Lidé si připomněli 15 let od sametové revoluce
Česká republika si připomněla 15. výročí 17. listopadu 1989, kdy komunistická policie násilně potlačila pochod studentů Prahou. Událost pak odstartovala pád komunismu. U památníku na pražské Národní třídě lidé celý den zapalovali svíčky a pokládali květiny. Nadšené přivítání zde čekalo bývalého prezidenta a jednoho z předních aktérů tehdejších událostí Václava Havla. Večer zde položil věnec také jeho nástupce Václav Klaus. Jak uvedl, naše společnost udělala za posledních 15 let od pádu totalitního režimu takový pokrok, jakého byla schopná.
"Já nevěřím, že by bylo možné nějakým zásadním způsobem to udělat lépe. To nebyla laboratorní věc, to nebylo cvičení, to byla reálná věc, kde se zúčastňují miliony lidí a s těmi nikdo nemůže hýbat, diktovat jim, navádět je. Těch deset milionů lidí v naší zemi to prostě udělalo, tak jak to udělalo."
Vzpomínkových akcí se s rodiči zúčastnily i děti, pro které už je 17. listopad minulostí, kterou nezažily, nebo si na ni nepamatují. Rodiče se jim i na těchto místech snažili v rámci možností vysvětlit, co se od té doby změnilo.
17. listopadu se však nejen vzpomínalo. Na pražském Albertově se sešly zhruba dva tisíce lidí, kteří chtěli pochodem do centra města po trase demonstrantů z roku 1989 varovat před narůstající lhostejností. Z průvodu se ozývala hesla "není koho volit", "chceme nové volby" nebo "komunisti pryč". Další demonstrace, kterou pořádal pražský klub mladých konzervativců, vyústila ve strkanice a slovní přestřelky. Bojovnou náladu odpůrců komunismu na straně jedné a příznivců na straně druhé museli před sídlem KSČM několikrát mírnit policisté.
Politici se vůbec poprvé v tento den sešli na slavnostním shromáždění ve sněmovně. Prezident zde přednesl projev, ve kterém odmítl zjednodušující pohledy na komunistickou minulost. Komunismus byl podle něj nesmazatelnou součástí české národní historie, a proto tvoří část české identity. Zároveň varoval před vytvářením nových mýtů, přikrašlováním skutečnosti a snahou přepisovat dějiny:
"Nedopusťme ani to, aby byli za jediné skutečné odpůrce tehdejšího režimu a za jeho hlavní oběti považováni jenom ti, kteří o tom později uměli napsat paměti či knihu nebo o nichž byla taková kniha napsána. Bezejmenných odpůrců a bezejmenných obětí ze všech vrstev naší společnosti bylo daleko více."
Z klidného průběhu shromáždění vybočil jen projev šéfa KSČM Miroslava Grebeníčka. Ten ostře kritizoval polistopadové poměry v zemi. Pravda a láska jako symboly listopadové revoluce podle něj skončily kádrováním a kriminalizováním živých i mrtvých. Před jeho vystoupením opustila zasedací místnost většina občanských demokratů, unionistů a bývalý prezident Václav Havel.
Kromě 17. listopadu 1989 si lidé připomínali i 65. výročí událostí, kdy nacisté nechali zavřít vysoké školy. Toto výročí si však připomínali spíše pamětníci.
