• 10.12.2001

    Vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD) nesouhlasí s výroky předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause (ODS) o tom, že evropská integrace je "plíživá a tichá". Rychetský v nedělním pořadu TV Nova Sedmička naopak řekl, že sjednocování kontinentu je transparentní a veřejné. Klaus svůj názor řekl tento týden v Evropském parlamentu. Vyslovil se pro to, aby příští mezivládní konference, jež bude rozhodovat o budoucí podobě EU, "zastavila plíživé tiché sjednocování" kontinentu. Rychetský naopak považuje vznik Evropské unie za nejúspěšnější projekt integrace v dějinách lidstva. "Výsledkem je integrovaná Evropa nejen hospodářsky, ale i kulturně, a především, a to vadí ODS, integrovaná sociálně," uvedl Rychetský. Podle něj získala každá země, která vstoupila do EU, ohromnou šanci participovat na principu solidarity. "EU má smysl, když všechny země budou na vysoké úrovni, ne že tam budou chudé a bohaté," dodal.

  • 10.12.2001

    Úvahy vlády o koupi nadzvukových stíhacích letadel pro Českou armádu na úvěr pokládá předseda poslaneckého klubu ODS a stínový ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS) za naprosto nepřijatelné. Podle něj by bylo cennější vynaložit peníze na profesionalizaci armády. Zdrženlivě se k nákupu letadel staví i ministr financí Jiří Rusnok (ČSSD). Zaznělo to v nedělní diskusi politiků v pořadu televize Prima Nedělní partie. "Jestli došlo k tak velkému prohloubení státního dluhu, jako došlo za poslední tři roky, Česká republika si nemůže dovolit koupit takový luxus, jako je dvacet nebo třicet stíhaček, za cenu tak strašlivého dluhu, jaký má být ve jménu toho učiněn," prohlásil Tlustý.

    Podle Tlustého je pro lidi mnohem potřebnější projekt profesionalizace armády. Je rovněž velmi nákladný, ale je cennější a je alternativou k nákupu stíhaček, míní Tlustý. Ministr financí odhaduje, že pořízení letadel vyjde na částku kolem sta miliard korun. "Z hlediska ministra financí samozřejmě pro takový projekt nadšený nejsem," řekl Rusnok. Především proto, že základní platby spojené s nákupem spadají do doby, kdy by Česká republika měla vstupovat do Evropské unie a kdy by měla velmi výrazně snižovat deficity státního rozpočtu, upřesnil.

  • 10.12.2001

    Růst prodeje o desítky procent zaznamenali obchodníci o druhém adventním víkendu spojeném s bronzovou nedělí oproti běžným dnům. V porovnání s loňskými Vánocemi hodnotí obchody zájem zákazníků zhruba stejně nebo zaznamenaly pouze mírný růst. K největšímu náporu dojde až v příštích dvou týdnech, shodli se zástupci významných obchodů v anketě ČTK. Obchodní dům s módními oděvy C&A na Václavském náměstí podle vedoucí dámského oddělení Miroslavy Matějové zaznamenal o tomto a minulém víkendu růst počtu zákazníků o zhruba 50 procent, i když proti loňskému roku mezi zákazníky ubylo turistů. K hlavnímu náporu zákazníků však podle jejích slov teprve dojde. "Nárůst očekáváme během příštího týdne, kdy všichni zákazníci již budou mít mzdy na účtech," vysvětlila. S výplatním termínem až během měsíce souvisí i zvýšený zájem o rezervování zboží.

  • 10.12.2001

    S tradičními vánočními zvyky jihovýchodu Moravy se o víkendu přišlo do Muzea jihovýchodní Moravy ve Strážnici na Hodonínsku seznámit přes 1000 lidí. "V zasněženém a prosluněném skanzenu viděli přípravy vánočních ozdob i průvod Lucek, které chodily mezi staveními, vyháněly zlé duchy a vyplácely neposlušné přadleny," řekla v neděli Vlasta Ondrušková z Ústavu lidové kultury ve Strážnici. Děti si mohly ve skanzenu vlastnoručně vyzkoušet pečení perníčků či výrobu tradičních vánočních ozdob ze slámy, kukuřičného šustí nebo skla. Jejich rodiče zajímala příprava slavného vizovického pečiva, draní peří či předení vlny na kolovratu. Prohlídku návštěvníkům zpestřili strážničtí lidoví muzikanti. Strážnický skanzen zahrnuje 65 lidových staveb. Unikátní je zdejší vinohrad, kde se pěstuje 90 odrůd moravských vín.

  • 10.12.2001

    Rybova Česká mše vánoční zněla v neděli večer na Pražském hradě při benefičním koncertě ve prospěch Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Mezi hudebníky, kteří tak podpořili projekt rekonstrukce staroměstského gotického kostela sv. Anny, byl jako jeden ze sólistů také populární zpěvák Daniel Hůlka. Dagmar Havlová převzala ve Španělském sále na konci večera symbolický šek na čtvrt miliónu korun. Obnova kostela, budoucího multikulturního centra, má rozpočet sto miliónů korun.

