Zprávy

O posílení potřeby rozšířit Evropskou unii po teroristických útocích z 11. září, nutnosti boje proti xenofobii a rasismu, které jsou mimo jiné živnou půdou terorismu, i o možnosti zapojení České republiky do Paktu stability pro jihovýchodní Evropu jednal v pondělí v Řecku se svým protějškem Jorgosem Papandreem český ministr zahraničí Jan Kavan.

Kavan, který je od neděle v Řecku na oficiální návštěvě, se setkal také s řeckým prezidentem Konstantinem Stefanopulosem a zúčastnil se zasedání česko-řecké Rady pro rekonstrukci a rozvoj. Jednat bude i s ministrem obrany Akisem Tsochadzopulosem. Ministři Kavan a Papandreu se při jednání shodli, že nyní "je mnohem, mnohem větší důvod rozšířit EU a NATO, než tomu bylo před 11. zářím," řekl ČTK z Atén mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. "Musíme světu ukázat, že 11. září naše společné projekty nezpomalí, ale právě naopak," řekl Papandreu. Naznačil v této souvislosti, že Řekové by chtěli, aby proces rozšíření byl definitivně završen v roce 2003 v Soluni, kdy bude Řecko předsedat EU. "Pakliže by se ovšem tento proces nepodařilo ukončit už o půl roku dříve, za předsednictví Dánska," dodal Kavan.

Spory antraxu, který se v posledních dnech objevil na Floridě, nepocházejí z Česka. Čeští policisté a pracovníci civilní rozvědky o tom mají téměř stoprocentní jistotu. V diskusním pořadu České televize Naostro to uvedl v neděli ředitel civilní rozvědky František Bublan. Připustil však, že jeho úřad nemá přesný přehled o tom, jak se s nebezpečnými látkami v někdejším Československu nakládalo například v 60. a 70. letech

Výskyty sněti slezinné na Floridě mají podle listu The Observer známky teroristického útoku. Podezření, že si teroristé mohli obstarat nebezpečné chemické látky právě v České republice, už před několika týdny zveřejnil britský spisovatel Simon Reeve. Zmiňoval se v této souvislosti také o nebezpečném botulotoxinu. České úřady ale po několikadenním vyšetřování sdělily, že naše země rozhodně zdrojem této látky není.

Představení České republiky v souvislosti s jejím úsilím o začlenění do Evropské unie je cílem Českých dnů ve Španělsku. Uskuteční se 17. a 18. října v Madridu. "Během těchto dvou dnů budeme lobbovat v tom nejlepším slova smyslu za Českou republiku a budeme se snažit vytvořit veřejné mínění nám nakloněné," řekl ČTK předseda Senátu Petr Pithart. Do Španělska pojede v čele delegace českých politiků, politologů, ekonomů i umělců. Španělsko bude v první polovině roku 2002 předsedat EU. Pithart připomněl, že právě první polovina příštího roku bude možná "rozhodující půlrok" v dosavadním procesu rozšiřování EU. I když je dost dobře možné, že příslušné protokoly budou podepsány až na podzim příštího roku, ta nejtěžší jednání, například o zemědělské politice či fondech EU, se uskuteční za španělského předsednictví, uvedl Pithart, který bude v rámci dnů hovořit o vývoji České republiky od roku 1989.

Vliv Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí je minimální, uvádí provozovatel elektrárny, a.s. ČEZ, s odvoláním na studie pražského Výzkumného ústavu vodohospodářského. Ekologové z Hnutí Duha s tím souhlasí, ale pouze za podmínky, že se nestane těžká havárie. "Bezprostřední vliv jaderné elektrárny na okolí je za běžného provozu pochopitelně minimální, pomineme-li krajinný ráz," uvedla mluvčí Hnutí Duha Karolína Šůlová. Dopady se podle ní projeví v případě těžké havárie. "A právě kvůli nim jsou jaderné elektrárny považovány za rizikové," dodala. Pravděpodobnost havárie s únikem radioaktivity je jednou za 70 tisíc let, uvádí analýza Evropské komise z roku 1998.

Studie o vlivu Temelína na životní prostředí sledovaly mimo jiné šest meteorologických charakteristik a porovnávaly, nakolik odchýlí Temelín rozmezí jejich průměrných hodnot. Zatímco se před spuštěním Temelína v letech 1990 až 1997 měnily vlivem počasí jednotlivé roční průměry teploty o 11,05 procenta, Temelín tyto průměry mění z 0,29 procenta. U délky trvání námrazy kolísalo rozmezí ročních průměrů před spuštěním proti celkovému průměru z 59,58 procenta, Temelín mění roční průměry z 1,82 procenta.