Konec normálu: Jak ovlivní klimatická změna náš každodenní život?
Nesnesitelná vedra, nedostatek vody v krajině, lesní požáry, ale zároveň také častější povodně. To všechno jsou projevy klimatické změny, které můžeme pozorovat i Česku nebo v Německu. Na co dalšího se musíme připravit? Jaké dopady bude mít klimatická krize v následujících dekádách? A jak to ovlivní náš každodenní život? To je téma pro další díl česko-německého klima-podcastu Karbon.
“Po celém světě tají ledovce, každoročně padají nové teplotní rekordy, extrémní projevy počasí jsou stále častější. Na západě Německa jsme nedávno měli velké povodně. Zároveň jsme ale také v posledních letech bojovali se suchem. A nesmíme zapomenout ani na lesní požáry v Řecku, Turecku, Kanadě a Spojených státech. Klimatickou změnu tedy můžeme vidět všude kolem nás. A s postupujícím oteplováním tyto extrémy ještě zesílí - to znamená, že se s nimi budeme setkávat častěji a ve větší intenzitě,” vysvětluje Leonie Wenz z Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu. Všechny tyto projevy klimatické změny jednak způsobují obrovské ekologické a ekonomické škody, ale mají také bezprostřední dopad na naše životy. Vysoké teploty jsou velmi nepříjemné zejména pro seniory žijící ve městech. Vlny veder už mají na svědomí mnoho lidských životů. Podle Zuzany Harmáčkové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd může klimatická krize narušit i globální ekonomický systém. “Vzhledem k tomu, že klimatická změna ovlivňuje úroveň hladiny oceánů a tím i světové přístavy, tak má už dnes negativní dopad na lodní dopravu a ohrožuje přísun zboží tak, jak ho známe. To znamená, že v některých scénářích už nemusíme mít běžně přístup k produktům, které jsme zvyklí konzumovat.”
Jak závažným dopadům klimatické změny budeme muset čelit v budoucnu, to záleží především na tom, jestli se nám podaří zpomalit nárůst globální teploty. Cílem Pařížské dohody je omezit oteplení do konce století na maximálně 1,5 až 2 stupně Celsia. "Pokud by se to nepodařilo a průměrná teplota by se zvýšila například o 4 stupně, následky by byly katastrofální", upozorňuje Harmáčková. „Počítá se s masovými přesuny obyvatel, s kolapsy politických systémů, s narušením obchodních řetězců a tím pádem i se zhoršenou dostupnosti některého zboží. Jinými slovy, společnosti by přestaly fungovat tak, jak je známe.“ Zároveň ale stále platí, že existují cesty, jak míru oteplování snížit a vyhnout se tak těm nejzávažnějším důsledkům. “V tomto bodě je důležité si uvědomit, že klimatická změna není nějaký fyzikální jev, který je od nás odtržený. Je to společenská záležitost. Jednak proto, že ji jako lidé způsobujeme a také proto, že jako lidé čelíme jejím dopadům. Klimatická změna má přímý dopad na naši kvalitu života. A to, jakým způsobem se bude vyvíjet dál, závisí na tom, jak se jako společnost budeme chovat - kolik emisí budeme produkovat,” uzavírá Zuzana Harmáčková.
Jak to, že rozdíl několika málo stupňů Celsia hraje takovou roli? Co jsou to takzvané „body zvratu“? A jaký dopad bude mít klimatická změna na dostupnost vody? Dozvíte se v pátém dílu podcastu Karbon.
