-
9.10.2001
Američtí vojáci zahájili nové útoky proti Afghánistánu. Spojené státy také informovaly Radu bezpečnosti OSN, že by v rámci tažení proti terorismu mohly podniknout akce proti dalším organizacím a zemím. S vojenským úderem USA proti teroristickým základnám v Afghánistánu za atentáty na New York a Washington souhlasí podle bleskového průzkumu agentury STEM dvě třetiny českých občanů, konkrétně 67 procent. 37 procent občanů se domnívá, že by se do těchto akcí měla zapojit Česká republika, proti se vyslovilo 43 procent lidí a pětina občanů nemá na věc jasný názor. Současným vývojem mezinárodní situace se cítí být ohroženy více než tři pětiny obyvatel, konkrétně 62 procent.
S tím, aby USA rozšířily vojenské údery i na ostatní země, o nichž mají důkazy, že podporují terorismus, souhlasí téměř polovina českých občanů, konkrétně 44,8 procenta. Skoro stejný počet Čechů, 45,5 procenta, je však proti takovým útokům. Vyplývá to z bleskového průzkumu, který společnost TNS Factum vypracovala pro televizi Nova.
-
9.10.2001
Česká republika je připravena podílet se na útoku Spojených států proti teroristům v Afghánistánu například zapůjčením letounu TU-154 s posádkou. Premiér Miloš Zeman novinářům řekl, že o letadlo projevili zájem sami Američané a mohou jej použít již tento týden. Nevyloučil, že ČR se do protiteroristické akce zapojí i dalšími způsoby. "Nelze vyloučit, je dokonce pravděpodobné, že budeme požádáni o pomoc přesunem části našich sil na Balkán, a jsme připraveni v duchu svých předchozích prohlášení tuto pomoc poskytnout," uvedl Zeman.
-
9.10.2001
Velitelství pozemních sil české armády přijalo po útoku USA na cíle v Afghánistánu další mimořádná bezpečnostní opatření. Vojáci například zkvalitnili ostrahu armádních objektů a zkrátili dobu, během které se musí příslušníci elitní brigády rychlého nasazení a roty chemické ochrany sejít v kasárnách.
-
9.10.2001
Humanitární pomoc pro uprchlíky v severním Afghánistánu ve výši pět miliónů korun je zatím připraveno poskytnout české ministerstvo zahraničí. ČTK to řekl tiskový mluvčí Aleš Pospíšil s tím, že dále se pomoc ČR zaměří hlavně na léky. Pospíšil dále zopakoval, že na velvyslanectví v pákistánském Islámábádu a generálním konzulátu v Karáčí stále trvá nejvyšší bezpečnostní stupeň. Vedoucí úřadů mají sami po vyhodnocení situace mohou zvážit, kolik diplomatů a dalších zaměstnanců je nutné na místě ponechat pro udržení chodu úřadů. Podle údajů ministerstva zahraničí se na území Pákistánu nezdržují žádní čeští turisté. "Jsou zde pouze novináři, kteří jsou pod kontrolou našich diplomatů a mají instrukce, jaké kroky podniknout v případě nouze," dodal Pospíšil.
Další pomoc pro uprchlíky z Afgánistánu - deset miliónů korun - je připraveno poskytnout ministerstvo zeměděství. Rozhlasové stanici BBC to řekl premiér Miloš Zeman. Pomoc se podle předsedy vlády může týkat dodávek sušeného mléka, ale i řady dalších komodit podle potřeby.
-
9.10.2001
Katolická církev dává přednost nenásilnému řešení konfliktu, akt sebeobrany je však podle ní pochopitelný. Mluvčí České biskupské konference Daniel Herman v souvislosti s vojenským postupem USA proti terorismu řekl, že proto akce v Afghánistánu nechápe jako odvetu, ani jako mstu za zářijové teroristické útoky, ale jako obranu společnosti. Dodal, že však použití zbraní nesmí vyvolat těžší zlo než zlo, které je třeba odstranit.
-
9.10.2001
Do vyššího stavu pohotovosti po zahájení útoků protiteroristické aliance na Afghánistán přešly některé firmy, například elektrárna Energetického centra Kladno Generating, neratovická Spolana a Lovochemie Lovosice, největší výrobce průmyslových hnojiv. Bezpečnostní opatření se zvýšila také na vodárenských nádržích. Jadernou elektrárnu Dukovany střeží kromě protiletadlového raketového pluku i vrtulníky MI-24 z Přerova. Většina strategických podniků však zůstala u zvýšených bezpečnostních opatřeních přijatých již po teroristických útocích na USA. České aerolinie nezrušily žádný ze svých pravidelných letů a lety nehodlají zrušit ani v nejbližších dnech. Zavedly však bezpečnostní taxu 2,40 USD ke každé letence. Taxa zajišťuje krytí odpovědnosti vůči třetím stranám a cestujícím pro případ leteckého neštěstí v důsledku válečného konfliktu nebo teroristického útoku.