  • 9.12.2001

    Rakouští policisté v pátek ve 22:15, tedy po více než třech hodinách, ukončili na hraničním přechodu Wullowitz (na české straně Dolní Dvořiště) protest odpůrců jaderné elektrárny Temelín. V té době na místě setrvávalo asi pět nejaktivnějších účastníků, kteří vytrvale bubnovali na kovové barely umístěné na vleku za terénním automobilem. Policisté je obstoupili a další produkci jim znemožnili. Poměrně klidná demonstrace, při níž občas zaznívalo bubnování či zvuk sirény a koncert hudební skupiny, se konala za asistence policistů vybavených obušky, kteří podle přítomných českých novinářů měli početní převahu. Demonstrace nijak vážně nenarušila provoz na hraničním přechodu, od vozovky vždy účastníky odděloval kordon policistů.

  • 9.12.2001

    Rakouská vláda přijala usnesení k české jaderné elektrárně Temelín a k uzavírání kapitoly energetika ve vstupním jednání ČR s EU, jak to požadovala koaliční strana Svobodných (FPÖ). Sdělil to v sobotu úřad rakouské vlády. Vládní usnesení je založeno na stanovisku Hlavního výboru Národní rady (dolní komory parlamentu), které v pátek prosadily vládní strany. Předsedkyně FPÖ a vicekancléřka Susanne Riessová-Passerová v pátek prohlásila, že její strana trvá na tom, že rakouskou politiku vůči českému Temelínu může závazně určit jen dohoda celé vlády, a nikoli jen závěry či dohody uzavřené vládními představiteli za koaliční lidovce (ÖVP).

    Podle usnesení má rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová v pondělí na zasedání ministerské rady EU poukázat na to, že Rakousko si zvláště s ohledem na dohodu dosaženou 29. listopadu v Bruselu mezi Rakouskem a ČR vyhrazuje právo na opětovné otevření energetické kapitoly v přístupových jednáních EU s ČR. Vídeň si podle usnesení rovněž vyhrazuje právo vznést na jednání o rozšíření EU, které se má konat 12. prosince, otázku právního zajištění dohody z 29. listopadu, aby byla zajištěna právní závaznost této dohody prostřednictvím jejího zahrnutí do protokolu ke smlouvě o přistoupení ČR k EU.

  • 8.12.2001

    Pád talibanského režimu v Afghánistánu neznamená podle prezidenta Václava Havla, že se svět vyrovnal s terorismem. Stále totiž hrozí útoky teroristů jednajících samostatně. Prezident to řekl v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa. Prezident soudí, že tito teroristé mohou napáchat ještě větší hrůzy, než se staly 11. září při útocích na New York a Washington. V zájmu celého lidstva bude podle něj nutné zaútočit na konkrétní cíle, například na výcvikové tábory i v jiných zemích než v Afghánistánu, když k tomu bude shromážděn dostatek důvodů. Nebude to však jednoduché, řekl prezident Havel.

  • 8.12.2001

    České republice nehrozí žádné nebezpečí, opatření přijatá v souvislosti s teroristickými útoky na USA, však zůstávají v platnosti. "Nic nenasvědčuje zvýšení bezpečnostních rizik, které by vyžadovalo nová bezpečnostní opatření," řekl ČTK Samuel Truschka z tiskového oddělení ministerstva vnitra po zasedání ústředního krizového štábu. Ústřední krizový štáb se poprvé sešel bezprostředně po teroristických útocích na USA 11. září. Bezpečnostní rada státu 22. listopadu rozhodla, že se bezpečnostní opatření související s hrozbou terorismu zmírní. Ústřední krizový štáb se od té doby schází jednou za 14 dní, do té doby zasedal každý týden. Situace se podle bezpečnostní rady zklidnila díky úspěšnému průběhu odvetné operace v Afghánistánu.

  • 8.12.2001

    Poslanci rakouských vládních stran během pátečního zasedání hlavního výboru Národní rady (dolní komory parlamentu) zamítli oba návrhy opozice, která chtěla usnesením zavázat ministryni zahraničí Benitu Ferrerovou-Waldnerovou, aby příští týden na zasedání ministerské rady EU nesouhlasila s předběžným uzavřením energetické kapitoly vstupních jednání s Českou republikou. Vládní lidovci (ÖVP) a Svobodní (FPÖ) naopak prosadili usnesení, kterým výbor požádal šéfku rakouské diplomacie, aby si na zasedání jménem Rakouska vyhradila právo na opětné otevření energetické kapitoly. V přijatém dokumentu výbor dále vyjádřil podporu úsilí rakouské vlády otevřít na summitu unie v Laekenu diskusi o možnosti zavedení jednotných evropských bezpečnostních standardů pro jaderné elektrárny. Hlavní výbor podobně jako listopadové usnesení Národní rady zdůraznil, že Rakousko se nadále zasazuje o celoevropské odstoupení od využívání jaderné energie a podporuje země, které jsou připraveny taková rozhodnutí přijmout. Vyjádřil rovněž podporu konkrétním krokům, například programům energetických partnerství s cílem odstavit jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín.

Pages