-
28.10.2001
Možnost, že Španělsko nebude požadovat vůči České republice po jejím vstupu do Evropské unie přechodné období v oblasti volného pohybu pracovních sil, nevyloučil po setkání se svým španělským protějškem Josém Maríou Aznarem v Madridu český premiér Miloš Zeman. Aznar vyjádřil podporu českému zájmu, aby co nejvíce členských zemí EU podobně jako Švédsko, Irsko, Dánsko a Nizozemsko netrvalo na bilaterálním základě na omezení volného pohybu pracovních sil, řekl po schůzce Zeman.
Česká republika uzavřela při přístupových rozhovorech s Evropskou unií předběžně kapitolu "volný pohyb osob". Přistoupila na to, že členské státy unie mohou českým pracovníkům po jistou dobu znemožňovat nebo komplikovat přístup na svůj trh pracovních sil. Základní přechodné období bylo stanoveno na dva roky, lze ho však prodloužit až na sedm let. Na druhé straně ho členové nemusejí aplikovat vůbec a otevřít své pracovní trhy okamžitě po rozšíření.
-
28.10.2001
České ministerstvo zahraničí dělá vše potřebné, aby bylo 1. listopadu připraveno zavést vízovou povinnost pro občany Rumunska. Zda v ten den však začne vízová povinnost skutečně platit, jak o tom přes protest českých diplomatů rozhodla vláda, ministerstvo zahraničí nechce sdělit. Podle mluvčího Aleše Pospíšila, to oznámí až v předvečer nebo v den zavedení víz. Jeho vyjádření by mohlo naznačovat, že česká diplomacie se do poslední chvíle snaží přemluvit vládu, aby své rozhodnutí zavést víza pro Rumunsko přehodnotila. Soudí, že zavedení víz pro rumunské občany "jde proti proudu" politiky Evropské unie. Důvod, proč se vláda rozhodla dočasně vypovědět bezvízovou dohodu, byl prudký nárůst azylantů z Rumunska.
-
28.10.2001
Rakouští odpůrci jihočeské atomové elektrárny Temelín připravují nyní jinou formu protestu. Na neděli 4. listopadu ohlásili pochod na přechod Wullowitz/Dolní Dvořiště s transparentem o délce 2,5 kilometru. Odpůrci atomu hodlají na transparent otisknout závěry ze zprávy o Temelíně, kterou pro spolkovou vládu v rámci takzvaného melkského posuzování bezpečnosti a vlivu elektrárny na životní prostředí vypracovala skupina 29 expertů. Ekologické iniciativy chtějí přinutit spolkovou vládu, aby neuzavřela s Českou republikou v přístupových jednáních v orgánech Evropské unie energetickou kapitolu do vyjasnění všech bezpečnostních otázek spojených s jihočeskou elektrárnou.
-
28.10.2001
V Jaderné elektrárně Temelín dále pokračují zkoušky dle programu daného pro etapu s výkonem do 75 procent. Po této etapě spouštění, která zahrnuje téměř 300 zkoušek, budou následovat další dvě, a to s výkonem reaktoru do 90 a do 100 procent. Energetické spouštění prvního bloku by mělo skončit do konce roku.
-
28.10.2001
Romové nemají rovné postavení ve srovnání s majoritní populací v žádné z evropských zemí, i když jsou evropským národem. Tvrdí to účastníci semináře s názvem Romské komunity v evropském integračním procesu, který skončil v Praze. Otázky spojené s rozvojem romské společnosti a její integrací jsou podle nich záležitostí celé Evropy, nikoli jen jednotlivých států. To však "nezbavuje žádnou zemi a její vládu povinnosti řešit konkrétní problémy," shodlo se v rezoluci přijaté na závěr semináře jeho 56 účastníků ze 13 evropských zemí. Seminář uspořádalo Evropské fórum pro demokracii a solidaritu spolu s ČSSD.
-
27.10.2001
Ministr vnitra Stanislav Gross v pátek potvrdil informace o tom, že terorista Muhammad Atta, podezřelý ze sebevražedného útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku, se letos na jaře setkal v Praze s důstojníkem irácké rozvědky. Irácký diplomat byl krátce poté z republiky vyhoštěn. Setkání s iráckým zpravodajským důstojníkem přitom nebyloprvní Attovou návštěvou České republiky. Podle Grosse zde byl i 2. června 2000, kdy přicestoval linkovým autobusem z Německa a hned druhý den odletěl z Prahy do USA. Zatím není potvrzena jeho další možná návštěva ČR, kdy zde měl pobývat již loni v květnu. Minulý týden britský list The Observer napsal, že se Atta v ČR na druhé schůzce letos na jaře sešel s bývalým ředitelem vnější výzvědné služby Iráku Farúkem Hidžázím. O Hidžázím se ví, že se setkával s teroristou Usámou bin Ládinem. Další britský list The Guardian též minulý týden s odvoláním na bývalého inspektora OSN Richarda Butlera uvedl, že je možné, že Atta získal od iráckého agenta v Praze spory antraxu (sněť slezinná). Podle informací Hospodářských novin mohl Atta v Česku též podnikat.
