Lesy z Česka mizí, kůrovec zatím vítězí
Tam, kde ještě nedávno býval hustý les, je dnes vykácená mýtina. Takových míst je v Česku čím dál tím víc. Dopady sucha a následná kůrovcová kalamita již zasáhly třetinu českých porostů. Některými odborníky je stav lesů v současnosti označován za nejhorší za posledních 250 let.
"Situace je špatná v níže položených oblastech se smrkovými porosty. Lokálně jde o severní Moravu a Vysočinu, ale také o jižní Moravu nebo například jihočeské Vodňansko. Suchem trpí i další dřeviny, jako borovice a jasany. A to v celé zemi."
Kůrovec napadá především oslabené stromy, hlavně tedy smrky, které trpí suchem a klimatickými změnami. Pět milimetrů velcí brouci se zavrtávají pod kůru a živí se lýkem, takže strom po čase usychá. Napadený strom je pak nutné z lesa odstranit, aby se zabránilo dalšímu šíření škůdců. Smrky lesníci nahrazují odolnějšími druhy stromů. Zvyšují především podíl listnatých dřevin. Podle Evy Jouklové jich bude letos víc než polovina z plánované roční výsadby.
"Letos počítáme s výsadbou celkem asi 50 milionů sazenic. Jde o 10procentní navýšení oproti předchozímu roku. Z toho 64 procent bude listnatých dřevin. Tento údaj se ale může měnit s ohledem na vývoj počasí a vodné podmínky k obnově lesa."
Porost by měl být obnovený do dvou let od vykácení vzrostlých stromů. Například na Vysočině bude potřeba vytěžit odhadem deset milionů kubíků dřeva. Běžně se přitom těží asi 1,5 milionu kubíku. Podle Jiřího Svobody z Lesního družstva obcí Přibyslav to může mít zásadní dopad na tvář krajiny.
"Tady bude zhruba 20 tisíc hektarů holin, což je 10 procent výměry kraje. Z hlediska vodohospodářských a dalších funkcí je potřeba ty plochy co nejdřív zalesnit a je otázka, jestli vlastníci na to budou mít peníze," upozorňuje.
Chybí sazenice listnatých stromů
Majitelé obecních a soukromých lesů nyní žádají od státu pět miliard korun, které chtějí příští rok použít na obnovu porostů po kůrovcové kalamitě. Letos si vymohli na ministerstvu zemědělství něco přes jednu miliardu. Podle zalesňovacích plánů mají sázet místo smrkových lesů smíšené alespoň z poloviny."Samozřejmě každý rozumný vlastník sází smíšený les. To znamená, že ve vyšších nadmořských výškách sází část smrků, část ostatních dřevin, jako jedlí a buků a v nižších polohách převážně listnaté dřeviny,"říká předseda Svazu vlastníků obecních a soukromých lesů František Kučera.
Majitelé lesů ale narážejí na problém. Pěstitelé v lesních školkách nestačí uspokojovat poptávku po listnatých stromech. Jedinými sazenicemi, kterých je dostatek, jsou smrky. Potvrdil to předseda Sdružení lesních školkařů ČR Přemysl Němec.
„Klesla poptávka po smrku a o to větší je po ostatních dřevinách, jako jsou listnáče či douglasky. Lesní školky nebyly na takový pokles poptávky po smrku připraveny. Řešením je práci odložit a začít zalesňovat později.“