-
3.12.2001
Americká televizní stanice CNN vysílala v neděli rozhovor s prezidentem Václavem Havlem. V populárním pořadu Larry King Live Havel potvrdil, že české zpravodajské služby mají informace o tom, že terorista Muhammad Atta byl dvakrát v Praze a že se zde sešel s iráckým diplomatem, později vyhoštěným pro špionážní činnost. Podle Havla však nejsou důkazy o tom, že by zde Atta jednal o útoku na budovy Radia Svobodná Evropa. Havel také uvedl, že Česká republika podpoří případný úder proti Iráku, pokud světové společenství dospěje k závěru, že je to zapotřebí. Ocenil také současné česko - ruské vztahy a spolupráci Ruska se Severatlantickou aliancí.
-
3.12.2001
Veškeré náklady na bezpečnost jaderné elektrárny Temelín, které vyplývají z česko-rakouské dohody, musí hradit společnost ČEZ jako její provozovatel. Ten za bezpečnost zodpovídá, a musí ji proto zákonným způsobem udržovat. Uvedla to předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Stát by měl podle ní ale hradit "značnou část nákladů" vyplývajících z bodů týkajících se hodnocení vlivu na životní prostředí, které provozovatel v povinnostech nemá. Příkladem jsou podle Drábové epidemiologické studie v okolí elektrárny.
Drábová tak potvrdila slova rakouského ministra životního prostředí Wilhelma Molterera, který v televizi uvedl, že Rakousko se nebude podílet na finančních nákladech spojených s realizací bezpečnostních opatření v Temelíně. Televize během debaty zveřejnila výsledky telefonického průzkumu veřejného mínění agentury Fessel-GfK, ze kterého vyplývá, že pro pokračování jednání o Temelíně se vyslovilo 67 procent obyvatel Rakouska a uplatnění práva veta ke vstupu severního souseda do unie kvůli jihočeské elektrárně podpořilo pouze 28 procent dotazovaných. Odstavení Temelína za reálné považuje pouze 12 procent Rakušanů, opačný názor zastává 86 procent respondentů.
-
3.12.2001
Bez incidentů se obešla demonstrace anarchistů na pražském Jižním Městě. Nedaleko stanice metra Opatov se sešla asi stovka mladých anarchistů. Na ně už zde čekala přibližně třicítka příslušníků pravicového extremistického hnutí skinheads. Znesvářené skupiny musel po celou dobu demonstrace oddělovat kordon policejních těžkooděnců. Organizátoři chtěli akcí protestovat proti údajnému nárůstu počtu trestných činů spáchaných na Jižním Městě právě příslušníky neonacistických hnutí. Podle anarchistů napadli 17. listopadu nacionalisté v této části Prahy sedmačtyřicetiletého muže a několik dalších osob. Pět mladíků do muže kopalo a tlouklo ho do hlavy. Při tom podle policie vykřikovali hanlivá hesla na adresu Židů a Romů a hesla vyzdvihující "árijskou rasu" a Adolfa Hitlera.
-
3.12.2001
Cenu Petra Ebena si z Prahy z 11. ročníku Mezinárodního festivalu adventní a vánoční hudby odvezl švédský smíšený sbor Mölndals Kammarkör, který současně zvítězil v soutěži malých sborů. Stovky členů všech čtyř desítek zúčastněných souborů si pak společně zazpívaly na Staroměstském náměstí. Laureátem festivalu a vítězem mezi velkými tělesy s více než 32 zpěváky se podle organizátorů stal vysokoškolský pěvecký sbor Rand Afrikaans University Choir z Jihoafrické republiky.
-
3.12.2001
Čtyři týdny před vánočními svátky začal první adventní nedělí podle křesťanské tradice nový církevní a liturgický rok. Advent je pro křesťany všech vyznání už bezmála dva tisíce let čtyřtýdenním obdobím očekávání příchodu Ježíše Krista - přípravou na oslavu narození Mesiáše, na Vánoce. Vánoční svátky mají původ v dobách předkřesťanských, ať už s odvoláním na starou židovskou tradici slavení svátků světla zvaných Chanuka, nebo na pohanské oslavy zimního slunovratu. Novodobé Vánoce se staly světským svátkem dárků a Advent je vedle pořádání charitativních koncertů zejména příležitostí pro tvůrce reklamy, jak zdůraznit předvánoční období nákupů.
-
3.12.2001
Více než 1000 návštěvníků přišlo o víkendu na hrad Křivoklát na Rakovnicku, kde při zpěvu a poslechu koled zahájili advent. Oslavu adventních svátků pro ně připravila letos již podeváté správa hradu, která jim ve třech prosincových víkendech nabídne představení 20 hudebních a tanečních skupin a pěti divadel. Advent zahájila vernisáž Křivoklátského betléma, který pro hrad v létě vytvořilo pět desítek řezbářů na šestém ročníku Křivořezání. Tato umělecká dílna řezbářů se koná každoročně na nádvoří hradu. Adventní doba je na Křivoklátě už tradičně spojena s historickým jarmarkem, na kterém řemeslníci předvádějí zručnost předků. Návštěvníci tak mohou sledovat při práci řezbáře, hrnčíře, perníkářky či kováře či navštívit hradní vinotéku.
