Zprávy

Lepší péči o ženy a novorozence v českých porodnicích by měla zajistit strategie Baby-friendly Hospital Initiative (BfHI), kterou ve středu schválila vláda. Opatření, která dokument obsahuje, se mají realizovat do roku 2030. Usilují například o nepřerušovaný kontakt matky a dítěte po porodu. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) o tom dnes informovalo ČTK v tiskové zprávě. Strategii připravily MZd a úřad vlády ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Dětským fondem OSN (UNICEF). Instituce ji podle ministerstva konzultovaly se širokým okruhem expertů a expertek. "Program je zaměřen na posílení vazby mezi matkou a dítětem, zajištění minimální kvality péče ve všech českých nemocnicích a podporu kojení u žen, které kojit chtějí," uvedlo ministerstvo. Opatření mají nastavit lepší podmínky pro ženy a novorozence v Česku. Usilují například o přívětivější porodnice s důrazem na minimalizaci separace matky a dítěte a komerčních tlaků. "Aby poporodní péče byla co nejvíce podporující, respektující a v souladu s aktuálním vědeckým poznáním," uvedl úřad. Klíčovými body dokumentu jsou také nepřerušovaný kontakt matky a dítěte po porodu, podpora kojení jako biologické normy a rozvoj sítě sběren a bank mateřského mléka.

Vinaři na jihu Moravy se už od středy snaží kvůli předpovědi silného deště zrychlit sklizeň hroznů. Dnes ještě mají možnost sklízet, v dalších dnech ale hrozí, že do rozmoklých vinohradů nebude možné vjet se stroji. Po vydatných deštích navíc mohou začít bobule praskat a hnít, řekli ČTK oslovení zástupci vinařů i vinařských sdružení. "Je to jednoznačně katastrofa a mimořádně náročná situace pro všechny vinaře a vinohradníky. Takovéto výkyvy počasí enormně zvyšují náročnost plánování sběru a zpracování hroznů. Vinaři nyní čelí situaci, kdy je jasné, že nestihnou včas posbírat vše a musí se rozhodovat, které odrůdě a které trati dají při sklízení přednost," řekl ČTK prezident Svazu vinařů Martin Chlad. Doplnil, že výhodu budou mít v dalších dnech majitelé vinohradů s kamenitým podložím, odkud voda lépe odtéká, naopak na jílovitých půdách a v kopcovitém terénu nebude možné do vinohradů s těžkými stroji vjet. Nejhorší situace bude tam, kde ještě nemají kompletně zatravněné meziřadí, tedy prostor mezi řádky keřů révy.

V boji o křeslo amerického prezidenta má mezi Čechy podle agentury NMS Market Research jednoznačnou podporu demokratická kandidátka Kamala Harrisová. Volilo by ji 69 procent obyvatel ČR, zatímco jejímu republikánskému soupeři Donaldu Trumpovi by dalo hlas 31 procent lidí v Česku. Vyplynulo to ze zářijového průzkumu agentury. Například na Slovensku by podle něj měla Harrisová před Trumpem menší náskok. Pro demokratickou kandidátku by tam hlasovalo 59 procent lidí a pro kandidáta republikánů 41 procent. Oba hlavní kandidáti na post šéfa Bílého domu se utkají ve volbách 5. listopadu. V Česku by v čele USA nejraději viděla Harrisovou většina voličů bez ohledu na věk a vzdělání, největší důvěru má však mezi občany ve věku 35 až 44 let a vysokoškoláky. Vyšší podporu má také mezi ženami. Trump by měl nejlepší volební výsledek u věkové skupiny 25 až 34 let. S ohledem na politickou příslušnost by Harrisovou jako americkou prezidentku preferovali voliči ODS, STAN, TOP 09, Pirátů, ANO a Přísahy. Trumpa by za prezidenta USA chtěli voliči KSČM, SPD a Motoristů.

Podpora ukrajinských uprchlíků v ČR je stabilní, podobně jako před rokem 55 procent občanů oceňuje, že Česko umožňuje pobyt lidem, kteří uprchli z Ukrajiny před válkou s Ruskem. Nezměnily se ani jejich zkušenosti s Ukrajinci, ze setkání a jednání s nimi mají převážně smíšené pocity. Většina veřejnosti se pak shoduje v tom, že by stát měl podporovat snadné zapojení Ukrajinců na pracovní trh. Vyplynulo to z červnového průzkumu agentury STEM, která jeho výsledky poskytla ČTK. Pro to, aby stát podporoval snadné zapojení Ukrajinců na tuzemské trhu práce, je 73 procent dotázaných. Mezi veřejností převládá ale i názor, že by měl stát zajistit, aby do ČR nepřicházeli noví uprchlíci, a že by měl aktivně snižovat počet ukrajinských uprchlíků v zemi. Myslí si to tři pětiny lidí. Podle 54 procent by měl stát nabídnout Ukrajincům, kteří o to projeví zájem, možnost usadit se v ČR dlouhodobě. "Lidé vnímají ukrajinské uprchlíky diferencovaně. Pokud usilují o pracovní a jazykovou integraci, je otevřenost české veřejnosti vůči nim velká. Část lidí má ale pocit, že někteří uprchlíci se o integraci nesnaží dostatečně," uvedl ke zjištěním agentury ředitel jejího výzkumu Jaromír Mazák.