Před 35 lety byl Václav Havel poprvé zvolen prezidentem
Prezidentem byl Václav Havel zvolen 29. prosince 1989, více než měsíc po vypuknutí sametové revoluce. Jeho zvolení znamenalo definitivní potvrzení pádu totalitního režimu.
V lednu 1989 byl Václav Havel zatčen z politických důvodů, v únoru odsouzen a v květnu propuštěn na podmínku z vězení. V té době ještě netušil, že z dramatika a disidenta se za půl roku stane prezidentem. O jeho kandidatuře nebylo pochyb. Během Sametové revoluce se stal hlavní tváří, hybatelem změn, organizátorem vyjednávání s komunisty. O funkci ale zároveň usiloval Alexandr Dubček, tvář pražského jara 1968. Proti němu měl Václav Havel určitý handicap. Byl to pražský intelektuál, známý a uznávaný v zahraničí, oblíbený v disentu, ale širší československé veřejnosti byl prakticky neznámý. OF si to uvědomovalo, města i vesnice proto zaplavily plakáty s jeho portrétem a autorita OF u veřejnosti nakonec zvítězila a rozjela se nebývalá předvolební kampaň právě pod heslem Havel na Hrad.
Poněkud paradoxně bylo na Havlovi, aby Dubčekovi kandidaturu rozmluvil. „Vzpomínám si, že ho nikdo nedokázal nebo se ani neodvážil přesvědčovat, aby své ambice vzdal,“ vyprávěl Havel s odstupem sedmnácti let Karlu Hvížďalovi.
„A tak to nakonec padlo na mne. Byl to jeden z nejabsurdnějších úkolů, které jsem v životě měl: sám kandidát na prezidenta, navíc tak trochu z donucení, měl jsem za úkol někomu jinému vysvětlovat, že se nemá o tuto funkci ucházet. Měl jsem s ním více důvěrných hovorů.“
Volba plná absurdit
Samotná prezidentská volba je pak hodna absurdního dramatu velkého autora – nejprve bylo 28. prosince do Federálního shromáždění kooptováno 23 nových poslanců. Tentýž den se stal jeho předsedou Alexander Dubček. O den později byl Václav Havel jednohlasně zvolený 9. československým prezidentem, tehdy ještě socialistické republiky – ČSSR. Při slavnostní volbě ve Vladislavském sále nebyl nikdo proti a nikdo se nezdržel hlasování. Přítomno bylo 326 z 350 poslanců a mezi hlasujícími bylo 93 procent těch, kteří byli do FS zvoleni v roce 1986, tedy komunisté, kteří celý život stáli na druhé straně barikády než nová hlava státu. Sám Havel k tomu později uvedl, že měl „vskutku pocit absurdity“.
Po prezidentské volbě 29. 12. 1989 se v katedrále sv. Víta uskutečnila slavnostní mše a kardinál František Tomášek udělil nové hlavě státu požehnání. Zaznělo Te Deum Antonína Dvořáka v podání České filharmonie.