-
27.10.2001
Projekt na zlepšení podmínek obyvatel vojenského újezdu Libavá, který připravil ministr obrany Jaroslav Tvrdík, uvítali senátoři ze střední Moravy. Současně se však obávají, že ministr, kterému končí příští rok v létě mandát, není schopen zabezpečit splnění slibů. Skupina senátorů, mezi nimi například František Mezihorák (ČSSD) a Jitka Seitlová (ODA), již léta usiluje o zlepšení životních podmínek v Libavé. Ministr obrany ve čtvrtek na Libavé přiznal, že armáda rozvoj území, kde žijí lidé pod vojenskou správou, dlouhá léta zanedbávala. Nyní však vypracovala program obnovy do roku 2006 a pro zlepšení životních podmínek uvolní jen letos a příští rok téměř 100 milionů korun. Lidé by se tak měli dočkat například výrazného snížení nezaměstnanosti, lepšího zásobování a služeb či oprav chátrajících budov. Armáda se nyní snaží zabránit tomu, aby se lidé z újezdu vyslovili pro převedení obydleného území pod civilní správu. O to se snaží z popudu části obyvatel Libavé senátoři, kteří kvůli tomu připravili změnu zákona. Senátoři upozorňují, že lidé jsou zbaveni práva volit a rozhodovat o trvalém pobytu, podnikat či volně se pohybovat v újezdu. Podle senátorů je to v zemích NATO rarita.
-
27.10.2001
Přes 5000 lidí navštívilo v pátek Den NATO na ostravském výstavišti Černá louka. Zájemci viděli prezentaci ozbrojených i záchranářských složek. Do Ostravy přiletěli výsadkáři, speciální vojenská technika pro chemicko-radiační analýzu i policejní zásahová jednotka. Jako spojenec České republiky v alianci se zúčastnila i speciální brigáda z Krakova. Svou prezentaci připravili i příslušníci ostravské městské a vojenské policie a hasiči. Největší atrakcí byl pro diváky seskok parašutistů do areálu výstaviště. Cílem projektu bylo obyvatelům Ostravska předvést, jak je stát připraven na řešení mimořádných situací.
-
26.10.2001
Představitelé rakouských parlamentních stran se na čtvrtečním setkání nedohodli na společném postupu ohledně jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Ministr životního prostředí Wilhelm Molterer ale po setkání zopakoval, že Praha nemůže počítat se souhlasem Rakouska k uzavření kapitoly energetika ve vstupním jednání ČR s EU, dokud nebude ukončen melkský proces hodnocení Temelína. Ministr se jednoznačně zasazuje o rozšíření Evropské unie a proto vetování vstupu České republiky do unie kvůli provozu Temelína, jak to navrhuje vládní pravicová strana Svobodných, považuje za kontraproduktivní. Svobodní bývalého předáka Jörga Haidera hodlají vyčkat výsledků podpisového plebiscitu, které se na jejich žádost uskuteční v lednu příštího roku. Voliči v něm budou moci podpořit požadavek strany na zablokování vstupu České republiky do unie, pokud severní soused uvede Temelín do komerčního provozu. Předáci poslaneckých klubů se opět sejdou 12. listopadu, do kdy ministr životního prostředí Wilhelm Molterer předloží písemnou zprávu o stavu jednání ohledně hodnocení Temelína a o otázkách, které rakouská strana považuje nadále za otevřené.
-
26.10.2001
Evropská komise se chystá v nejbližších dnech předat členským státům návrh společného stanoviska EU vůči ČR v kapitole "energetika", a to bez ohledu na to, zda bude do té doby na pracovní úrovni připraven závěrečný dokument shrnující výsledky "procesu z Melku" ohledně jaderné elektrárny Temelín. Komisař Günter Verheugen v dopise adresovaném premiérům Česka a Rakouska Miloši Zemanovi a Wolfgangu Schüsselovi uvedl, že má v úmyslu návrh stanoviska předložit "patnáctce" k projednání do konce října. Zdroje v EK tento záměr potvrdily, i když si nejsou jisty, zda to bude příští týden nebo až po svatodušních svátcích. Sám komisař v dopise usoudil, že proces z Melku je "zralý k uzavření" a že už "nevidí žádný prostor" pro další odklady. Vyplynulo z něj, že komise návrh předloží, i kdyby Rakousko zdržovalo ukončení jednání podle dohody z Melku, protože je vázána "cestovní mapou", která nařizuje členským státům dospět ke společné pozici ohledně energetiky do konce roku. Kdyby k tomu došlo, dostala by se Vídeň v Bruselu pod dodatečný tlak, protože by stanula velmi pravděpodobně osaměle proti 14 ostatním členským státům. Zdroje EK potvrdily, že na technické úrovni pokračuje intenzívní jednání o podobě konečného česko-rakouského dokumentu, které komise monitoruje. K převedení dialogu na politickou úroveň však podle nich zatím nedochází.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 14623
- 14624
- 14625
- 14626
- 14627
- 14628
- 14629
- 14630
- 14631
- …
- následující ›
- poslední »