Dobrý král Václav. O českém světci zpívají na Štěpána Britové i Američané
„Na Štěpána dobrý král Václav z okna hledí, všude kam se podívá, závěje a ledy….“ Tak začíná známá koleda, která se v Anglii, ale i ve Spojených státech, zpívá u příležitosti svátku sv. Štěpána. Vznikla ale na text českého básníka a dramatika Václava Aloise Svobody a zmiňovaným králem je české kníže svatý Václav.
Legendu o svatém Václavovi napsal v roce 1853 anglikánský duchovní John Mason Neale a spolu se svým přítelem Thomasem Helmorem ji s použitím motivů staré latinské skladby ze 13. století zhudebnil. Kde vzal Neale podklad pro tento příběh, se nějakou dobu nevědělo. Češi si mysleli, že Angličané uchopili svatováclavskou látku po svém, naopak v Anglii se věřilo, že text písně vychází z původních českých středověkých legend.
Jak uvádí Wikipedie, až později se ukázalo, že jde o překlad básně českého obrozeneckého básníka a dramatika Václava Aloise Svobody, která vyšla v roce 1847 ve třech jazycích (česky, latinsky a německy) pod názvem „Sankt Wenceslaw und Podiwin“.
Každopádně na Britských ostrovech se koleda - v angličtině nesoucí název Good King Wenceslas - stala velmi populární a stále se zpívá zejména na svátek svatého Štěpána, v Británii nazývaného „Boxing Day“ - den, kdy se předávají dárky v rámci dobročinnosti. O Václavovi se totiž tradovalo, že byl štědrý k nejchudším lidem a v tento den je navštěvoval.
Podle historických pramenů byla tato koleda slyšet jak na venkově, tak i v dělnických předměstích Manchesteru či v luxusních částech Londýna. Dosud je v anglicky mluvících zemích tak známá, že nechybí ve většině vánočních hitparád, hraje se na vánočních trzích či v nákupních centrech. Koleda o českém knížeti se dostala i do britských a amerických filmů či seriálů a zpívá ji nejen mnoho pěveckých sborů, ale i třeba skupina Beatles.
Příběh sv. Václava
Příběh koledy je jednoduchý. Vypráví o tom, jak na Vánoce král Václav při pohledu z okna svého hradu, kdy všude byly sněhové závěje, uviděl někde v podhradí chudáka, jak v mrazu sbírá dříví. Ptal se svého pážete, zda neví, kdo to je. Ten ho znal a věděl, že bydlí v chalupě v horách u studánky. Král Václav poručil pážeti, aby připravilo maso, chléb, víno a pár polen a rozhodl, že to vše muži do jeho chýše zanesou.
Vyšli oba na cestu, byla tma, zima a foukal vítr. Pážeti byla zima, a naříkalo, že ho zebou nohy a už nemůže dál. Král pážeti poradil, ať kráčí přesně v jeho stopách, že mu zima nebude. A skutečně, kam Václav vkročil, sníh roztál a rostly květiny. Koleda končí výzvou boháčům a pánům, že ten, kdo soucítí s chudými, dojde požehnání.
Ničemu nevadí, že Václav nebyl král, ale české kníže. Díky koledě se stal neoddělitelnou součástí voňavých větviček cesmíny, zeleného jmelí, vánočního pudingu a krocana s nádivkou.
V Česku se tato koleda příliš nehraje, přitom v českém jazyce existuje pět verzí jejího textu.
Související
-
České Vánoce
Radio Praha International připravilo vánoční stránky, díky kterým se můžete seznámit s tradičním pojetím vánočních svátků či si vyzkoušet některé z klasických receptů.
