Zprávy

Sněmovna zamítla v prvním čtení návrh novely Ústavy, který předložili poslanci Unie svobody a KDU-ČSL. Návrh chtěl zavést přímou volbu prezidenta a omezit imunitu zákonodárců jen na dobu trvání mandátu. Okolo návrhu se ve sněmovně strhla široká debata, kritizovali jej poslanci z ODS, KSČM i ČSSD a nakonec návrh "smetli" 86 hlasy z přítomných 142 poslanců. Několikrát zazněla kritika, že návrh je populistický, poslanci také tvrdili, že Česká republika má zastupitelskou demokracii a systém, který vyhovuje, je zbytečné měnit. Prezidenta nyní volí obě komory parlamentu.

Poslanci propustili do závěrečného sněmovního čtení vládní návrh zákona o omezování znečištění. Návrh, který si vyžádá vstup České republiky do Evropské unie, zavádí pro české podniky povinnost vybavit se nejlepší dostupnou technikou. Jedinou firmou, jež do roku 2003 nebude schopna požadavkům zákona vyhovět a která se k tomu přihlásila, je teplárna v Přerově. Začne-li zákon podle předpokladů platit v roce 2003, budou mít starší podniky ještě několik let na přizpůsobení. Přechodné období pro přerovskou teplárnu, která musí postupně obměnit kotle, bude platit do roku 2012.

Poslanecká sněmovna těsnou většinou zamítla iniciativu poslanců KDU-ČSL, která počítala s úplným zákazem reklamy na tabákové výrobky. Firmy by mohly cigarety a jiné kuřivo propagovat jen uvnitř specializovaných prodejen s tabákem.

Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr vyzval rakouské podnikatele, aby více využívali systému investičních pobídek v ČR. "Rakousko je třetím největším investorem v České republice," řekl na tiskové konferenci Grégr po jednání s prezidentem Rakouské hospodářské komory Christophem Leitlem. Jižní soused však podle ministra Grégra více investuje do bankovnictví než do průmyslu. Rakousko do české ekonomiky dodalo od roku 1993 do konce září 2001 celkem 2,85 miliardy dolarů, tedy zhruba 11 procent všech přímých zahraničních investic v zemi.

Právník ředitele televize Nova Vladimíra Železného Aleš Rozehnal zůstane nadále v pražské vazební věznici na Pankráci. V neveřejném zasedání o tom rozhodl pražský městský soud. K obavě z ovlivňování svědků navíc odvolací soud přidal jako vazební důvod i to, že by se Rozehnal mohl před trestním stíháním skrývat nebo uprchnout do zahraničí. Rozehnal je obviněný z pokusu o poškozování věřitele; od čtvrtka i z neoprávněného držení platební karty. První případ souvisí se stíháním ředitele Novy Železného, který čelí stejnému obvinění kvůli miliardové transakci s lichtenštejnskou nadací Astrona Foundation. Policie chce před vyslechnutím nových svědků nejprve vyhodnotit materiály zadržené při domovních prohlídkách a to za přítomnosti obhájců a Aleše Rozehnala. Ten ale odmítá s vyšetřovatelem spolupracovat, neboť je s jeho postupem nespokojen a vypovídat hodlá jen před státním zástupcem.

Kabinet odsoudil víkendové teroristické útoky palestinských organizací proti Izraeli. "Domnívám se, že tyto organizace, ať už jde o hnutí Hamas nebo Islámský džihád nebo jiné, nejsou příliš daleko od organizace Al- Káida," řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Miloš Zeman. Al-Káida saudskoarabského teroristy Usámy bin Ládina je odpovědná za zářijový útok na Spojené státy. "Vláda naprosto rozhodně odsuzuje tyto teroristické akty," dodal Zeman.

Palestinská extremistická organizace Islámský džihád a radikální křídlo hnutí Hamas podnikly o víkendu teroristické sebevražedné útoky na Izrael, při kterých zahynulo 31 lidí a 275 jich bylo zraněno. Izraelská vláda odpověděla vzdušným útokem na Gazu a úřad palestinského prezidenta Jásira Arafata. Hamas, který se k atentátům přihlásil, oznámil, že nehodlá ukončit povstání proti Izraeli. Arabský tisk zemí Perského zálivu odmítl západní kritiku atentátů. Podle většiny tamních vládních listů jsou útoky odrazem izraelské politiky vůči Palestincům.