Zprávy

Soudkyně Iva Dvořáková dnes vykázala aktivistu Pavla Zítka ze síně okresního soudu v Chomutově ihned poté, co ho přivedla eskorta. Uvedla, že je to na nezbytně nutnou dobu, protože Zítko obžalovaný z šíření poplašné zprávy vyrušoval křikem. Hlavní líčení zahájila v jeho nepřítomnosti. Znovu byl předveden, aby se vyjádřil k obžalobě. Zítko před soudem řekl, že se cítí být nevinen.

Jednání se mělo uskutečnit už několikrát, v dubnu se Zítko k soudu nedostavil. Později po něm policie vyhlásila pátrání, zadržený byl na Slovensku, nyní je ve vazbě. Osmapadesátiletý Zítko čelí obžalobě kvůli tomu, že v době pandemie covidu zpochybňoval existenci viru a ve svých videích mluvil o negativních zdravotních důsledcích očkování proti koronaviru. Uvedl třeba, že očkování proti covidu-19 vedlo k potratům a lidem po něm houstla krev. Trestné činnosti se dopouštěl v době, kdy byl vyhlášen nouzový stav, řekl státní zástupce David Verner.

K obžalobě se dnes Zítko vyjadřoval téměř tři hodiny. Na úvod uvedl, že byl zadržen podle něj protizákonným způsobem a že byl pronásledován po Evropě. Vernera označil za údajného žalobce a odmítl s ním uzavřít dohodu o vině a trestu. Řekl, že se cítí být nevinen. "Při vysílání jsem vždy vycházel z důvěryhodných a ověřených zahraničních zdrojů," řekl k živým vysíláním, jejichž části cituje obžaloba. "Zřejmě šlo o politickou objednávku s cílem mě umlčet bez práva na spravedlivý proces u nezávislého soudu," shrnul své vyjádření. Názory, které Zítko šířil ve videích, během svého vyjádření rozváděl a mluvil o nich obšírněji.

Ve věku 81 let zemřel ve čtvrtek někdejší předseda Československé strany lidové (ČSL) a bývalý federální poslanec Josef Bartončík. S odvoláním na jeho syny Michaela a Josefa o tom dnes informoval server Novinky.cz. Pohřeb politika bude podle serveru příští týden, nejspíš ve středu.

Právník a dlouholetý lidovecký politik se narodil 18. března 1943, předsedou Sněmovny lidu federálního parlamentu byl od prosince 1989 do června následujícího roku. Jeho politickou kariéru ale před prvními svobodnými volbami fatálně poznamenalo obvinění ze spolupráce s komunistickou tajnou policií, což Bartončík popřel. Po volbách založil Křesťansko-sociální unii, která se však na české politické scéně neprosadila. Politiku proto opustil a podle informací médií se stal spolumajitelem firmy na dovoz automobilů značky Daihatsu. Později se věnoval ekonomickému a organizačnímu poradenství a vypomáhal svým synům v jejich advokátní kanceláři.

Letošní výstava českých korunovačních klenotů ve Vladislavském sále Pražského hradu se zaměří na drahokamy, kterými jsou tyto symboly české státnosti ozdobeny. ČTK to dnes oznámila prezidentská kancelář. Díky holografické animaci návštěvníci uvidí původní barevnost koruny, kterou byl v roce 1347 korunován Karel IV. Výstava nazvaná Tajemná síla kamenů začne 17. září, o den dřív sedm klíčníků slavnostně vyzvedne klenoty z Korunní komory svatovítské katedrály. Návštěvníci si mohou Svatováclavskou korunu, jablko, žezlo a další slavnostní insignie prohlédnout do konce září. Vstup bude zdarma.

Prezident Petr Pavel rozhodl, že výstava klenotů bude každý rok, a to při příležitosti státního svátku svatého Václava připadajícího na 28. září. Klenoty budou ve Vladislavském sále vystaveny spolu se speciální vitrínou s drahokamy.

Třináct zelených smaragdů a 60 perel, které v září 1347 při korunovaci Svatováclavské koruně dominovaly, dal na konci svého života Karel IV. vyjmout. Korunu nechal osadit modrými safíry. Díky novince letošní výstavy, holografické animaci, návštěvníci podle organizátorů poprvé uvidí korunu tak, jak vypadala původně při Karlově korunovaci. Cestou k vitríně s klenoty se také mohou seznámit s jednotlivými drahokamy, a to i v podobě, v jaké se vyskytují v přírodě.

V Česku dlouhodobě ubývá myslivců. Zatímco v roce 2014 mělo platný lístek 92.247 myslivců, v uplynulé lovecké sezoně bylo lístků o téměř 4000 méně, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Podle předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty za poklesem stojí finanční i časová náročnost myslivecké práce. Také upozornil na to, že v posledních dvou letech se snížila dotační podpora od ministerstva zemědělství (MZe).

"Nájmy honiteb jsou dnes v statisícových částkách. K tomu je potřeba přičíst náklady na provozování myslivosti a případné hrazení škod působených zvěří. Dostáváme se do částek mezi jedním až dvěma miliony. Proti tomu stojí příjem za prodanou zvěřinu a poplatkové lovy. Tento příjem v žádném případě nepokrývá vložené náklady," řekl Janota.

Ministerstvo zemědělství pokles spojuje se zvyšováním průměrného věku občanů a demografickým vývojem. "Řada myslivců přestane aktivně vykonávat myslivost z důvodu věku. Zároveň se společnost odklání od aktivit blízkých k přírodě, zejména pokud je součástí i lov," uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Klesající počet aktivních myslivců přitom může být do budoucna podle Janoty významný problém především pro zajištění odpovídajících stavů zvěře v krajině.