Zprávy

Otázka platnosti tzv. Benešových dekretů, které po druhé světové válce vedly mimo jiné k odsunu německy mluvícího obyvatelstva z území tehdejšího Československa, se musí vyjasnit ještě před vstupem České republiky do Evropské unie. Na nedělním shromáždění k Sudetoněmeckým dnům vlasti v Klosterneuburgu u Vídně to prohlásila státní tajemnice rakouské spolkové vlády zodpovědná za cestovní ruch Maries Rossmannová. Poznamenala rovněž, že morální odsouzení dekretů, jak to podle jejích slov udělal český prezident Václav Havel při nedávné návštěvě Vídně, nestačí. "Česká vláda a stát musí konečně udělat právní rozhodnutí," zdůraznila státní tajemnice.

Hlavní řečník, hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer, ocenil práci sudetských Němců, kteří našli v alpské republice novou vlast. "Bez vás by bylo Rakousko mnohem chudobnější," řekl Pühringer. "Vaše domovina vám byla protiprávně odebrána," zdůraznil hornorakouský zemský hejtman s tím, že nucený odchod sudetských Němců patří mezi největší protiprávní akty v Evropě za poslední období. Pühringer, který se v neděli stal čestným členem Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku, nepřímo vyzval k pokračování procesu rozšiřování Evropské unie. "Musíme budovat Evropu, aby se podařilo zabezpečit mír," zdůraznil. Podobně jako Rossmanová ani Pühringer však nevyslovil požadavek na podmínění vstupu Prahy do EU zrušením tzv. Benešových dekretů.

Česká republika se v sobotu připojila k usnesení a akčnímu plánu Evropské unie proti terorismu schváleným nejvyššími představiteli "patnáctky" v pátek večer v Bruselu. Plnou podporu těmto závěrům vyslovil při setkání s belgickým ministrem zahraničí Louisem Michelem jménem české vlády velvyslanec ČR při EU Libor Sečka. "Naprosto jasně a zřetelně se připojujeme ke stanovisku Evropské unie, které vyjadřuje solidaritu se Spojenými státy a podporu jejich cíleným opatřením, jež budou v souladu s rezolucí OSN," řekl Sečka ČTK. O plnění konkrétních kroků, na nichž se EU dohodla, nejednou s přesnými termíny, budou kandidáti podle něj s unií dál jednat. První příležitostí bude koncem příštího týdne společné zasedání ministrů vnitra a spravedlnosti členských a přidružených zemí, na které přijede český ministr Jaroslav Bureš. "Zatím bych netvrdil, že musíme všechno splnit stoprocentně v termínech, jaké si unie vytyčila. V této chvíli bylo stěžejní vyjádřit jednoznačnou politickou podporu," uvedl Sečka.

Velení české armády změnilo rozmístění jednotek protivzdušné obrany státu. ČTK to v sobotu řekl mluvčí ministerstva obrany Milan Řepka. Nepotvrdil však páteční neoficiální informace, podle nichž měl základnu taktického letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku posílit protiletadlový raketový pluk ze Žatce. Velitel náměšťské základny Jan Vachek ČTK řekl, že tam dopoledne pluk nedorazil. Zatím nemá informace, že by základna měla sloužit pro ubytování žateckých vojáků. Změnu v rozmístění obrany Řepka nechtěl upřesnit. Podle neoficiálních informací se měl protiraketový pluk do Náměště přesunout v pátek, aby chránil letiště, připravené poskytnout servis letounům NATO, a také nedalekou jadernou elektrárnu Dukovany. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík v pátek oznámil, že v současné době jsou proti teroristickým útokům chráněna všechna krizová místa v České republice. Uvedl, že v pohotovosti zůstávají jednotky protivzdušné obrany. Rozmístění protiletadlové techniky v blízkosti strategických objektů, jako jsou například jaderné elektrárny, však ministr ani velení armády nechtěli komentovat.

Zpoždění procesu z Melku není způsobeno rakouskou, ale českou stranou, řekl v sobotu komisaři Günteru Verheugenovi v Bruselu rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. Před novináři zopakoval, že česká strana dluží nebo dlouho dlužila řadu odpovědí na otázky kladené v rámci procesu vyhodnocování dopadů Temelína na životní prostředí. Některé odpovědi, jež měly být předány v červnu, přišly teprve ve čtvrtek, uvedl kancléř, a to jen v češtině. Nyní bude třeba čas na jejich vyhodnocení. Další důležité otázky nebyly zodpovězeny vůbec. Komisaře se zeptal, co bude Evropská komise dělat s podnětem obsaženým v rezoluci Evropského parlamentu ze začátku září, která požaduje svolání mezinárodní konference o Temelínu. Dostalo se mu odpovědi, že komise tuto věc posoudí. Verheugen však už dříve řekl, že nemá cenu uvažovat o konferenci o elektrárně na území země, která s jejím svoláním nesouhlasí a nechce se jí účastnit.