• 12.5.2002

    Prezident Václav Havel se koncem května zúčastní v Římě zasedání Rady NATO-Rusko. Bude v čele delegace, která summit 28. května navštíví, řekl ČTK mluvčí Havlovy kanceláře Martin Krafl. Rada Severoatlantické aliance a Ruska se sejde v Římě vůbec poprvé. Doposud sice existovala Stálá společná rada NATO-Rusko, ale po pětileté existenci se zdála být málo funkční. Zatímco původní rada zajišťovala mezi aliancí a Ruskem pouze vzájemné informování, nový orgán by měl umožnit společná politická a vojenská rozhodnutí.

    Spolupráce mezi NATO a Moskvou byla utlumena především válkou na Balkáně. Významným podnětem k obnovení kooperace byla pomoc západních zemí při zjišťování okolností tragédie ponorky Kursk. Po událostech z loňského 11. září se záhy ukázalo, že boj proti terorismu je významnou oblastí, v níž mohou členské státy NATO a Rusko spolupracovat.

    "Terorismus a zabíjení nevinných lidí, dokonce dětí, jsou hodny nejtvrdšího odsouzení. Pevně věřím, že naše nadcházející schůzka v Itálii nám poskytne příležitost se vážně zabývat i hrozbami současného světa, a terorismus je nepochybně nebezpečím z nejvážnějších," uvedl prezident Václav Havel v telegramu, který zaslal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi v souvislosti se čtvrtečním útokem v dagestánském městě Kaspijsk. Při explozi během vojenské přehlídky tam zahynulo téměř 40 lidí.

  • 12.5.2002

    V případě, že by nová česká vláda nezměnila dosavadní postoj Prahy k takzvaným Benešovým dekretům, mohlo by dojít ke zpomalení české integrace do Evropské unie ze strany rakouského parlamentu. V rozhovoru pro nedělní vydání listu Kurier to řekl předseda dolnorakouské zemské vlády a vlivný lidovecký politik Erwin Pröll, který v pátek na toto téma hovořil s bavorským zemským ministrem pro evropské záležitosti Reinholdem Bockletem. Od nové české vlády Pröll očekává "smysl pro realitu". Hejtman sice dodal, že ani v případě neměnnosti českého kursu v otázce dekretů nebude vytahovat kartu zablokování vstupu České republiky do unie, uvedl však, že "zde je také možnost zpomalení integrace v ratifikačním procesu ze strany rakouského parlamentu". "Jak znám náš parlament, nedokážu si představit, že v něm dojde k většinovému závěru bez odpovídajícího přičinění Prahy," cituje list Prölla.

  • 12.5.2002

    Vzdělání umožní romské komunitě lépe se vyrovnávat s averzí ze strany většinové společnosti, proto by se romské iniciativy měly zaměřit na podporu vzdělanosti Romů. Shodli se na tom účastníci nedělního semináře Diskriminace Romů - včera a dnes, který v budově pražské Židovské radnice uspořádal Výbor pro odškodnění romského holocaustu s Nadací Heinricha Bölla. Předseda výboru Čeněk Růžička připomněl, že v průzkumech přiznává averzi vůči Romům až 90 procent Čechů. Iveta Pape ze společnosti Nová škola řekla, že v Česku tři čtvrtiny romských dětí navštěvují zvláštní školy. To je podle ní zarážející, protože primárně byly tyto školy určeny pro mentálně zaostalé děti. Romské děti se do těchto škol dostávají často jen proto, že jsou z romských rodin a neumějí dobře česky, uvedla Iveta Pape.

  • 12.5.2002

    V hlavním městě začal třítýdenní program Pražského jara. Mezinárodní hudební festival nabídne do 3. června na šedesát koncertů klasické hudby a operních představení. Zazní i koncertní dechová hudba, jazz a dechovka. Padesátý sedmý ročník festivalu zachovává zaměření na špičkové interpretační umění a snahu přesáhnout běžnou koncertní sezónu. Pozornost soustřeďuje letos mimo jiné na tvorbu Igora Stravinského, klasika hudby 20. století. Úvodní koncert ve Smetanově síni s Českou filharmonií řídil Japonec Ken-Ičiro Kobajaši. Pražskému publiku poprvé představil své interpretační pojetí Smetanovy Mé vlasti.

