Zprávy

Při plánování lovu zvěře se Česko rozdělí na 48 oblastí, ve kterých se určí poškození lesa a stanoví, kolik zvířat musí myslivci ulovit. Novinářům to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Uvedl, že se zohlední i mimořádné události, jako je například výskyt vlčí smečky v honitbě. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, který bude stanovovat oblasti a počty úlovků, připustil, že by oblastí mělo být více. "Jsme limitování daty o poškození, která sbíráme v rámci Národní inventarizace lesů. Neumožňují vytvořit více oblastí než rámcově desítky," řekl ředitel ústavu Jaroslav Kubišta. Výborný připustil, že některá opatření se v připravované novele mysliveckého zákona mohou ještě změnit. Počty ulovené zvěře podle něj nebudou určovat úředníci, čehož se vlastníci lesů, zemědělské půdy a vodních ploch obávají. Ve vyhlášce ministerstvo pracuje i s variantou pro polní honitby. Zástupce mysliveckých spolků Tomáš Pilík už dříve upozornil, že aby bylo možné plány lovu spolehlivě stanovit, museli by úředníci navštívit každou honitbu zvlášť. Myslivecké honitby v minulé sezoně dosahovaly plochy přes 6,8 milionu hektarů, celkem jich bylo 5765.

Moravskoslezský kraj se připravuje na zimní Olympiádu dětí a mládeže, na kterou do regionu v lednu zamíří téměř 2000 sportovců. Kraj představil maskota olympiády, kterým bude rys. Školy i veřejnost se nyní mohou zapojit do soutěže o jeho pojmenování. Akce se do kraje vrací po 13 letech. Konat se bude od 26. do 30. ledna na pěti místech regionu. "Moravskoslezský kraj se ujal organizace lednové olympiády z mnoha důvodů. Je to pro nás prestiž i zviditelnění. Opět ukážeme sportovnímu světu, že zde máme skvělé podmínky pro významné sportovní akce. Věřím, že se mládežnická olympiáda stane jednou z nejvýznamnějších sportovních akcí příštího roku," uvedl náměstek hejtmana pro školství Stanislav Folwarczny (ODS). Sportovci se představí v 11 sportovních a jedné umělecké disciplíně. O medaile budou bojovat v lyžařském areálu na Bílé v Beskydech a také ve sportovních halách v Třinci na Frýdecko-Místecku, Českém Těšíně na Karvinsku, Frýdku-Místku a Ostravě.

Kybernetický prostor se stal jedním z ústředních bojišť v geopolitické soutěži a umělá inteligence (AI) se formuje v jednu z klíčových zbraní v této oblasti. AI může zvýšit efektivitu a přesnost obranných systémů nebo zlepšit ochranu dat, na druhou stranu lze vidět zneužití nových technologií pro hybridní útoky, včetně dezinformačních kampaní. V projevu v Soulu na mezinárodní konferenci týkající se zodpovědného využití AI ve vojenské oblasti to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. V turbulentních časech je podle šéfa diplomacie pro demokratické státy důležité udržení jednoty. "Musíme konfrontovat nové hrozby společně, sdílet svoji expertizu a zůstat nezlomní v obraně našich demokratických hodnot," poznamenal. Týká se to podle něj i využití nových technologií. Mnoho odborníků podle Lipavského přirovnává vývoj AI a dalších nových technologií k novým závodům ve zbrojení, do kterých jsou zapojeny nejen národní státy, ale i mnoho nestátních aktérů. "To podtrhuje potřebu odpovědnosti od soukromého sektoru a smysluplného dialogu konkrétně s ním o našich hodnotách a zájmech," podotkl. Ministr také připomněl rezoluci o podpoře a ochraně lidských práv v kontextu digitálních technologií, kterou loni v prosinci přijalo Valné shromáždění OSN. Česko bylo spolu s Jihoafrickou republikou, Maledivami, Mexikem a Nizozemskem předkladatelem rezoluce. Jejím cílem je získat základní shodu v uplatňování lidských práv v souvislosti s moderními technologiemi.

Po pěti letech se českým vědcům podařilo objevit model léku, který má v laboratorních podmínkách slibné výsledky léčby genetického onemocnění zvaného Angelmanův syndrom. Aktuálně je s nemocí diagnostikováno 80 lidí v Česku a celosvětově jím trpí 500.000 osob. Asociace genové terapie (Asgent) vyhlásila veřejnou sbírku, která má shromáždit peníze na dokončení výzkumu. Informovala o tom na tiskové konferenci. Angelmanův syndrom je vrozená genetická porucha, která postihuje především nervový systém. U dětí se projevuje těžkým mentálním postižením. Mezi projevy patří například epilepsie, těžká mentální retardace, nespavost a motorické problémy. "Máme model léku. Víme, jak se chová, a víme, na co se v další fázi zaměřit. Naše práce ale dosáhla bodu, kdy potřebujeme podporu širší veřejnosti. Úspěšné testování je klíčovým krokem k tomu, aby se lék dostal k pacientům," uvedl Radislav Sedláček, ředitel Českého centra pro fenogenomiku (CCP) a vedoucí výzkumného týmu. Náklady na dokončení výzkumu jsou odhadovány na 22 milionů korun.