Vědci: Příroda se po kůrovci zotavila, v napadených hospodářských lesích kypí život
Většinu smrkových lesů v Česku zasáhla v uplynulých letech kůrovcová kalamita nebývalých rozměrů. Přestože malý brouk způsobil značné škody a vytěžené lesy mohou působit zdevastovaným dojmem, výzkum českých vědců přinesl překvapivě dobrou zprávu - příroda se zotavila a v napadených lesích se objevily desítky ohrožených druhů živočichů a rostlin.
Pracovníci Biologického centra Akademie věd, Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Muzea regionu Valašsko a Agentury ochrany přírody a krajiny sledovali vývoj kůrovcové kalamity na 45 místech v České republice - v Nízkém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách.
V zasažených lesích sledovali výskyt vyšších rostlin, motýlů a brouků vyvíjejících se v mrtvém dřevě. Jak upozornila Akademie věd v tiskové zprávě, tomu, co se v zasažených lesích děje s rostlinami a živočichy, se totiž zatím nikdo nevěnoval.
„Našli jsme překvapivě bohatá společenstva všech sledovaných skupin. A to včetně mnoha druhů, dávno vytlačených z hospodářských lesů i z běžné venkovské krajiny,“ vysvětlil Lukáš Spitzer z Muzea regionu Valašsko.
Vědci upozornili, že na výzkumných plochách rostlo v průměru přes 80 druhů vyšších rostlin, z nichž celkem 17 druhů figuruje v červeném seznamu. Podle nich tam žila třetina všech místních denních motýlů, přičemž zejména citlivější luční druhy tam žily v bohatých populacích.
„Mezi nočními motýly jsme našli nejen specialisty vyvíjející se na lišejnících či vzácné obyvatele lesních luk a mokřadů, ale i netušené počty velkých atraktivních druhů, jako jsou přástevník medvědí a bourovec trávový. Ze 199 brouků vázaných na mrtvé dřevo jich téměř čtvrtina figuruje v červeném seznamu,“ upozornil Lukáš Spitzer.
Mezi příklady brouků, jimž kůrovcová kalamita umožnila návrat, je podle vědců i potemník Corticeus fraxini, který v Čechách nebyl vůbec znám a na Moravě byl velmi vzácný. Po roce 2015 se rozšířil po celé republice, dnes je běžný a prakticky všudypřítomný. Žije pod kůrou jehličnatých stromů, často i v chodbičkách kůrovců.
Podle výzkumníků poskytly odumřelé stromy nový životní prostor pro mnoho druhů hmyzu. „Z hlediska brouků – a nemám na mysli kůrovce – je největším přínosem vznik otevřených parkových lesů a skokový nárůst objemů osluněného mrtvého dřeva. Toho by v přírodních lesích bylo obrovské množství, naopak v hospodářských lesích je ho obvykle málo,“ popsal Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd.
Mrtvé dřevo má přitom podle něj pro les řadu přínosů - v lesích s mrtvým dřevem se dostávají zpět do půdy živiny, zvyšuje se úživnost půd pro další generace stromů a v půdním humusu se váže uhlík, hlavní složka dřevní biomasy. „Velká diverzita brouků tak ukazuje na efektivní fungování ekologických procesů, které jsou klíčové pro odvrácení dopadů změn klimatu,“ dodal Lukáš Čížek.
Les není jen plantáž na stavební dříví
Vědci upozorňují, že kalamitou narušené lesy budou podle zákona znovu zalesněné a jejich oživení je proto jen dočasné. Autoři studie proto přišli s doporučeními, jak alespoň něco z pozitiv kalamity uchovat i v následných lesních kulturách.
„Kalamita rozbořila po staletí praktikovaný model pěstování lesa a ukázala nám, že v době klimatické změny nelze lesy plánovat na sto a více let. Ukazuje se, že ponechání prostoru přirozené obnově může být lacinější a umožní rychlejší produkci biomasy, kterou potřebujeme pro naplnění klimatických cílů,“ upozornil Martin Konvička z Jihočeské univerzity.
Podstatné je podle něj nezalesňovat vše znovu smrkem a tolerovat samovolně vzniklé drobné světliny a mokřady. „Musíme si být vědomi toho, že les není jen plantáž na stavební dříví, ale i součást našeho životního prostředí,“ dodal Martin Konvička.
