-
26.9.2001
Jednání o bezpečnostních otázkách bude těžištěm návštěvy ministra zahraničí Jana Kavana v USA, kde bude pobývat od 28. září do 2. října. Mluvčí ministerstva zahraničí v úterý sdělil, že ministr Kavan bude jednat také o dalším rozvoji hospodářské spolupráce a posunech v zahraniční politice USA po nástupu nové administrativy prezidenta George Bushe. Jde o první oficiální návštěvu ministra Kavana po nástupu Bushovy administrativy. Setkat se má mimo jiné s generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem, prezidentovou poradkyní pro národní bezpečnost Condoleezou Riceovou a se svým resortním protějškem Colinem Powellem.
-
26.9.2001
Celkem 38 Čechů se do úterý neozvalo z USA po útocích na New York a Washington 11. září. ČTK to v úterý řekl ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Ivan Záleský. Ministerstvo nyní hodlá seznam protřídit, vyřadit z něj neopodstatněné nebo nekonkrétní údaje a po zbylých osobách zahájit intenzívnější pátrání. Informace o Češích, kteří pobývali v USA v době útoku a dosud se neozvali, shromažďují české zastupitelské úřady v New Yorku a Washingtonu. Jejich pracovníci po nich pátrají s pomocí policie, nemocnic a místních krizových štábů. Jejich příbuzným zaslalo ministerstvo k vyplnění formuláře krizového newyorského štábu, které pomohou při dalším pátrání. Záleský nevyloučil, že na seznamu jsou i lidé, kteří v USA ilegálně pracovali. "Možná to je i jeden z důvodů, proč se nám nedaří je sehnat. To nemohu vyloučit, ale samozřejmě to nemohu ani potvrdit," řekl.
-
26.9.2001
České aerolinie přestaly přijímat nové pracovníky, aby zmírnily negativní dopady poklesu poptávky cestujících po teroristických útocích v USA. ČTK to v úterý řekl mluvčí ČSA Daniel Plovajko s tím, že firma narozdíl od některých zahraničních společností neuvažuje o propouštění či omezování letů. "Platí stop stav. V současné době se nepřijímají žádní noví zaměstnanci včetně pilotů," uvedl mluvčí. Aerolinie zaměstnávají zhruba 4000 pracovníků. Jejich počet se v posledních letech každoročně zvyšoval s růstem provozních výkonů společnosti a rozšiřováním letadlového parku. Loni podnik přijal 612 lidí a pracovní poměr ukončilo 395 pracovníků.
Výrazné propouštění v minulých dnech v souvislosti s omezováním výkonů ohlásily zejména americké společnosti, ale i některé evropské aerolinie. Zhruba 20.000 lidí hodlá propustit například americká firma United Airlines a stejný počet i American Airlines. British Airways oznámily redukci o 5200 zaměstnanců a Alitalia propustí 2500 lidí.
-
26.9.2001
Závěrečnou zkoušku etapy energetického spouštění prvního temelínského bloku s výkonem reaktoru do 55-ti procent připraví obsluha až na středeční večer či noc. Do té doby ještě pracovníci elektrárny a dodavatelských firem provedou při ustáleném chodu měření, která jsou nezbytná pro ukončení této etapy spouštění. Energetické spouštění prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín začalo loni 30. října. Zahrnuje devět etap, přičemž ta současná - s výkonem reaktoru do 55-ti procent - je v pořadí šestá.
-
26.9.2001
Rakouští experti chtějí s českými partnery projednat deset hlavních otázek spojených s bezpečností jaderné elektrárny Temelín. Obě strany by se tak měly zabývat i hodnocením možného rizika postižení stavby případným zemětřesením. ČTK to v úterý řekl Ernst Streeruwitz ze spolkového ministerstva životního prostředí, který je pověřen naplňováním dohody z Melku o jihočeské elektrárně. Oficiální místa zdůrazňují, že všechny potřebné bezpečnostní analýzy se měly provést před spuštěním štěpné reakce. "To se mělo uskutečnit ještě před zahájením zkušebního provozu," řekl Streeruwitz.
Podle zprávy rakouských expertů zatím nelze prokázat, že by jaderná bezpečnost Temelína odpovídala stavu techniky Evropské unie. "První a druhý blok Temelína by na základě evropské povolovací praxe nesměly být ani provozovány, ani by do nich nesmělo být zavezeno palivo, dokud se neodstraní uvedené pochybnosti," zdůrazňuje se v zprávě, kterou zveřejnilo rakouské ministerstvo životního prostředí.
-
26.9.2001
Rakouská zpráva, která kritizuje Jadernou elektrárnu Temelín a jež byla v úterý zveřejněna na internetu, je jednostrannou záležitostí rakouské strany a není v souladu s materiály Evropské komise k dohodám premiérů z Melku. Na dotaz ČTK to uvedla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Pověřenec Horního Rakouska pro otázky jaderných zařízení Radko Pavlovec uvádí, že zprávu zpracovala mezinárodní expertní skupiny v rámci loňských dohod premiérů Rakouska a ČR z Melku. Podle Drábové ji však vytvořil rakouský Institut pro výzkum rizik (IRF), který si na některé oblasti najal zahraniční kolegy. Šéfka SÚJB k tomu dodává, že Evropská komise nesouhlasila s tím, aby byl tento materiál jako rakouský příspěvek zahrnut do dokumentace k dohodám z Melku. "Obsahuje tedy jednostranné stanovisko rakouské strany," shrnula Drábová.
