Zprávy

Vznik parlamentní komise či pracovní skupiny, která by se zabývala projevy extremismu v České republice a možnostmi jejich potírání, přinese možná čtvrteční veřejné slyšení Senátu o nacismu, rasismu a xenofobii. Účastníci slyšení se vyslovili pro důslednější potírání těchto negativních společenských jevů i uplatňování preventivních opatření. Slyšení se kromě senátorů, zástupců státní správy a justice zúčastnila řada představitelů církví, nevládních organizací a sdružení.

Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab uvedl, že násilí českých neonacistů si vyžádalo od roku 1990 životy nejméně 20 lidí. Prohlásil, že pro potírání i prevenci je nutné pochopit jeho kořeny. Především zástupci nevládních organizací kritizovali orgány činné v trestním řízení za benevolentní přístup vůči neonacistům. Například Stanislav Penc z Hnutí občanské solidarity a tolerance prohlásil, že neonacistické srazy se v Česku konají právě proto, "že ty lidi vědí, že v České republice se jim nic stát nemůže".

Jařab stejně jako mnozí další upozornil také na lhostejnost majoritní společnosti k projevům extremismu. Předseda Senátu Petr Pithart s připomenutím počátků nacistického vůdce Adolfa Hitlera prohlásil, že projevy nacismu nelze zlehčovat ani v jejich počátcích.

Problematika rozšíření Evropské unie a aspekty vstupu České republiky do EU byly námětem konference, kterou ve čtvrtek večer zorganizovalo české velvyslanectví v Paříži a francouzská odbočka Evropského hnutí. Před zcela zaplněným kongresovým sálem pařížského sídla Mezinárodní unie železnic hovořilo o přínosech vstupu ČR do EU deset českých a francouzských politiků, diplomatů a komentátorů. Francouzský politolog Jacques Rupnik upozornil na to, že nejen v Česku, ale i v dalších středoevropských zemích kandidujících na vstup do EU, podpora připojení k unii mezi obyvatelstvem klesá. Český prezident Václav Havel je přitom jedním ze státníků, který přišel s konkrétními projekty a jako první navrhl sepsání evropské ústavy, připomněl Rupnik.

Nová metoda léčby rakoviny, kterou pod názvem devitalizace v minulých měsících testovala čtyři vědecká pracoviště, skutečnou devitalizací nebyla. Tvrdí to předseda Svazu pacientů Luboš Olejár. V rozhovoru pro ČTK zdůraznil, že lékaři při jejím ověřování v rozporu s výzkumy objevitele metody Karla Fortýna podvazovali metastázy, nikoli primární nádor jako on. Operovali navíc pacienty po ozařování a chemoterapii, které Fortýn vylučoval. Vědecká rada ministerstva zdravotnictví v pondělí kvůli nepřesvědčivým výsledkům ověřování devitalizace na lidech pozastavila. Metoda, kterou resort nazýval devitalizací, podle Olejára klidně skončit může, lékaři by však podle něj měli začít testovat devitalizaci podle Fortýna. V pátek proto delegace Svazu pacientů bude o dalších testech devitalizace jednat s náměstkem ministra zdravotnictví Antonínem Malinou. Doprovodí ji podle Olejára také někteří lékaři, manželka již zesnulého Fortýna i senátor Miroslav Coufal (ČSSD).

Prezident Václav Havel nepochybuje o důkazech, které americké tajné služby shromáždily proti teroristické organizaci Al-Káida. Právě tuto skupinu, v jejímž čele stojí snad nejhledanější muž světa, saúdskoarabský terorista Usáma bin Ládin, Američané podezřívají ze zorganizování nedávných útoků na Spojené státy. Důkazy proti bin Ládinovi ve středu českému prezidentovi předložil americký velvyslanec v ČR Craig Stapleton. "Přestože jsou to důkazy velmi složité, protože také činnost organizace Al-Káida je velmi složitá, nepochybuji o tom, že to jsou skutečné důkazy," řekl ve středu prezident Havel novinářům na neformálním setkání. Americký velvyslanec mu, jak uvedl, přinesl na Hrad ukázat "tlustou knížečku". Prezident přiznal, že ji celou nečetl. "Seznámil jsem se s jejím hlavním obsahem," uvedl.

Důkazy proti bin Ládinovi Američané už v úterý předložili v Bruselu zástupcům členských zemí Severoatlantické aliance. Rada NATO poté rozhodla o tom, že atentáty z 11. září byly na Spojené státy skutečně vedeny zvenčí, a je tudíž důvod uplatnit pátý článek Washingtonské smlouvy. Podle něj je útok na jednu členskou zem považován za útok na všechny spojence. Státy sdružené v NATO se tak přímo zavázaly pomoci USA v boji s terorismem.

Také český premiér Miloš Zeman již v úterý večer hovořil o tom, že Česká republika může spojencům v Severoatlantické alianci poskytnout vojenskou pomoc, zejména polní nemocnice, protichemické jednotky a také zvláštní vojenské průzkumníky.