Zprávy

Na preventivní i finanční výhody regulovaného trhu s konopím chce upozornit kampaň Je to OK!, kterou vytvořila skupina odborníků pod vedením bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. Krátké spoty, které dnes experti představili novinářům, se zaměřují na nutnost ochrany pacientů při získávání léčebného konopí, dekriminalizaci i ochranu dětí. Spoty upozorňují také na přehnaně vysoké postihy za pěstování či prodej konopí a na finanční náklady na soudní případy či vězně.

Podle předsedy pacientského spolku pro léčbu konopím KOPAC Pavla Kubů nedokáže stát dlouhodobě zajistit léčebné konopí pro pacienty, kteří ho potřebují. Zhruba třetina pacientů zároveň není schopná si lék sama vypěstovat. Lidé, kteří léčebné konopí potřebují a kupují si ho, proto musí být podle něj chránění zákonem.

"Zpráva o nelegálních drogách v ČR z roku 2023 vydaná Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti odhaduje počet osob, které v posledním roce užily konopí výhradně pro samoléčbu, na 250.000 lidí. Konopí pro léčebné užití bylo však ve stejném roce vydáno jen 8037 pacientům," uvedl Kubů.

Velké obchodní společnosti v Česku by měly zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů ve svém vedení. Ženy by v něm měly tvořit aspoň třetinu. Výběr členů představenstva a rad by musel mít jasná a jednoznačná pravidla. Sněmovní sociální výbor doporučil dolní komoře schválit návrh zákona, který to upravuje. Norma přenáší do české legislativy evropskou směrnici. Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) ji přebírá v minimalistické verzi.

Ve vedení společností připadá ženám v EU v průměru 32 procent křesel. V ČR je to 21 procent. Česko je tak v sedmadvacítce dvacáté a dlouhodobě sklízí kritiku za nízký podíl žen na řízení a malé pokroky při jeho zvyšování.

Požadavky se mají týkat firem s víc než 250 zaměstnanci a ročním obratem přes 50 milionů eur, nebo aktivy přes 43 milionů eur. Společnosti by měly buď mít v dozorčích a správních radách nejméně 40 procent žen, nebo by jich v představenstvu i radách měly mít dohromady aspoň 33 procent. To platí i pro muže, pokud by se ve vedení ocitli v menšině. Podle podkladů by se zákon týkal společností ČEZ, Komerční banka, Moneta Money Bank, Philip Morris ČR, Kofola Československo a Colt CZ Group.

Úřady už nebudou strhávat ze sociálních dávek nezaplacené pokuty za přestupky. Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu skupiny 17 senátorů na zrušení několika pasáží v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Senátoři upozorňovali na to, že sankce dopadá nejen na pachatele přestupku, ale také na další lidi, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, a jde tak o nepřípustný kolektivní trest. ÚS právní úpravu označil za nepřípustnou v demokratickém právním státě.

Zákon umožňoval zabavit část dávek pomoci v hmotné nouzi, tedy příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení, jako náhradu za nezaplacené pokuty z přestupkového řízení. Šlo o přestupky proti veřejnému pořádku a občanskému soužití, ale také třeba o zanedbáváni péče o povinnou školní docházku. Obce podle zákona informovaly úřady práce, které pak rozhodovaly o srážkách. Pokud bylo mezi společně posuzovanými osobami nezaopatřené dítě, musela dávka zůstat nejméně ve výši jeho životního minima.

Ombudsman Stanislav Křeček dnešní nález přivítal. Soud se podle něj postavil za lidi v těžké sociální situaci. "Především nebyla určená žádná částka, která by lidem měla po odečtení pokut za přestupky zůstat. Na rozdíl třeba od situace, kdy člověk pokuty 'splácí' srážkami ze mzdy - tam je jasně určené, že mu musí zůstat takzvaná nezabavitelná částka, která se zvyšuje v závislosti na počtu vyživovaných osob," uvedl Křeček. Zákon kvůli pokutám z přestupkového řízení umožňoval teoreticky zabavit celý příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, a to i po několik měsíců.

Odbory veřejného sektoru požadují posílení sumy na platy v navrhovaném rozpočtu na příští rok. Usilovat budou o růst platových tarifů od ledna o deset procent. Dohodu s vládou o navýšení výdělků zaměstnanců veřejné sféry a státu chtějí mít do 18. září. Pokud ji neuzavřou, budou předáci o den později rozhodovat o dalším postupu. Novinářům to po jednání předsedů a předsedkyň odborových svazů veřejného sektoru řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Osm ze 13 svazů veřejné sféry, které centrála zastřešuje, je od července kvůli platům ve stávkové pohotovosti. Zůstává v ní dál.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden oznámil, že vláda v připravovaném rozpočtu počítá se zvýšením částky na platy proti letošku o pět procent. Podle odborářů je v návrhu ale jen o 3,7 procenta peněz více. Požadují posílení částky o sedm až osm procent. Podle Středuly by to bylo po odečtení odvodů, které se státu vrátí, asi deset miliard korun. Vyjednávat předáci chtějí o navýšení tarifů pro všechny zaměstnance veřejných služeb a státu o deset procent.