Zprávy

Problém "kabotáže", tedy využívání vozů jednoho státu k vnitrostátní přepravě nákladů, které patří jinému státu EU, bude podle komisaře Günthera Verheugena vyřešen po volbách v Německu "za 12 hodin". Dosud na něj naráží uzavření kapitoly "doprava" v přístupových jednáních České republiky s Evropskou unií. Česko odmítlo přistoupit na požadavek EU, aby strpělo po vstupu až pětiletý odklad práva pro své dopravce podnikat na vnitřním trhu ostatních členských zemí, a to ani s možností reciprocity. Čeští vyjednávači požádali unii, aby souhlasila s vyčleněním tohoto problému z kapitoly o dopravě (tzv. set-aside), která by byla uzavřena bez něj. Evropská komise odmítla tento postup podpořit, a členské státy se jím proto nezabývaly. EK naopak doufala, že se problém podaří odstranit bilaterálním jednáním mezi Českem a Německem. I tato snaha však selhala. Verheugen slíbil při návštěvě premiéra Miloše Zemana, že se o řešení osobně zasadí.

Zvláštní výbor rakouského parlamentu, který se zabývá výsledky lednového podpisového referenda proti jaderné elektrárně Temelín, téměř čtyři hodiny debatoval o bezpečnostních a zejména ekonomických otázkách kolem elektrárny a jaderné energetiky všeobecně. Zákonodárci se sice shodli na potřebě odstavení elektrárny, vzhledem k různým názorům vládní koalice a opozice se ale nepodařilo najít shodu v otázce, jak přesvědčit Česko, aby provoz elektrárny zastavila. Debata, která byla zpočátku silně emocionální, se později uklidnila a poslanci se později ptali přizvaných expertů z oblasti jaderné energetiky, práva a ekonomiky zejména na hospodářský význam JETE. Zúčastnění odborníci se vesměs shodli na tom, že Temelín je ztrátovou investicí a pro Česko je výhodnější, aby byl odstaven. V debatě vystoupil také zmocněnec hornorakouské vlády pro příhraniční jaderná zařízení Radko Pavlovec, který hovořil o nerentabilnosti JETE. "Celková investice (do Temelína) je absolutně ztracena a minimálně 90 miliard bylo investováno zcela zbytečně," prohlásil Pavlovec. Temelín je podle něj projekt "ekonomicky zcela mimo realitu a dá se říct, že se jedná o tunelování České republiky jadernou lobby". Další zasedání zvláštního "temelínského" výboru se má uskutečnit 4. července. Sněmovna se podle rakouské ústavy do podzimu musí vyjádřit k podpisovému referendu, které v lednu pořádala FPÖ. Tehdy se proti JETE vyslovilo 915.000 Rakušanů. Zákonodárci ale nejsou povinni požadavek na zablokování českého vstupu do EU kvůli Temelínu podpořit a vzhledem k početním poměrům ve sněmovně se to ani neočekává.

Bezproblémový průběh celoplošné zkoušky zpracování výsledků voleb, kterou v úterý prováděl Český statistický úřad (ČSÚ), narušilo odpoledne anonymní oznámení o uložení bomby na Městském úřadě v Benešově. Místní radnice je jedním z 496 míst, odkud se výsledky hlasování v jednotlivých okrscích posílají elektronicky do pražské centrály ČSÚ. Přivolaní policisté budovu vyklidili a při dvouhodinovém hledání žádnou nálož nenalezli.

Novou vlnu žádostí o politický azyl od Romů z České republiky i ze Slovenska právě prožívá největší skandinávská země Švédsko. Jen za květen tu o azyl požádalo 74 českých Romů, což je přibližně stejné množství jako za celý loňský rok. Nárůst ze Slovenska je dokonce ještě výraznější: v květnu Švédové zaznamenali celkem 206 slovenských žádostí.

Podle sdělení Migračního úřadu v Norrköpingu, nikomu z českých ani slovenských žadatelů nebyl azyl udělen, a to ani letos, ani v loňském roce. Od ledna zatím ve Švédsku o azyl požádalo 111 českých a 421 slovenských Romů. Za celý loňský rok přitom srovnatelné počty činily 79 osob s českými a 349 se slovenskými pasy.