Zprávy

Volebními spory a problémy, které se vyskytnou při registraci a rozpuštění politických stran a při pozastavení a znovuobnovení jejich činnosti, by se měl od počátku příštího roku zabývat Nejvyšší správní soud. Jeho sídlem bude Brno. Vznik Nejvyššího správního soudu má umožnit zákon, který přijala Poslanecká sněmovna. Předlohu musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident Václav Havel. Pokud soud k 1. lednu příštího roku skutečně vznikne, bude to přesně deset let poté, co začala platit Ústava ČR, která jeho existenci dosud marně předpokládala. Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš se obává, že soud začne pracovat v provizorních podmínkách, neboť na vybudování jeho brněnského sídla není dostatek peněz. Bureš chtěl, aby sídlil v Praze.

Veřejnoprávní smlouvy, na jejichž základě se poskytují různé dotace ve výši miliónů korun, nebudou přezkoumatelné. Vyplynulo to z vyjádření vicepremiéra Pavla Rychetského poté, co sněmovna neschválila vládní návrh nového správního řádu, který měl přezkoumávání umožnit. Zástupci ODS, kteří nový správní řád nepodpořili, se obávali toho, že jeho přijetí by ohrozilo výběr daní. Rychetský řekl, že veřejnoprávní smlouvy se týkají přesunů miliónových hodnot z veřejných prostředků. Jako příklad uvedl dotace, které poskytuje třeba Fond životního prostředí a ministerstva.

Občanská demokratická aliance ve čtvrtek složila na účet České pojišťovny deset miliónů korun. Na tuto první splátku ze svého téměř sedmdesátimiliónového dluhu si strana půjčila od 27 svých členů a příznivců, přičemž nikdo z nich nedal více než půl miliónu korun. Na páteční tiskové konferenci to oznámil předseda ODA Michael Žantovský. Zároveň zveřejnil jména všech věřitelů - patří mezi ně sám Žantovský, jeho předchůdce Jan Kalvoda, místopředseda Oldřich Kužílek a řada krajských představitelů strany. Část dluhu zaplatila ODA i z vnitrostranické sbírky, která vynesla asi čtvrt miliónu korun. Do sbírky přispěli i bývalí čelní politici aliance Vladimír Dlouhý, Pavel Bratinka a Libor Kudláček.

Kvůli poruše v jihočeské jaderné elektrárně Temelín minulý týden požaduje německý ministr životního prostředí Jürgen Trittin obsáhlé a otevřené objasnění. Řada poruch, které začaly už při samém spouštění elektrárny, dospěla k dalšímu vrcholu, prohlásil v Berlíně Trittin. Celý blok jaderné elektrárny se tak podle něj ocitl ve velmi "vážné situaci", i když žádná radioaktivita neunikla. České úřady, které mají na starosti jadernou energetiku, musí nyní neodkladně přezkoumat techniku a prověřit bezpečnostní předpisy provozovatele, společnosti ČEZ, aby se přišlo na příčiny poruch a aby z toho byly vyvozeny potřebné důsledky, konstatoval ministr. Až do té doby, soudí, by zahájení provozu v elektrárně bylo neodpovědné.

Personál jihočeské jaderné elektrárny Temelín nastartoval v pátek po více než týdenní odstávce reaktor prvního bloku. Výkon reaktoru zatím činí asi tisícinu procenta. Technici budou postupně zvyšovat výkon až na 100 procent a asi ve třetině připojí blok do rozvodné sítě, sdělil ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Řídící systém odstavil blok minulý čtvrtek poté, co zaznamenal neplánované vypnutí vypínače generátoru. Poruchová komise nařídila elektrárně nápravná opatření, která mají dalším výpadkům zamezit. Technici dokončili úpravy ve čtvrtek a po dosažení plného výkonu reaktoru budou mít několik dní na prověření jejich funkčnosti. Poté první blok asi na měsíc odstaví. Dynamické zkoušky, které završují poslední etapu energetického spouštění s plným výkonem reaktoru, dokončí až po odstávce.