Zprávy

Česká konference rektorů (ČKR) považuje plánované navýšení rozpočtu vysokých škol o tři miliardy korun za nedostačující. Podle nich podfinancování ohrožuje nejen kvalitu vzdělávání, ale také mezinárodní konkurenceschopnost českých vysokých škol. Podobně se ve středu vyjádřila také Rada vysokých škol (RVŠ). Rozpočet institucí by měl v příštím roce činit necelých 34 miliard korun. Vysoké školy by ale podle rektorů potřebovaly o deset až jedenáct miliard korun více.

Rada vysokých škol ve středu vyzvala vládu k jednání, které by vedlo k navýšení rozpočtů alespoň o šest miliard korun, jinak podle ní hrozí zhroucení celého systému terciárního vzdělávání. Jedním z důvodů je i hojný odchod akademických pracovníků ze škol, jelikož postrádají finanční motivaci. Na vysoké školy se navíc v příštích letech chystají populačně silné středoškolské ročníky. I ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v neděli uvedl, že růst by podle něj měl být vyšší, tři miliardy navíc jsou ale prý dobrým vyjednávacím základem.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v neděli odcestuje na návštěvu Jižní Koreje, kde zůstane do úterý. Setká se se svým protějškem Čo Te-julem, přijme jej také premiér Han Duk-so. Lipavský také vystoupí na ministerském panelu mezinárodní konference o zodpovědném využití umělé inteligence ve vojenské oblasti. Novinářům to dnes řekl ředitel odboru států Asie a Tichomoří na ministerstvu zahraničí Marek Libřický.

Vláda v červenci rozhodla o výstavbě dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech. Postavit je má korejská KHNP, která uspěla v tendru, v němž jí česká vláda dala přednost před francouzskou společností EDF. ČEZ nyní s Korejci jedná o smlouvě, která by měla být podepsána do konce března příštího roku. První z nových reaktorů v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036.

Deník The Korea Times připomněl, že jihokorejský prezident Jun Sok-jol se v září chystá navštívit Prahu společně s šéfy velkých jihokorejských firem, jako je Samsung, Hyundai Motor či LG. Uskutečnit by se měla v druhé polovině měsíce.

Česká věda získala další dva prestižní granty od Evropské výzkumné rady (ERC). První grant udělili Michalovi Smetanovi z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (UK), který ve svém projektu zkoumá stabilitu vojenských aliancí. Druhý grant určený pro začínající vědce získal Paul Paioti z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV ČR), který rozvíjí syntézu molekul pro objevování nových léků.

Smetana se svým projektem, který nese název Microcode, obdrží více než milion eur (asi 25 milionů korun podle současného kurzu, pozn.red.). Bude zkoumat, jak veřejné mínění ovlivňuje spojenecké závazky ve vojenských aliancích.

Oceněný Paiotiho projekt se zaměřuje na tvorbu syntetických molekul s unikátním prostorovým uspořádáním. Cílem je odhalit látky, které můžou posloužit jako základ nových léků či biologických nástrojů. Projekt podpořila i Grantová agentura ČR. Získá jeden a půl milionu eur.

Soutěž o biopotravinu roku letos vyhrálo vepřové maso Bio Přeštík v plechu z Biofarmy Sasov. Jihlavská farma skončila na prvním místě i loni, a to se svou bioslaninou z přeštického prasete. Černostrakaté přeštické prase je v současnosti ohroženo vyhynutím a plemeno je zařazené v genové rezervě. Porota vybrala vítěze ze 140 biopotravin, v loňském roce jich bylo přihlášených 118. Soutěž pořádá PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, jehož zástupci dnes v Praze spolu s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) předali ceny vítězům.

Potraviny v biokvalitě pochází z ekologického zemědělství, které hospodaří mimo jiné bez použití průmyslově vyráběných hnojiv nebo pesticidů. Česko podle Výborného patří mezi 20 zemí světa s největším podílem ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy. "Od roku 2017 se trh s biopotravinami téměř zdvojnásobil. Aktuálně se pohybujeme na zhruba 11 miliardách korun obratu na trhu s biopotravinami," uvedl ministr.

Koncem loňského roku působilo v Česku 5341 ekologických zemědělců a 969 výrobců biopotravin, podíl obhospodařované ekologické půdy dosahoval 16,8 procenta.