Pomohou cizokrajné stromy při obnově českých lesů? Vědci to otestují
Možná, že v budoucnu porostou v českých lesích obří stromy jako sekvojovce a zeravy. Výzkumníci z brněnské Mendelovy univerzity nyní budou testovat, jestli by nepůvodní druhy dřevin nemohly pomoci s adaptací lesa na klimatickou změnu nebo při obnově po kůrovcové kalamitě. Na dvou místech na Vysočině tak vysadí stovky různých stromů typických například pro Blízký východ nebo Ameriku.
Sekvojovec obrovský, zvaný též mamutí strom, je nejmohutnější strom na Zemi. Dosahuje výšky až kolem 85 metrů a věku tři tisíce let. V přírodě se vyskytuje pouze v Severní Americe, v Evropě a také v Česku je jako okrasná dřevina k vidění pouze v parcích či arboretech. Vědci z Mendelovy univerzity (MENDELU) ale nyní chtějí zjistit, zda by se mohl do české krajiny rozšířit mnohem více.
„Pokusným vysazením by bylo možné ověřit například jeho růstovou dynamiku v současném klimatu v porovnání s dříve vysazenými jedinci. Budeme ověřovat také vhodnost dřevin, se kterými se dosud nepracovalo vůbec, nebo zcela výjimečně,“ vysvětlil v tiskové zprávě univerzity Luboš Úradníček z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.
Lesníci vybrané dřeviny vysadí letos na jaře na ploše několika hektarů, budou přitom vytvářet ideálně namíchané směsi různých druhů. Vysazovat se budou hlavně stromy odolnější vůči suchu. Cílem je zjistit, zda by tyto nepůvodní druhy nemohly pomoci s adaptací lesa na klimatickou změnu nebo při obnově po kůrovcové kalamitě.
V první etapě do roku 2024 proběhnou samotné výsadby s následnou péčí o porost. V dalších dvou etapách, do roku 2028 a 2031, se bude výzkum zaměřovat na zkušenosti a výsledky etap předchozích.
„Lesníci budou na základě průběžných výsledků a po konzultaci s výzkumníky z MENDELU s porostem pracovat, a následně další stromy dosazovat nebo případně měnit složení porostu,“ uvádí se v tiskové zprávě univerzity.
Odolnost budoucích lesů
Stav českých lesů poškozených kůrovcovou kalamitou, kterou odborníci považují za nejhorší za dvě a půl století, není podle nich příliš dobrý. Ekologové z Hnutí Duha upozorňují, že zdravotní stav lesů v Česku patří stále k nejhorším v Evropě. Ve zprávě z loňského listopadu uvádějí, že poškození korun stromů ztrátou listů nebo jehličí je u českých porostů téměř trojnásobně větší, než je evropský průměr.
„Zvyšování odolnosti lesů a zlepšování jejich funkcí lze dosáhnout využíváním přírodě blízkých způsobů hospodaření a udržováním rozmanité struktury lesů. Dle údajů z lesních hospodářských plánů jsou ale v ČR téměř výhradně využívány pasečné způsoby hospodaření, které poškozují lesní půdu,“ konstatuje Hnutí Duha ve zprávě z konce loňského roku. Problém vidí ekologové ve stále velkém vysazování smrků a přemnožené spárkaté zvěři, která velkou část sazenic sežere.
Ekologové kritizují i snahu co nejrychleji obnovit lesy poničené kůrovcem. „Hlavním problémem obnovy lesů je snaha, aby byly velké holiny rychle uměle zalesněny. Jenže přesně tak opět vznikají věkové monokultury, počty sazenic nařízené vyhláškou ministerstva zemědělství jsou nesmyslně vysoké,“ řekl expert na ochranu lesů a divoké přírody Hnutí Duha Jaromír Bláha.
Lesy České republiky mají ve strategii rozvoje cíl zvýšit podíl přirozené obnovy lesů na nejméně čtyřicet procent do roku 2024.
