• 30.11.2001

    Velitel vzdušných sil František Padělek ve čtvrtek na pokyn ministra obrany Jaroslava Tvrdíka zakázal lety na vojenských strojích L-39 a MiG-21. Ministr to Padělkovi nařídil na základě informací ministerstva vnitra. Policie totiž vyšetřuje závažný případ hospodářské trestné činnosti týkající se hospodaření armády, řekla ČTK mluvčí ministerstva obrany Gabriela Bártíková. Jedním z podkladů je podle ní i znalecký posudek o tom, že jisté komponenty armádních letadel jsou nebezpečné. O zákazu letů řekl ČTK ve čtvrtek večer Milan Řepka z ministerstva obrany. "Důvodem zákazu letů byly technické pochybnosti o kvalitě palubních výškoměrů," uvedl. Tvrdík informaci potvrdil s tím, že ji nehodlá dále komentovat. Zákaz letů byl podle Řepky přijat především z preventivních a bezpečnostních důvodů. Zákaz platí do odvolání. L-39 Albatros je cvičný letoun, MiG- 21 je stíhačka ruské výroby.

  • 30.11.2001

    Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) ve čtvrtek prohlásil, že kauza Vladimíra Železného byla a je politicky ovlivňována. Gross to uvedl v odpovědi na interpelaci stínového ministra vnitra a Ivana Langra (ODS). O politických tlacích svědčí podle Grosse především to, že kauza Novy je mohutně medializována a vyjadřují se k ní i jednotliví politici. "Pokud se podíváte na tuto kauzu, jak je medializována, jak se k ní vyjadřují i jednotliví politici, tak lze velmi těžko hovořit o tom, že není politicky ovlivňována. Prostě to, co se v této kauze odehrávalo a odehrává..., tak to jsou vnější politické tlaky a těžko to lze interpretovat jinak," prohlásil Gross. Za politický nátlak v kauze již dříve Gross označil výzvu místopředsedy ODS Langra, aby prověřil slova ředitele republikového úřadu vyšetřování Miroslava Antla a vyšetřovatele Železného případu Vladimíra Machaly.

  • 30.11.2001

    Senát ve čtvrtek souhlasil s ukončením účasti 600 českých vojáků v operacích mezinárodního společenství na území Bosny a Hercegoviny. Zároveň podpořil navýšení počtu vojáků v operaci KFOR na území Kosova ze 180 na 400 do 1. března 2002. Senátoři souhlasili i s následným vytvořením společné česko-slovenské jednotky, která má mít 500 členů. Náklady spojené s touto operací by neměly v příštím roce převýšit 929,6 miliónu korun; Slovensko na provozní výdaje svých vojáků vyčlení 70 miliónů korun. Ukončení působení v misi SFOR vláda navrhla s ohledem na finanční možnosti České republiky a na bezpečnostní vývoj tamní oblasti, řekl senátorům ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD). Uvedl, že odsun vojáků z Bosny a Hercegoviny se netýká 15 důstojníků, kteří budou působit na velitelstvích SFOR a CIMIC (skupiny pro vojensko-civilní spolupráci) do konce příštího roku.

  • 30.11.2001

    Senát ve čtvrtek postoupil vládní novelu zákona o investičních pobídkách k podpisu prezidentovi republiky. Účelem zákona je aktualizovat dosavadní systém investičních pobídek a vytvořit transparentnější prostředí vůči zájemcům o investiční pobídky. Novela odstraňuje výkladové a aplikační problémy zákona platného od května loňského roku. Postup posuzování žádostí o udělení pobídek bude nyní plně odrážet postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a zlepší se kontrola splnění všeobecných podmínek jednotlivými příjemci úlev. Rovněž se zvýší kompetence ministerstev financí, práce a sociálních věcí a životního prostředí.

  • 30.11.2001

    Zaměstnavatelé, kteří nesplní zákonnou podmínku zaměstnat stanovený počet zdravotně postižených lidí, budou s největší pravděpodobností už od začátku příštího roku odvádět vyšší sankce. Stanoví je novela zákona o zaměstnanosti, jejímž cílem je zvýšit zaměstnanost postižených, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Normu musí ještě podepsat prezident. Předloha, pro kterou hlasovalo 30 z 54 přítomných senátorů a osm proti, má posílit i stabilitu družstev zaměstnávajících lidi s omezenou pracovní schopností. Novela především mění pravidla, podle nichž zaměstnavatelé plní povinnost zaměstnávat postižené. Firmy, které nyní zaměstnávají více než 20 osob, musejí zaměstnávat pět procent lidí se změněnou pracovní schopností. Povinnost však mohou splnit i tak, že do státního rozpočtu odvedou za každého "nezaměstnaného" postiženého polovinu průměrné mzdy ročně nebo odeberou výrobky postižených z družstev či chráněných dílen.

