Zvyšující se riziko horkých vln je rizikem i pro zemědělce, říká klimatolog
Zvyšující se riziko horkých vln přináší i vyšší riziko pro zemědělce. Fenomén, který byl v Česku ještě v 80. letech minulého století prakticky zanedbatelný, nabírá na síle. Zatímco dosud se objevuje převážně v nížinách, do budoucna klimatologové na základě modelů předpokládají, že se bude ve značné míře týkat i středních poloh, uvedl dnes ve svém příspěvku na setkání tvůrců a uživatelů projektu InterSucho klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Českého hydrometeorologického ústavu.
Za horkou vlnu považují klimatologové takové období, kdy nejvyšší denní teploty vystoupí nejméně tři po sobě jdoucí dny nad 30 stupňů Celsia. V roce 2030 má být podle středního scénáře průměrná délka horké vlny v Česku šest dnů, v roce 2050 už deset. V nížinách je délka vlny přirozeně větší a může jich být v létě několik. V budoucnu by se mohly objevovat dokonce například i ve vyšších partiích Českomoravské vrchoviny, jejíž nadmořská výška se pohybuje zhruba mezi 400 a 800 metry nad mořem.
Za posledních 60 let se léto oteplilo v průměru o 3,2 stupně. Oteplení jen o pár stupňů znamená nárůst počtu tropických dnů na trojnásobek, což znamená třikrát více dnů, kdy se musí řešit například závlahy.
