Česko opět trápí sucho, zákazů odběrů vod z potoků a řek přibývá
V Česku se znovu začalo prohlubovat sucho. Může za to vlna horkého tropického počasí v kombinaci s minimem srážek. Výhled na další období není podle portálu Intersucho příliš příznivý - výjimečné sucho se rozšíří téměř na třetinu území. Radnice měst a obcí vydávají zákazy odběru vody z řek a potoků.
První vlna sucha přišla hned po teplé zimě během března. Pak se situace mírně zlepšila. Květen a červen přinášely lokální zhoršení sucha, začátek července byl ale příznivý – četné srážky a nižší teploty situaci zlepšily. Pak ale přišlo do Česka horké a převážně suché počasí a došlo k opětovnému a poměrně výraznému prohloubení sucha.
To způsobilo vyschnutí Moravy a také západu a severozápadu Čech. Nejhorší situace je v současné době na jižní Moravě a na Hané, kde je půda nasycena jen do deseti procent. Stejná situace je ale i v Podkrušnohoří. Jsou ale i regiony, kde je zatím vláhy v půdě dost.
„V jižních a středních Čechách není zatím intenzita sucha příliš velká. V důsledku vysokých srážek z konce června a začátku července je půdní profil v těchto dvou krajích relativně dobře nasycen oproti zbytku republiky,“ řekl Českému rozhlasu Petr Skalák z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Podobné je to i v Libereckém kraji.
Podle předpovědi ale sucho zasáhne i tyto kraje. Teploty sice už nemají vystoupit na tropické hodnoty a mohly by se blížit dlouhodobému průměru, srážky však mají být stále nejvýše průměrné, což k eliminaci sucha nestačí.
Sucho se velmi výrazně projevuje i na vodních tocích – při teplém počasí se rychle odpařovala voda a nedostatek srážek nevedl k výraznější dotaci vláhy v půdě. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu je řada řek na měřicích stanicích na hranici či pod hranicí sucha a průtoky jsou minimální.
Zákazy odběrů
Řada radnic měst a obcí proto přistoupila k zákazu odebírat povrchovou vodu ze všech vodních toků a ploch například na zalévání zahrad, napájení dobytka, napouštění bazénů či kropení sportovišť. Zákaz vydala Vsetínská radnice, platí i na některých místech Děčínska, Olomoucka, Českolipska, Ústecka a dalších.
Zakázáno čerpat povrchovou vodu mají i lidí z měst na Valašsku. Vodou z Rožnovské, Vsetínské a Spojené Bečvy nesmějí třeba zalévat zahrady nebo napouštět bazény. Podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře je situace ve Zlínském kraji jedna z nejkritičtějších v zemi.
„V rožnovské Bečvě ve Valašském Meziříčí nám k dnešnímu dni teče přibližně sto vteřinových litrů, což odpovídá asi jednomu procentu dlouhodobého vteřinového průtoku. Ve vsetínské Bečvě je to 10 procent, ale stále se bavíme o desetině toho, co by tam v tomto období mělo téci,“ řekl Českému rozhlasu.
Nejvíce vody ve Zlínském kraji má řeka Morava, kterou protéká méně než čtvrtina dlouhodobého měsíčního průtoku. A podobné je to i na dalších místech Česka.
Ve většině případů protéká koryty místních toků extrémně málo vody a dochází k hygienickým závadám, zhoršení životního prostředí a také ke kyslíkovému deficitu a úhynu ryb. Například v řece Dyji na Břeclavsku uhynuly v důsledku úbytku kyslíku minulý týden podle odhadu hasičů desítky tun ryb.
Ministerstvo zemědělství plánuje na boj proti suchu vystavět nové vodní nádrže za miliardy korun. Přípravy podle něj pokračují podle plánu, jejich efekt však bude znát až po řadě let. Podle vědců může být pozdě, v adaptací na klimatické změny je třeba výrazně zrychlit.