    Ředitel České filharmonie Václav Riedlbauch kritizoval povyšování zábavy na umění. "Umělci opět bojují o základní právo na existenci náročnějších uměleckých projevů," řekl při pietním aktu u pražského hrobu Bedřicha Smetany. Představitelé hudebních institucí položili v den zahájení mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro na Vyšehradském hřbitově na místa posledního odpočinku skladatelů Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Zdeňka Fibicha květiny. Smetanův odkaz je podle Riedlbacha aktuální v tom, že tento umělec ve své době dosáhl zlepšení podmínek pro provozování hudby. "Byl originální uměleckou osobností, nic z toho, co dělal, si nezjednodušoval a vychovával publikum k chápání náročnějších žánrů," prohlásil ředitel České filharmonie.

  • 12.5.2002

    Do finále mezinárodní klarinetové soutěže Pražského jara postoupili čtyři kandidáti, mezi nimi dva z České republiky. Rozhodla o tom porota vedená klarinetistou Jiřím Hlaváčem, děkanem Hudební fakulty Akademie múzických umění. Tajemnice soutěže Jarmila Nedvědová ČTK řekla, že těmito nejúspěšnějšími mezi deseti účastníky druhého kola byli Francouz Julien Bénéteau, Maďar Bálint Karosi a mladí čeští interpreti Jan Mach a Kateřina Váchová. Vítěz soutěže získá 200.000 korun a možnost honorovaného vystoupení na festivalu Pražské jaro v roce 2003. O prestižní laureátský titul se přijelo do Prahy utkat celkem 54 hráčů na klarinet z celého světa. Souběžně se v Praze v těchto dnech koná klání fagotistů.

  • 11.5.2002

    Přijetím závěrečné rezoluce skončila v chorvatské metropoli Záhřebu dvoudenní konference předsedů evropských parlamentních komor o způsobech boje proti terorismu. Za Českou republiku se jí zúčastnil předseda českého Senátu Petr Pithart. Hlavním tématem rezoluce je koordinace postupů evropských parlamentů v boji proti terorismu a odmítnutí jakékoli relativizace či omlouvání terorismu. Jak Pithart telefonicky informoval ČTK, formulace závěrečné rezoluce byla podřízena záměru prezentovat terorismus jako neomluvitelný zločin. Z textu rezoluce proto mimo jiné vypadl pojem "příčiny terorismu"; ne snad proto, že by tento jev bylo nemožné či nepřípustné kauzálně vysvětlovat, ale proto, aby terorismus nebylo možné relativizovat či omlouvat nebo aby nebylo možné rozlišovat špatné a méně špatné teroristy. Z téhož důvodu rezoluce rovněž nerozlišuje "nevinné oběti" a eventuální jiné oběti. Účastníci konference odmítli ospravedlňování terorismu sociálními aspekty. V tomto ohledu se na základě španělských zkušeností poukazovalo na Baskicko, kde tamní teror separatistů nelze vysvětlit ani neuspokojivou sociální situací, ani deficitem demokracie. Podobně se poukazovalo na zkušenosti Severního Irska.

    Petr Pithart ve svém pátečním projevu zdůraznil, že že boj proti teroru nesmí být spojen s obětováním lidských práv, svobod a soukromí, a mimo jiné se vyjádřil kriticky o nedávných změnách v režimu práv a svobod v USA. V této otázce předsedu českého Senátu mimo jiné podpořil předseda portugalského parlamentu António de Almeida Santos. Pithart k tomuto bodu již v pátek podotkl, že zástupci postkomunistických zemí byli v důsledku svých zkušeností s totalitním deficitem demokracie o něco rozhodnější v obraně lidských práv. Nešlo však prý o "fundamentální" rozdíl. Podle předsedy českého Senátu se na konferenci pokročilo při přípravě textu Charty povinností států v boji proti terorismu. Chartu by mělo nakonec schválit Parlamentní shromáždění Rady Evropy, avšak dosud není jasný časový horizont jejího schválení.

  • 11.5.2002

    Občanské a sociální demokraty sice v tomto volebním období spojovala opoziční smlouva, pohled na statistiku hlasování ve sněmovně však ukazuje, že ODS i ČSSD častěji než spolu hlasovaly s lidovci a unionisty. Pravda ale je, že ODS sociálním demokratům pomohla schválit klíčové zákony pro přežití vlády - tři státní rozpočty. K jejich podpoře se zavázala v dodatcích k opoziční smlouvě. Občanští demokraté také dodrželi smluvní závazek a nikdy se nepokusili kabinet odvolat, ačkoli je k tomu zbytek pravicové opozice vyzýval. Grafy na internetové stránce dolní komory svědčí o tom, že nejblíže si při hlasování byli lidovci a unionisté. Nejdál k sobě naopak měly ODS a KSČM. Unionisté měli poněkud blíž k občanským demokratům než lidovci. Křivky hlasování rovněž naznačují, že oba partneři z dnešní Koalice hlasují se sociálními demokraty častěji nyní, v závěru volebního období, než tomu bylo třeba v roce 1999.