-
3.12.2001
Před očima stovek malých i velkých Pražanů i zahraničních turistů se v nedělní podvečer na Staroměstském náměstí rozzářil vánoční strom. Více než stoletý smrk se třemi tisíci žárovičkami, který hlavnímu městu darovali občané Velkých Karlovic na Vsetínsku, rozsvítil primátor Jan Kasl. Zahájil tak České Vánoce 2001 v centru hlavního města. Na příchozí však na náměstí čekají i další atrakce. Pod vánočním stromem stojí živý betlém s ovečkami, lamou a oslíkem. Ve 118 stáncích si mohou koupit háčkované a slaměné vánoční ozdoby, dřevěné hračky či turecký med. Stánky s obdobným zbožím najdou i v dolní části Václavského náměstí, které zkrášluje dvacetimetrový smrk. Pod oběma stromy najdou lidé kasičky, do nichž mohou vhazovat příspěvky na pomoc nemocným a opuštěným dětem. Na Staroměstském náměstí mohou také přispět na opravu Karlova mostu.
-
2.12.2001
Ministr zahraničí Jan Kavan považuje česko-rakouskou dohodu o jihočeské jaderné elektráně Temelín za kompromis výhodný pro českou stranu. V rozhovoru pro deník Právo, připomněl, že Česko se zavázalo k sedmi opatřením k posílení bezpečnosti Temelína a k dalším 21 týkajícím se dopadu elektrárny na životní prostředí. S výdaji na oněch sedm kroků jsme již počítali, uvedl Kavan. Dodal, že s realizací většiny zmíněných počítá česká strana během roku 2002. V části dohody týkající se dopadu na životní prostředí jsou opatření, která povedou k finančním výdajům. "A nejsem si jist, že se všemi resort životního prostředí počítal. Tam bychom mohli zvážit žádost k Unii o úhradu některých z nich v rámci jejích programů," uvedl.
Vysoce postavení politikové rakouské lidové strany (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela ostře kritizují postoje svých koaličních partnerů ze strany Svobodných (FPÖ) ke čtvrteční česko-rakouské dohodě o jaderné elektrárně Temelín. Předseda poslaneckého klubu ÖVP Andreas Khol jednoznačně odmítl negativní hodnocení bruselské dohody ze strany Svobodných a vyslovil se rovněž proti podpisovému referendu organizovanému Svobodnými, které by mělo vyústit ve veto českému vstupu do EU.
-
2.12.2001
Výhrady Rakouska i ekologů proti spuštění jihočeské jaderné elektrárny Temelín považuje 64 procent občanů za neopodstatněné. Česká veřejnost přitom protesty rakouských i ekologických aktivistů odsuzuje silněji než loni. Průzkum agentury STEM z počátku listopadu ukázal, že výhrady rakouské strany Češi vnímají s ještě menším pochopením než nesouhlas ochránců životního prostředí. S postupem Rakušanů proti spuštění Temelína nesouhlasí 72 procent občanů, chápe je 28 procent lidí. Průzkum se uskutečnil ještě před uzavřením kompromisní česko-rakouské dohody o Temelínu.
-
1.12.2001
Občanská demokratická strana se bude zasazovat o to, aby v protokolu o přistoupení České republiky k Evropské unii nebyly obsaženy závazky týkající se bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín. Ve čtvrtek se na této formě dohodli v Bruselu český a rakouský premiér Miloš Zeman a Wolfgang Schüssel. Vláda by podle ODS měla také říct, jaké finanční dopady bude mít bruselská dohoda o Temelínu na státní rozpočet. Stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil v pátek řekl, že zařazení závazků do protokolu o přistoupení znamená velmi neobvyklý postup a precedens i pro ty členské země unie, které využívají jadernou energii. "To, že se na tom dohodla současná česká a současná rakouská vláda, ještě neznamená, že to bude zařazeno do přístupové dohody, neboť to může narazit i na odpor uvnitř Evropské unie," prohlásil Zahradil. ODS nicméně ocenila "mimořádně vstřícný" postup české vlády, která podle ní měla velkou snahu dále nevyostřovat vztahy se sousedním Rakouskem a vyvrátit i sebemenší pochybnosti o bezpečnosti jihočeské elektrárny.
Naopak lídr čtyřkoalice Karel Kühnl nepovažuje začlenění dohody o Temelínu do protokolu o přistoupení k unii za problém. "To, co je předmětem té dohody, my přece zjevně splnit chceme," řekl ČTK. Zároveň ocenil dosažený kompromis. "Jednání může dospět k dohodě jenom tehdy, vyjdou-li si partneři vstříc a já jsem velice rád, že to partneři udělali," řekl Kühnl. Vládě podle něj záleží na bezpečnosti Temelína, byť si to vyžádá dodatečné finanční nároky.
Ministr životního prostředí Miloš Kužvart zdůraznil, že jde o jediný možný kompromis. Požadavky na bezpečnost, které se ČR zavázala splnit, už nyní většinou realizuje na základě doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii. "Už dlouhou dobu jsem upozorňoval na to, že je velmi užitečné vystupovat vůči rakouské straně transparentně a mám za to, že v určitých krocích není nic navíc, co by již nyní Státní úřad pro jadernou bezpečnost nebo ministerstvo životního prostředí neprováděly. Takže pro náš úřad to neznamená více práce," dodal ministr Kužvart.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 14605
- 14606
- 14607
- 14608
- 14609
- 14610
- 14611
- 14612
- 14613
- …
- následující ›
- poslední »