Zprávy

Rozhodnutí komisaře Evropské unie pro rozšíření EU Güntera Verheugena odmítnout požadavek Evropského parlamentu, aby Evropská komise svolala mezinárodní konferenci o odstavení jaderné elektrárny Temelín a o financování tohoto kroku, vyvolalo vlnu rozhořčení mezi rakouskými odpůrci atomu. Oficiální Vídeň naproti tomu zatím mlčí s tvrzením.

České ministerstvo zahraničí ocenilo Verheugenův postoj ke konferenci a vítá jeho názor, že proces zahájený loni v prosinci v rakouském Melku by měl být co nejrychleji uzavřen. Mluvčí ministerstva Aleš Pospíšil ČTK sdělil, že 21. září se kvůli Temelínu sejdou rakouský ministr životního prostředí Wilhelm Molterer a český ministr zahraničí Jan Kavan. Česká strana však odmítá rakouské snahy začlenit do protokolu z Melku požadavky, které nebyly součástí původního scénáře. Do tohoto "scénáře" podle něj nepatří závěry rezoluce Evropského parlamentu navrhující svolání mezinárodní konference výhradně k Temelínu, ale ani úvahy o právní závaznosti dohod z Melku. Kavan se proto při jednání s Moltererem pokusí najít východisko "ze současné patové situace", kdy Rakousko vznáší nové požadavky a současně stále znemožňuje ČR uzavřít kapitolu energetika, uvedl Pospíšil.

Rakouská oficiální místa zatím nekomentují prohlášení komisaře Verheugena; Vídeň čeká na reakci českého premiéra Miloše Zemana k dopisu rakouského kancléře, ve kterém Wolfgang Schüssel informoval o připravenosti své země podílet se na konferenci o možnostech uzavření Temelína. "Dokud nemáme odpověď, nemůžeme zaujmout žádné stanovisko," řekl ČTK Ernst Streeruwitz ze spolkového ministerstva životního prostředí, který je zodpovědný za naplňování dohody z Melku o jihočeské elektrárně. "Až poté budeme moci rozhodnout o dalších krocích," dodal s tím, že ale za dané situace vidí uspořádání konference značně skepticky.

Rakouští odpůrci Temelína jsou ale prohlášením komisaře Verheugena velmi rozhořčeni. "Od pana Verheugena je to pohrdání Evropským parlamentem," reagoval předseda Rakousko-českého antiatomového výboru Otto Gumpinger, poslanec hornorakouského zemského sněmu. České odmítnutí konference k Temelínu označil za "politováníhodné, protože česká strana tím odmítá ruku podanou k dialogu".

Ekologická mluvčí Zelených Eva Glawischnigová označila za "skandál", jak rychle komisař "po první negativní reakci Česka" myšlenku konference opustil. "Verheugen by udělal lépe, kdyby se rovnou nechal angažovat jako mluvčí Temelína, když jako zprostředkovatel konfliktu žalostně zklamal," rozhořčila se Glawischnigová. Také ekologická mluvčí opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Ulli Simaová ve stanovisku zaslaném ČTK označila Verheugenův postoj za "urážku Rakouska a Evropského parlamentu". Komisař podle ní nemůže takové usnesení jednoduše smést ze stolu. Předseda Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Josef Pühringer zase obvinil Verheugena ze "zanedbání služebních povinností". "Tak jednoduché si to komisař dělat nemůže, prohlásit, že konference nebude, protože ji Češi nechtějí," řekl.

Všechny organizace rakouských odpůrců atomu i ekologické mluvčí stran shodně požadovaly, aby Vídeň neuzavřela kapitolu energetika ve vstupním jednání ČR do EU, dokud Praha ve věci Temelína neustoupí. "Česko se bude muset dříve nebo později rozhodnout, co je pro něj důležitější: vstup do EU, nebo Temelín," řekl v této souvislosti Gumpinger. Podle členky hornorakouské zemské vlády za Svobodné (FPÖ) Ursuly Haubnerové "musí být EU i Česku jasné, že dosavadní členové unie stanovují pravidla vstupu do EU, mezi která patří i bezpečnostní standard jaderných elektráren".

V prvním bloku Jaderné elektrárny Temelín v neděli pokračovaly plánované dynamické testy zařízení s přifázovaným turbogenerátorem. Mluvčí elektrárny Milan Nebesář ČTK řekl, že aktuální výkon reaktoru je 35 procent a blok dodává do rozvodné sítě 300 megawattů. "V příštích dnech bude obsluha odpojovat a opětovně připojovat turbosoustrojí, zvyšovat a snižovat výkon reaktoru a případně ho může i úplně odstavit," dodal.

Obsluha prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín v sobotu opět přifázovala turbogenerátor a pokračuje v plánovaných dynamických testech zařízení. Mluvčí elektrárny Milan Nebesář ČTK řekl, že aktuální výkon reaktoru činí 45 procent a blok dodává do rozvodné sítě 350 megawattů.

Generátor prvního temelínského bloku byl pro potřeby první části zkoušek se sníženým počtem čerpadel odpojen v noci na pátek od rozvodné sítě a elektrárna do ní přestala dodávat proud. Turbosoustrojí bylo odpojeno po dvoutýdenním nepřetržitém provozu. Prováděné zkoušky se sníženým počtem provozovaných čerpadel patří do skupiny dynamických testů, kterými je ověřováno chování bloku a dílčích zařízení při simulaci nestandardních podmínek provozu.

Evropské středisko pro práva Romů - ERRC připravuje žaloby proti Británii a České republice kvůli letištním imigračním kontrolám. Podle ERRC názoru porušují Všeobecnou deklaraci lidských práv i Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod. Zpravodaji ČTK v Londýně to řekla výkonná ředitelka ERRC Dimitrina Petrova, která zde konzultuje postup své organizace s předními advokáty v oboru lidských práv. Petrova řekla, že hlavní žaloba, bude-li podána, bude směřovat proti Británii, protože Česká republika je chápána spíše jako spoluviník. Cílem žaloby bude zjistit, zda příslušná práva jsou natolik pevně definována, že jsou vymahatelná před soudem. Právní experti nyní posuzují okolnosti případu, aby mohli podat dobrozdání, zda ERRC má žalobu vznést nebo ne. Podle Petrové je nutno si uvědomit, že mezinárodní konvence brání dvěma stupňům diskriminace. První je úmyslná, cílená diskriminace, a druhá je diskriminace faktická. Petrova zdůraznila, že imigrační politika prosazovaná na pražském letišti byla formulována nediskriminačně. Na druhou stranu uvedená opatření vedla podle ní zcela zřejmě k faktické diskriminaci Romů. To je podle jejích slov rovněž mezinárodními úmluvami, jak je v praxi vykládají soudy, zakázáno.