  • 30.11.2001

    Uherskohradišťský okresní soud ve čtvrtek odsoudil osmdesátiletého bývalého pracovníka Státní bezpečnosti (StB) Vladimíra Zavadilíka ke dvěma letům vězení s pětiletým odkladem. Potrestal ho za ublížení na zdraví, kterého se dopustil v roce 1949 v uherskohradišťské věznici při výslechu odpůrců komunistického režimu. Po vynesení verdiktu si státní zástupce i Zavadilík ponechali lhůtu na rozmyšlenou.

    Stejný soud loni v lednu Zavadilíka zprostil obžaloby. Brněnský krajský soud ale rozsudek zrušil a případ vrátil k doplnění. "Vyskytly se nové informace a zejména důsledná práce Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu přinesla řadu nepřímých důkazů, které vedly ke změně rozsudku," řekla ČTK soudkyně Radomíra Veselá. Podle ní úřad získal dokumenty, které obžalovaného přímo neusvědčovaly. Vytvořily však řetězec důkazů, které potvrdily, že v uherskohradišťské věznici byli v 50. letech vězni mučeni elektrickým proudem, což ve čtvrtek přiznal i Zavadilík.

  • 30.11.2001

    Pokud lovosický stavební úřad povolí vést dálnici D8 přes České středohoří, napadne sdružení Děti Země rozhodnutí žalobou. ČTK to ve čtvrtek po veřejném projednání územního řízení řekl Miroslav Patrik z hnutí Děti Země. Pokud hnutí žalobu podá, odhaduje Patrik dokončení dálnice v roce 2010. "Investor předpokládá dostavbu své povrchové varianty v dubnu 2006, a už nyní má rok zpoždění," uvedl. Děti Země chtějí prosadit, aby ředitelství silnic a dálnic předložilo trasu s tunelem dlouhým nejméně 3,35 kilometru. "Není nutné projektovat nové tunelové trasy, protože ty jsou již vyprojektované. Stačí je použít," uvedl Patrik.

  • 30.11.2001

    Některá bezpečnostní opatření, jež Česká republika přijala po zářijových teroristických útocích na Spojené státy, se již zřejmě nikdy nevrátí na dřívější úroveň. V rozhovoru pro Český rozhlas to ve čtvrtek řekl ministr vnitra Stanislav Gross. To však podle něj neznamená, že se jednotlivá bezpečnostní opatření nemohou redukovat. "V každém případě pozornost a, řekněme, lepší schopnost našich krizových systémů musí být po 11. září již trvale na vyšším stupni pohotovosti," uvedl. Řadu strategických míst, například letiště a jaderné elektrárny, začali po zářijových atentátech na mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku a budovu amerického ministerstva obrany ve Washingtonu střežit vojáci. Podle Grosse právě tato opatření bude možné časem redukovat.

    Ještě počátkem listopadu hovořil o tom, že české bezpečnostní služby nemají jediný uklidňující signál, který by mohl vést k omezení bezpečnostních opatření. "Naopak informace od našich zahraničních kolegů jsou do určité míry varující," uvedl tehdy. Hovořil také o tom, že případného ochabnutí pozornosti by mohli využít potenciální nepřátelé k teroristickému útoku.

  • 29.11.2001

    Vláda přijala ve středu večer usnesení týkající ukončení procesu hodnocení bezpečnosti a ekologických dopadů jaderné elektrárny Temelín. Premiér Miloš Zeman dnes v Bruselu o elektrárně jedná s rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem. Pokud dojde k dohodě, nebude nic stát v cestě uzavření české kapitoly o energetice v přístupových rozhovorech s Evropskou unií. Vládní mluvčí Libor Rouček podotkl, že závěrečný dokument je kompromisem. Sdělil pouze, že Česká republika je ochotna k určitým úpravám v nejaderné části elektrárny.

  • 29.11.2001

    Neobvykle ostrou formou se vyslovil rakouský prezident Thomas Klestil proti pokusům znemožnit rozšíření Evropské unie a zvláště proti vetování vstupu Česka do unie. V projevu na zasedání burgenlandské hospodářské komory Klestil varoval před možností, že se Rakousko samo zažene do izolace. Zjevně především na adresu krajně pravicové strany Svobodných, ale i na adresu dalších odpůrců české jaderné elektrárny Temelín rakouský prezident uvedl: "Nesmíme přenechat vedení diskuse těm, kdo denně malují na zeď katastrofické scénáře, jež nemají s realitou vůbec nic společného, nebo jen velmi málo." "Považuji projekt sjednocené Evropy za příliš důležitý na to, aby byl přenechán bázlivým, zklamaným nebo stoupencům včerejšího světa. Riskovali bychom tím i to, že se sami v Evropské unii i vůči kandidátským zemím v našem sousedství zaženeme do izolace. To nemůže být v našem zájmu, tím spíše ne, že ke společné Evropě neexistuje žádná rozumná alternativa," zdůraznil Klestil.

Pages