-
25.9.2001
Prezident Václav Havel připustil, že boj proti terorismu zřejmě ovlivní i pojetí občanských práv, zejména práva na soukromí a ochranu osobnosti. "Já se domnívám, že bude třeba leccos změnit, ale já bych to nenazýval omezením občanských nebo lidských práv. Já bych to spíš nazýval jejich ochranou," řekl Václav Havel na dotaz, zda si boj s terorismem nevyžádá omezení lidských práv a nebude nutné například zjednodušit odposlechy pro tajné služby nebo přistoupit k registraci telefonních karet. Prezident dodal, že už na toto téma hovořil s premiérem Milošem Zemanem.
-
25.9.2001
V úterý se v Praze na svém pravidelném jednání sejde Bezpečnostní rada státu. ČTK to oznámilo tiskové oddělení úřadu české vlády. Podle informací ze Strakovy akademie byli na zahájení jednání rady pozváni předsedové obou komor českého parlamentu Václav Klaus a Petr Pithart. Právě za jejich účasti by měla bezpečnostní rada nejdříve jednat o aktuální situaci v ČR a ve světě v souvislosti s předpokládanou odvetou Spojených států za teroristické útoky na cíle v USA 11. září. Přestože v ČR podle dosavadních vyjádření úřadů nehrozí přímé nebezpečí, platí nadále zvýšená bezpečnostní opatření. Bezpečnostní rada se mimořádně sešla den po útocích, ve středu 12. září. Ve svém pravidelném programu má rada v úterý projednat například návrh systému ochrany státních hranic a koncepci vzdělávání v krizovém řízení.
-
25.9.2001
V případě vojenských operací na Blízkém východě musejí občané počítat se zpřísněním bezpečnostních opatření v České republice. ČTK to řekl ministr vnitra Stanislav Gross. Jeho resort se na tuto možnost připravuje. "Výrazně zvýšená opatření" by se týkala nejen policie, ale i hasičů, uvedl. "Současná bezpečnostní opatření dělají do rozpočtu vnitra poměrně velkou díru, protože s nimi nikdo nepočítal," zdůraznil ministr. Nechtěl ale říci, kolik peněz si opatření dosud vyžádala. Připustil ale možnost, že kvůli nim bude vnitro později muset hledat rezervy ve svých zdrojích nebo hledat řešení s ministerstvem financí. "Bezpečnost občanů a snížení rizik je naší povinností a ty rozpočtové záležitosti budeme řešit dodatečně, byť to není jednoduchou věcí," uvedl ministr Gross.
V případě vojenských operací, jejichž výsledkem by mělo být dopadení osob odpovědných za útok na USA, bude například zvýšen počet hasičských zásahových jednotek, které se přímo podílejí na záchraně lidských životů. Z Grossových slov vyplynulo, že by také policie zostřila ostrahu vládních, soudních, diplomatických a dalších strategických objektů v České republice.
Zvýšený počet běženců z krizových oblastí lze podle ministra Grosse očekávat po případných vojenských operacích na Blízkém východě. Vnitro proto chce zvýšit kapacitu ve svých azylových a záchytných zařízeních pro cizince a hodlá urychlit azylová řízení s nynějšími žadateli. "Urychlili jsme také projednávání zákona o azylu v Poslanecké sněmovně," řekl Gross. Ministr nedokázal odhadnout, kolik běženců by mohlo hledat útočiště v ČR. "Obecně lze říci, že když se kdekoli na světě odehrávají válečné konflikty nebo náboženské konflikty, tak to znamená zvýšenou migrační vlnu," doplnil Gross.
-
25.9.2001
Po teroristickém útoku v USA zesílilo podle předsedy Senátu Petra Pitharta v ČR odhodlání pohnout s reformou armády v čase, který je reálný. Pithart to řekl při své návštěvě 43. výsadkového mechanizovaného praporu v Chrudimi, který je součástí čtvrté brigády rychlého nasazení. "Teď víme, že armáda bude muset být hodně jiná, ale nikdo zatím neví v čem. Určitě se posílí zpravodajské služby a význam malých mobilních jednotek špičkově vycvičených vojáků," řekl Pithart. V souvislosti s událostmi minulých dní čeká podle něj reforma také civilní ochranu. "Dělali jsme si z toho kdysi legraci, teď je to zatraceně vážná věc," konstatoval. Pithart s veliteli chrudimského profesionálního praporu diskutoval nejen o profesionalizaci armády, která je podle jeho vyjádření nemyslitelná bez dohody všech politických stran, ale také o materiálním zabezpečení útvaru. Velitel výsadkového praporu Aleš Opata ČTK řekl, současné vybavení své jednotky padáky považuje za kritické. "Ostatní zabezpečení není na požadované úrovni, ale je dostačující," dodal Opata.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13808
- 13809
- 13810
- 13811
- 13812
- 13813
- 13814
- 13815
- 13816
- …
- následující ›
- poslední »