  • 11.5.2002

    Mnoha nezapomenutelnými výroky se v právě končícím volebním období tradičně blýskli poslanci. Uplynulé čtyři roky práce dolní komory zůstanou pravděpodobně navždy spojeny především s jedním z nich - a to tím, v němž bývalý lidovecký poslanec Pavel Tollner použil v souvislosti se soužitím osob stejného pohlaví slova "prasečiny".

    Razantní prohlášení poslanci pronášeli hlavně ve vypjatých chvílích, kdy vynikal zejména řečnický um premiéra Miloše Zemana. V červnu 1999 před sněmovnou prohlásil, že v polemice mezi poslancem za ODS Jiřím Paynem a ministrem průmyslu Miroslavem Grégrem zaznělo: "Pane ministře, jste svině, jste svině, jste komunistická svině." Paynovi Zeman nepřímo doporučil návštěvu psychiatrické kliniky. O více než dva roky později Zeman reagoval na interpelaci komunistického poslance Karla Vymětala, která se týkala postupu NATO v Afghánistánu: "Vaše interpelace na mě působí jako řev dinosaura vylézajícího z páchnoucích bažin." Dalšímu komunistovi Václavu Exnerovi pak doporučil: "Navštivte půvabnou pražskou čtvrť, která se jmenuje Bohnice, a nechte se tam, sakra, do konce svého funkčního období hospitalizovat." Komunisté neúspěšně kontrovali návrhem, aby sněmovna přijala toto usnesení: "Je-li předsedou vlády ČR pan Miloš Zeman, potom se v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zakazuje předsedovi vlády ČR chlastat."

    K polemikám se nechali strhnout i jiní politici. Šéfovi poslanců KDU-ČSL Janu Kasalovi se v březnu 2000 nelíbil přístup poslanců z ODS k telekomunikačnímu zákonu, a tak jim vmetl do tváře: "Vidím, že je tady zase u někoho vnitřní přetlak. Prosím pěkně, pomožte si, jak umíte. Papiňáci - modří ptáci!"

    Na své si přišli i odborníci na českou slovní zásobu a větnou skladbu. Občané ale asi ne vždy slovům poslanců rozuměli. Když třeba bývalý místopředseda sněmovny Stanislav Gross říkal, že gonguje, a Klaus avízoval, že zacinká, neznamenalo to další kolo boxerského zápasu, ani to, že tramvaj už vjíždí do stanice. Oba politici pouze oznamovali, že zvukovým znamením zvou poslance do jednacího sálu k hlasování.

  • 11.5.2002

    Prestižní cenu Carla Scarpa za zachování historických zahrad letos obdrží zahrady Pražského hradu. Ocenění, které je spojeno i s finančním příspěvkem, bylo uděleno v italském Trevisu. Cena je udělována od roku 1990 a má upozornit na místa v různých částech světa, která udržují soulad přírodních krás a historické paměti. Jedním z kritérií mezinárodní komise je kvalita soustavné péče, zejména pak způsob obnovy. Ocenění je pojmenována po proslulém italském architektovi, který se věnoval vztahu architektury a krajiny. Zemřel v roce 1978.

  • 10.5.2002

    Obsluha prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín zvýšila výkon reaktoru na bezmála 100 procent a po stabilizaci aktivní zóny zahájí další sérii dynamických zkoušek. Závěrečné testy poslední etapy energetického spouštění začaly v sobotu 4. května a podle plánu budou trvat tři týdny. Po nich čeká první blok komplexní šestidenní vyzkoušení a potom zkušební provoz. V úterý večer pracovníci elektrárny snížili výkon reaktoru na 0,5 procenta a odpojili turbosoustrojí od rozvodné sítě, aby mohli nastavit regulace v nejaderné části bloku pro potřeby dalších zkoušek. Do sítě dodává Temelín elektřinu znovu od čtvrtečního rána. Ve druhém bloku personál dokončuje přípravu bezpečnostních systémů bloku pro další zvýšení teploty vody v jaderném okruhu až na 260 stupňů Celsia. Po splnění všech podmínek pro přechod do dalšího režimu zahájí ohřev vody v jaderném okruhu.

    Autor: Ivo Prokop

Pages