Zprávy

Humanitární společnost Člověk v tísni hledá odborníky, kteří by se podíleli na péči o mentálně postižené pacienty v srbských ústavech. Hlásit se mohou studenti, sociální pracovníci, speciální pedagogové, psychologové a psychiatři. Přihlášky společnost přijímá ve svém sídle na Kavčích horách v Praze 4 nebo na pražském telefonním čísle 6113 4401. Jde o velké ústavy, které se kvůli nedostatku peněz dostaly do kritického stavu. Nyní se díky zahraničním dárcům postupně propracovávají na úroveň ostatních východoevropských zařízení. Dobrovolníky společnost potřebuje na červenec. Pomáhat budou ve městech Stamnica a Sremčica a v obci Veliki Popovac nedaleko Bělehradu. Ústavy jim poskytnou ubytování a stravu a společnost malé kapesné. Vedle odborníků zajišťuje společnost Člověk v tísni pro všechny tři ústavy i rekonstrukce a nákupy důležitého technického zařízení.

Anonym v neděli krátce po poledni na linku 158 oznámil, že v hale ruzyňského letiště je bomba. Pyrotechnici ale žádnou nálož nenašli. Ještě před ukončením bezpečnostních opatření zadrželi policisté v Odolené Vodě u Prahy dvacetiletého muže, jehož z poplašného telefonátu podezírají, řekla Kamila Styblíková z pražské policejní správy. Bezpečnostní opatření na letišti skončilo v 15:00. Předtím muselo být evakuováno. Letadla na šesti linkách nemohla odstartovat, sdělila mluvčí České správy letišť Vlasta Pallová. Zpožděná letadla odletí v odpoledních hodinách. Lidé ze čtyř letounů, které v inkriminované době dosedly na letištní plochu, mohli palubu opustit až po skončení policejní akce.

Rakouský prezident Thomas Klestil se vyslovil pro to, aby československé dekrety, týkající se vyhánění po druhé světové válce, byly zrušeny "politickým nebo legislativním prohlášením". Napsala to v sobotu rakouská agentura APA, podle níž Klestil na okraj setkání prezidentů středoevropských zemí ve slovinském Bledu navíc požadoval "uznání morální odpovědnosti za spáchané bezpráví". Zároveň však podle APA nabádal rakouský prezident k "opatrnému zacházení se sporným tématem Benešových dekretů", při němž prý nesmí být zpochybňovány základy československého státu. Mezi Rakouskem a Českou republikou byla v minulosti na obou stranách učiněna prohlášení, která vzájemným vztahům nijak neprospěla, cituje APA dále rakouského prezidenta, podle něhož je třeba bilaterální vztahy obou zemí zlepšit. I proto se prý na podzim pravděpodobně znovu setká s českým prezidentem Václavem Havlem. Havel řekl novinářům po setkání s Klestilem, že tématu Benešových dekretů se s rakouským prezidentem při několikaminutovém setkání jen "trošku dotkli", stejně jako tématu jihočeské jaderné elektrárny Temelín.

O vstupu České republiky do EU rozhodne buď referendum, nebo hlasování obou parlamentních komor. Oba způsoby umožní novela ústavy, která platí od soboty. Hlavní politické strany daly už dříve najevo, že o vstupu země do unie by měli rozhodnout občané v referendu. Hlavní překážkou pro jeho uspořádání je ale zatím to, že Česko nemá zákon, který by konání všelidového hlasování umožnil. Euronovela ústavy, která v sobotu vstoupila v platnost, umožní přenést na základě mezinárodní smlouvy některé pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní organizace nebo instituce, to znamená například na EU. Zmíněnou smlouvu musejí schválit občané v referendu, nebo ratifikovat parlament.

O prosazení zákonů, jež by umožnily uspořádat referendum, se politické strany pokusily několikrát, ale vždy neúspěšně. Hlavní problém pokaždé spočíval v tom, že se nedokázaly shodnout, zda republika má mít jeden obecný zákon umožňující pořádat referenda o různých věcech, nebo zda má parlament pro každé všelidové hlasování přijmout zvláštní, jednorázový zákon. První model prosazovala hlavně ČSSD, druhý ODS a Unie svobody-DEU.