvýš rozhořčeni prohlášením rakouského ministra životního prostředí Wilhelma Molterera, že Česko má právo na volbu zdrojů energie a tím i na provoz Temelína. Část aktivistů požaduje ministrovu demisi, část jej obviňuje z "přisluhovačství atomové lobby" a část hledá poslední naději v nových právních kličkách v Česku. "Je prostě neúnosné, aby mám šéf resortu ochrany životního prostředí vpadl takovým způsobem do zad," prohlásil podle agentury APA předák hornorakouské iniciativy Stop Temelín Josef Neumüller. Podle jeho názoru mohou ministrova slova mezi obyvateli vyvolat "výbuchy rozhořčení".

  • 6.11.2001

    Spojené státy nemají podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka zásadní problémy s tím, jak česká strana minulý čtvrtek informovala o americkém požadavku na protichemickou jednotku pro operaci Endurnig Freedom (Trvalá svoboda). Ministr ale zároveň doplnil, že USA ve čtvrtek českou stranu požádaly, aby další informace nebyly poskytovány. "Premiér postupoval tak, jak uznal za vhodné," komentoval Tvrdík krok Miloše Zemana, který ve čtvrtek prostřednictvím tiskového oddělení informoval o americkém požadavku na 9. rotu protichemické ochrany z Liberce. Ministr obrany a náčelník generálního štábu Jiří Šedivý poté do hodiny uspořádali tiskovou konferenci, kde představili podobu asi třísetčlenné jednotky a připustili, že by měla být nasazena "tisíce kilometrů" od Česka. Oznámili také páteční návštěvu jednotky a tiskovou konferenci v Liberci. Setkání s novináři bylo ještě týž večer, zřejmě po americké žádosti, zrušeno a v pátek už vedení armády, ministerstva i chemici samotní důsledně mlčeli. Česká rota protichemické ochrany nebude nasazena v USA. Řekl to premiér Miloš Zeman během své pracovní cesty po USA v reakci na spekulace médií, podle nichž by čeští chemici mohli pomáhat Američanům v boji proti kontaminaci amerických úřadů antraxem. Podle spekulací je nejpravděpodobnějším místem případného nasazení Uzbekistán nebo Pákistán. Ministr ale upozornil, že v krátké době musí být pro vládu a pak i pro Poslaneckou sněmovnu připraven materiál, kterým bude vyslání vojáků schváleno.

    Autor: Ivo Prokop

Pages