-
9.10.2001
Na potřebě užší spolupráce a intenzívnější komunikace mezi vládou a Poslaneckou sněmovnou se shodli premiér Miloš Zeman a předseda sněmovny Václav Klaus. Politici se dohodli, že se zasadí o stabilizaci Českých aerolinií urychleným přijetím zákona o vládních garancích za pojištění aerolinií. ČSA totiž v kvůli omezení leteckého provozu po teroristických útocích v USA očekávají výraznou ztrátu. Klaus doplnil, že se Zemanem jednali i o změnách například v oblasti civilní ochrany, zpravodajských služeb a armádě. Politici hovořili i o informaci, že by Spojené státy v rámci tažení proti terorismu mohly podniknout odvetné akce proti dalším organizacím a zemím. "Bereme to vážně, protože já myslím, že to naznačuje rozšiřování (boje proti terorismu) do dalších zemí, což může mít souvislost s řadou českých občanů v těchto zemích a řadou našich iniciativ v těchto zemích," řekl Klaus.
-
9.10.2001
Pravděpodobně nejstřeženější civilní objekt v České republice, budovu Radia Svobodná Evropa/Radia Svoboda (RFE/RL) v Praze, navštívil český prezident Václav Havel. Během asi pětiminutové návštěvy rádia uvedl, že přišel podpořit pracovníky, kteří vysílají do zemí bývalého Sovětského svazu, "zvláště pak do středoasijských republik". Prezident je totiž přesvědčen o tom, že právě solidární postoj těchto států a jejich zapojení do mezinárodní protiteroristické koalice zasluhuje ocenění.
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) by se mohlo podle premiéra Miloše Zemana přestěhovat z centra Prahy do jiného objektu, pokud o to požádají Spojené státy. Budovu bývalého Federálního shromáždění, z níž rádio vysílá mimo jiné do islámských zemí, kvůli možnému teroristickému útoku střeží společně s policisty vojáci s obrněnými transportéry. Dotaz, zda již Spojené státy požádaly o vytipování náhradních budov, nechal Zeman bez komentáře.
-
9.10.2001
Předseda Islámské nadace v Brně Muníb Hasan uvedl, že Spojené státy neměly útočit na Afghánistán, protože vůdce teroristické organizace Al-Káida Usámu bin Ládina mohl vydat afghánskému nebo mezinárodnímu soudu Taliban. Dodal, že kdyby byl bin Ládin souzen podle islámského práva a byla by mu prokázána vina, hrozila by mu smrt. Čeští muslimové nevnímají útok USA jako boj proti islámu. Ve svém okolí se zatím ani nesetkávají s otevřeným nepřátelstvím občanů. Jistý nesouhlas a odstup se již projevil, vždy ale jen slovně, dodal předseda.
Čeští muslimové v souvislosti se spojeneckými vojenskými operacemi v Afghánistánu doufají, že budou potrestáni jen viníci teroristických útoků. Oficiálně podpořit nebo odsoudit postup USA tito vyznavači islámu nechtějí, i když v září s uvažovaným bombardováním země ukrývající teroristu Usámu bin Ládina nesouhlasili. Jeden z předních představitelů české islámské komunity Vladimír Sáňka připustil, že situace je nová. Bin Ládinova organizace Al-Káida se ústy Ajmána Zavahrího v neděli přihlásila k útokům z 11. září v New Yorku a ve Washingtonu. Čeští muslimové nicméně připomínají, že důkazy proti této organizaci nemá většina světa k dispozici a že likvidace bez soudu by mohla islámské teroristy v očích některých souvěrců proměnit v mučedníky.
S obavami o své příbuzné sledují útok USA na Afghánistán strojní inženýři Mohamad Omar a Nakibula Safi, kteří již před 17 lety odešli z této země a žijí v Brně. Oba se shodují, že obyvatelé Afghánistánu jsou rukojmími Talibanu a teroristů. Vojenské operace USA jsou pro Safiho nadějí na to, že se do vlasti ještě bude moci vrátit. "Já bych tam zatím nemohl jet, protože to hnutí, které tam je, to jsou samí teroristé. Já si myslím, že kdyby zjistili, že mám manželku Češku, tak by mě hned zavraždili," uvedl Safi. Dodal, že porážka Talibanu by byla výhrou nejen pro USA, ale pro "celou civilizaci".
-
9.10.2001
Vojenský úder Spojených států na Afghánistán zkomplikuje pátrání po Petrovi Poláškovi z Frenštátu pod Radhoštěm, který v dubnu zmizel v sousedním Pákistánu. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. Poláškova přítelkyně Gabriela Gubičová, s níž pohřešovaný cestoval, byla v Pákistánu brutálně zavražděna. Česká diplomacie doufá, že i přes složitou situaci bude pákistánská policie pokračovat ve vyšetřování případu zmizelého Čecha. Jeho přítel Tomáš Harabiš před časem v Pákistánu zjišťoval, co se dvojici přihodilo. Podle něj mohlo jít o politicky motivovaný únos. Také v Albánii jsou od začátku srpna nezvěstní Češi - tři studenti. Od neděle po nich pátrá devítičlenný záchranný tým.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 14760
- 14761
- 14762
- 14763
- 14764
- 14765
- 14766
- 14767
- 14768
- …
- následující ›
- poslední »