V kalamitní zóně postižené kůrovcem je sedm krajů

Lýkožrout smrkový neboli kůrovec se postaral o rozdělení Česka na dvě oblasti s různými stupni opatření. Kalamitní zóna platí v sedmi krajích. Veškeré síly se zaměří na vyhledávání a likvidaci aktivního kůrovce. Tam, kde už vylétl, bude možné odložit kácení suchých stromů až do konce roku 2022. To platí na celém území Česka.

Foto: Jan Langer, ČT24

Kmen napadený kůrovcem, foto: Zdeněk Zajíček, archiv ČRo

Nejvíc jsou postiženy lesy kolem Jihlavy, zejména v okresu Třebíč, dále mezi Brnem a Olomoucí a na severní Moravě. Mnozí vlastníci tu nacházejí místo dříve zelených lesů jen suché stromy. Ministerstvo rozhodlo, že na nejhůře postiženém území mohou zcela ustoupit od používání obranných opatření, uvedl náměstek ministerstva zemědělství Patrik Mlynář:

"V rámci této červené zóny dáváme možnost ustoupit od používání obranných opatření jako je například kladení lapáků, tak jak to direktivně dneska řeší lesní zákon a jeho vyhláška. Dáváme vlastníkovi možnost prodloužit dobu zalesnění na pět let, a dobu zajištění porostů na deset let. Cíl tohoto opatření je řešení případného nedostatku sazenic a pracovních sil v rámci pěstební činnosti."

Vlastník lesa však musí aktivně vyhledávat kůrovcové stromy a těžit je. Jak dodal ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), přes veškeré úsilí se nedaří kůrovcovou kalamitu tlumit. Aby se ušetřily nedostatkové sazenice, nebudou muset lesníci vysazovat stromky na celé ploše původního lesa.

Lesy oslabené suchem nahrávají kůrovci

Josef Vojáček, foto: archiv Lesy ČR

Podle ekologů jsou kroky ministerstva nedostatečné. Vlastníkům, kteří nebudou mít zajištěný personál pro těžbu včetně odvozu dřeva, nezbude nic jiného, než stromy aspoň pokácet a asanovat chemicky. Resort měl podle Hnutí Duha lesníkům nařídit, aby aktivně vyhledávali zasažené stromy a nekáceli celý porost včetně suchých stromů, ze kterých kůrovci už vylétli, říká mluvčí hnutí Duha Jan Piňos:

"Les, i suchý, chrání půdu proti erozi, vyplavování humusu a živin. Právě pro zachování vody je nesmírně důležité nevyrábět ty obrovské holiny."

Kůrovcům pomáhá sucho posledních let. A ani letošní zima plně nenahradila deficit. Kdyby měly stromy dostatek vláhy, dokázaly by s kůrovcem samy bojovat, dodává ředitel Lesů Josef Vojáček:

"Primární obranou stromu proti kůrovci je zalití mízou. Zalití mízou toho škůdce. A v okamžiku, kdy strom nemá dostatek vláhy, nemá dostatek mízy, a není schopen se proti tomu aktivně a účinně bránit, tak samozřejmě ty stromy podléhají více kůrovci."

Vědci: kůrovcové kalamity budou ještě intenzivnější

Portál Nekrmbrouka.cz

Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví. Na zásahy proti kůrovci a obnovu lesů letos půjde miliarda korun. Ministerstvo zemědělství by také chtělo nahradit vlastníkům lesů ztráty na tržbách kvůli nízké ceně dříví na přesyceném trhu. Signatáři takzvané Lesnické výzvy, která sdružuje vlastníky a správce 75 procent plochy českých lesů, uvádějí, že by letos potřebovali pro boj s kůrovcem kolem sedmi až osmi miliard korun.

Lesníci spustili nový informační portál s názvem nekrmbrouka, určený především drobným vlastníkům lesů. Podle vědců budou kůrovcové kalamity v budoucnu stále intenzivnější. Klimatická změna způsobuje rychlejší vývoj kůrovce a oslabení obranných mechanismů smrků, které jsou pro šíření kůrovce příznivé. Důležitá je však obnova lesa. Starý les to sice nezachrání, ale vytvoří dobrý základ pro nový.