Zprávy

V horním toku Labe zjistily německé expertízy zvýšené hodnoty rtuti, které ale nepřisuzují dodatečnému vyplavení těžkého kovu do vody z chemických zařízení, včetně neratovické Spolany. Konstatuje to prohlášení, které v pátek uveřejnilo v Berlíně spolkové ministerstvo životního prostředí. Konečné výsledky svých zkoušek na velmi jedovatý dioxin zatím nemá německé ministerstvo k dispozici. Očekává je začátkem příštího týdne. Vzorky vody Němci odebírali na různých úsecích Labe v obou zemích 16. a 21. srpna. Mimo jiné posuzují vzorky získané u neratovické Spolany. Německá média v minulých dnech několikrát vyjádřila obavu, že látky uvolněné z tohoto podniku mohly napáchat velké ekologické škody.

Pobyt evakuovaných ústeckých Romů na vysokoškolských kolejích během záplav nebyl bez problémů. Ve svém prohlášení to uvedla ústecká univerzita, která koleje vlastní, a město. "Došlo k incidentům mezi evakuovanými a zaměstnanci kolejí," píše se v prohlášení, které má ČTK k dispozici. Prorektorka Iva Ritschelová v pátek řekla, že šlo především o slovní výpady proti vrátným. Po incidentech musela na kolejích zasahovat policie, o jejíž pomoc požádala prorektorka.

Písecký kamenný most z první poloviny 13. století, prokazatelně nejstarší kamenný most v Čechách, přišel o zábradlí a jednoho z andělů. Odolal ale záplavové vlně, která se přes něj valila. Město, v němž voda způsobila škody převyšující miliardu korun, do dvou týdnů vyhlásí výběrové řízení na rekonstrukci této významné památky. "Voda šla vysoko přes konstrukci mostu a strhla obě kamenná zábradlí, která, doufejme, najdeme ve vodě. Části jsme již odstranili, složili na palety a očíslovali," řekl písecký starosta Luboš Průša. Je přesvědčen o tom, že kamenný most záplavám odolal jen díky tomu, že v letech 1996 až 1997 prošel rozsáhlou rekonstrukcí. "Byl totiž injektován obrovským množství kvalitního betonu, armován a vyztužen. To ho zřejmě zachránilo před zničením," vysvětlil starosta.

Referendum o vstupu kandidátských zemí do Evropské unie by se mělo konat kaskádově, tedy v krátkém časovém sledu podle toho, jakou má členství v unii v jednotlivých kandidátských státech podporu. Shodli se na tom prezidenti České republiky, Polska a Maďarska, kteří se sjeli na schůzku hlav států visegrádské skupiny do Častolovic na Rychnovsku. Přejí si, aby výsledky referend ovlivnily zatím nerozhodnuté občany v ostatních státech. "Pokud by se měla referenda konat nyní, jako první by zřejmě bylo referendum v Maďarsku," řekl novinářům polský prezident Aleksander Kwašniewski. Podle jeho maďarského kolegy Ference Mádla je nyní pro vstup země do Evropské unie asi 80 procent Maďarů. V Polsku se pohybuje podpora začlenění země do EU těsně nad hranicí 60 procent. České republice by pro vstup do EU v referendu nyní hlasovalo asi 50 procent občanů. Na Slovensku, ve čtvrté zemi visegrádské skupiny, je podpora o něco málo vyšší.